Výborná jedlá houba. Roste od května do listopadu na okrajích cest i silnic, v parcích, na zahradách, především na ulehlých ruderálních půdách.
Latinsky: Agaricus bitorquis
Jedlá …………… Pečárka opásaná je výborný, tvrdý, jedlý druh houby, roste však často na extrémních místech jako na okrajích silnic a cest, proto bývají plodnice značně znečištěné a svým výskytem ke sběru nelákají, raději ji sbíráme jen na vhodných místech, jako na loukách, v parcích a zahradách.
Doba výskytu: květen až listopad
Roste celkem hojně, obvykle ve skupinách na okrajích cest i silnic, v parcích, na zahradách, především na ulehlých ruderálních půdách. Při růstu dokáže zvedat dlaždice nebo vyzvedne kloboukem asfalt.
Klobouk až 150 mm, v mládí sklenutý s podvinutým okrajem, potom plochý, bíle až špinavě žlutavý s okrovými skvrnami, někdy políčkovitě rozpraskaný. Lupeny nízké, husté, volné, ke třeni nepřipojené, v mládí špinavě narůžovělé, později masově červené, ve stáří čokoládově hnědé, na ostří jemně bíle vločkaté.
Třeň až 70 mm, válcovitý, naspodu ztenčený, lehce vylomitelný, bílý, tvrdý, na středu s nálevkovitým prstenem, který může být i dvojitý. Dužnina je tvrdá, masitá, bílá, na řezu růžovějící, má příjemnou mandlovou vůni a oříškovou chuť.
Možná záměna:
Pečárka nepříjemná (Agaricus maleolens), ta páchne po rybách a má jednoduchý prsten, připomíná pochvu, pečárka Bernardova (Agaricus bernardii), má hnědavě šupinkatý klobouk, jednoduchý prsten, páchne po rybách a roste na zasolených místech.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotografie: Martin Kříž














































































































































