Dětská výživa

Kojenecká dětská výživa je velmi dynamickou částí výživy člověka. Mění se nejen v souladu s celkovými novými poznatky o výživě, ale i o tělesném, psychickém a zdravotním vývoji dítěte. Vhodná výživa je pro kojence a malé děti, které tvoří specifickou skupinu proti ostatní populaci, velmi důležitá.

Výživa pro děti mladší jednoho roku.

Batolecí věk je období vývoje dítěte od jednoho do tří let života. Jídelníček se stále ještě podobá plné kojenecké výživě a teprve koncem tohoto období se přibližuje výživě předškolního dítěte.

Jako příkrm označujeme všechny přídavky k mléčné stravě: maso, zeleninu, ovoce, obilné produkty, vejce, brambory, mléko, rostlinné oleje a tuky, máslo. Příkrm obsahuje také vlákninu, která reguluje funkci tlustého střeva a má význam i pro správný průběh trávení a zažívání ve střevech. Především zavedením příkrm se zkracuje období přirozené výživy. Byla vyvrácena domněnka, že podávání potravy lžičkou má vliv na urychlení rozumového i pohybového vývoje dítěte. Tato praxe bývala dříve spíše spojena s nutností brzkého návratu ženy do zaměstnání.

V prvním roce života se uplatňuje u dítěte tři výživová období: období mléčné, přechod na nemléčnou výživové přídavky a období plné kojenecké výživy, které tvoří přechod k výživě batolete. V mléčném období je mateřské mléko pro dítě nejlepší potravou. Má je vždy k dispozici, je zbaveno mikrobů a má stálou teplotu. Obsahuje ochranné látky a podporuje rozvoj vlastní obranné schopnosti dítěte. Kojené děti prakticky netrpí poruchami výživy. Kojenci vypijí jen tolik mléka, kolik nezbytně potřebují. Tvorba mléka se přizpůsobuje požadavkům dítěte. Mateřské mléko má ve výživě dítěte naprosto bezkonkurenční postavení.

Příkrmy zavádíme v době, kdy dítě sedí s oporou a dobře koordinuje pohyby hlavou. Je tedy schopné polykat ze lžičky a hustší konzistenci než je mléko.

Po období výlučně mléčné výživy (do čtyř měsíců, u kojených do 6 měsíců) a období nemléčných přídavků (příkrmů) se označuje současný model výživy kojenců v poslední třetině prvního roku života jako období plně kojenecké výživy.

V tomto období se výživa dětí přizpůsobuje výživě dospělých. Má-li dítě optimálně prospívat, je nutná kvalitativní odlišnost ve skladbě i přípravě stravy. Dítě může bez potíží sníst potravu, která není pro jeho organismus vhodná(co do složení nebo někdy i množství). Nakonec se to ale projeví zvracením, teplotou, průjmy a všemi příznaky zažívací poruchy. Varování se týká např. Svátečních dnů, kdy malý oslavenec dostane chlebíčky, saláty, cukroví apod.

Kolem desátého roku prožívá dítě druhé období značné nevyrovnanosti, která je přípravou na dospívání. Doba trvající 1-2 roky nastupuje u dívek dříve. U chlapců jsou tělesné a duševní změny patrné až kolem 11 let.

Do 6 let je vývoj dítěte poměrně plynulý. Fyzicky se nápadně mění později – „vytahuje“ se, mění své proporce, přibývá aktivní tělesné hmotnosti, zvyšuje se tělesná výkonnost. Stupňuje se výrazně snaha dítěte po větší samostatnosti.