Duben je měsíc kdy začínají růst smrže. Ve Francii je to druhá nejoblíbenější houba hned po lanýžích. I jejich cena se pohybuje dosti vysoko, za 1 kg čerstvých smržů zaplatíte od 1000 Kč a výše, u sušených je to 10x tolik 1 kg sušených smržů 10 000 Kč i více. Smrže si našli své příznivce i u nás a jejich popularita stále roste i počet houbařů, kteří se jejich jarním sběrem zabývají.
Některé restaurace mají tuto sezónní houbu (roste jen od konce dubna, celý květen a začátek června) také na jídelním lístku. Smrže rostou i u nás ne ovšem v klasických lesích jak jsou sváteční houbaři zvyklí. Smrže hledáme spíše v křovinách, listnatých hájích s převahou jasanu, osiky, pod růžokvětými keři, pod trnkou, šípkovou růží, nebo pod planými třešněmi. Dávají přednost vápencovému podloží.
Houba s kloboukem připomínající včelí plást nevypadá moc vzhledně. Smrže jsou uvnitř duté a klobouk je srostlý s třeněm nohou, tím se liší od podobné jarní houby kačenky české, která vyrůstá v podobných lokalitách od března a je rovněž jedlá a ceněná brzkou dobou růstu.
U nás roste kolem 10 druhů smržů a praktičtí houbaři je nerozlišují. Nejběžnější je smrž kuželovitý, smrž obecný, smrž jedlý a smrž koromilný. Poslední jmenovaný druh se ve starších atlasech objevoval jako smrž pražský, posledními výzkumy se zjistilo, že na kůře roste více druhů smržů, nejčastěji právě smrž koromilný – Morchella importuna.
Jestliže na podzim použijeme na záhony mulčovací kůru, může nám vyrůst i na zahradě. Často se amatérští houbaři na internetu ptají v různých skupinách zabývající se houbami na Facebooku, co jim to vlastně vyrostlo na zahradě. A oni to smrže. Oproti druhům, které nacházejí houbaři ve volné přírodě, roste na kůře mulčovací smrž koromilný a to pouze jeden rok, pak už se neobjeví, nebo jen v omezeném množství.
Budete-li mít štěstí a narazíme na jaře na smrže víte jak je připravit? Tady máte návod. Plodnice očistíme a rozkrojíme podélně napůl, bývá v dutých plodnicích často ukrytý hmyz, nejčastěji mravenci a škvoři. Velké rozkrojené plodnice se plní mletým masem a nechávají se upéci, podobně jako mladé kloboučky bedel, muchomůrek růžovek. Podušené plodnice jsou pak chutné v sýrové omáčce. Další využití povařených, nebo podušených plodnic je přidat je do rizota, různých salátů, či směsí s masem a zeleninou. Ve Francii se přidávají nasekané do paštik.
Smrže můžeme i úspěšně sušit a udělat si zásobu na dobu, kdy nerostou. Sušíme v klasické sušičce na ovoce, větší kusy můžeme přepůlit nebo je sušit navlečené v celku na niti. Smrž má i tu výhodu, že mezi druhy, které u nás rostou, není ani jeden jedovatý druh.
A lze je s nějakou nejedlou houbou zaměnit? Na jaře moc jedovatých druhů hub neroste, smrži je vzdáleně trochu podobný ucháč obecný – Gyromitra esculenta, rostoucí v jehličnatých lesích. Klobouk má červenohnědý, kaštanově hnědý a laločnatě mozkovitý, nepřipomíná včelí plást, který je typický pro smrže.
Při hledání smržů můžeme narazit i na další jedlé jarní druhy (viz náš atlas hub)…Končí růst kačenky české a objevuje se oblíbená čirůvka májovka, závojenka podtrnka, sírovec žlutooranžový, opěnka měnlivá, některé druhy pečárek (žampionů), tmavobělek, pýchavek.
Více o aktuálních nálezech hub zkušených houbařů najdete na FB ve skupině Houbolov- fotolov…
Přejeme šťastný jarní houbolov.
Text: D. Marounek, foto: D. Marounek, J. Dubec
Recepty na smrže najdete například zde: Top výběr 16-ti nejlepších receptů na úpravu smržů z databáze kuchařky ReceptyOnLine.cz
Výživa těhotné a kojící ženy – úvodník
Září: Čas pro kvalitní a chutné svačiny pro vaše školáky a školačky
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.