REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Víno se opravdu dělá na vinici

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Minule jsme se vybavili údaji o obou ryzlincích (víme už, že vlašák vlastně ryzlink není), víme také, jak popsat sauvignon i veltlín zelený. Co nám zbývá, abyste věděli o bílých odrůdách?


VinohradKdyž náhodou na vinném lístku objevíte neuburské, pak se asi brzo bude jednat o raritu. Je to odrůda, která mizí z našich stolů. Víno osobité, plné a kořenité chuti, které k nám přišlo původně z Rakouska. Odkud ale je přesně, to se neví. V Rakousku ho znají nějakých 150 let a tvrdí o něm, že ho náhodně vylovili ve Wachau z Dunaje. No, věřme tomu. Spíše jde o náhodný hybrid jedné z nejstarších evropských odrůd veltlínského červeného (pozor je to bílá odrůda, arci s červeným hroznem) a sylvánského zeleného. Na Moravě se objevila v roce 1915. Jenže dnes je u nás průměrné stáří vinic 23 let, a to znamená, že není vůbec vysazovaná. Pokud náhodou narazíte na „nojburk“ z teplého a slunného ročníku, tedy s vysokým přívlastkem, třeba ve výběru, a se zbytkovým cukrem, bývá to zážitek.

Pokud máte rádi ryby, pak byste měli zbystřit pozornost, když v nabídce vín objevíte sylvánské zelené. Také se stává raritou a také je to rakouská odrůda z Wachau. V Německu ji znají od roku 1665. Kdysi to byla odrůda velmi populární v Rakousku, Německu i u nás. Pěkné sylvány ale bývaly i z vinic v Limbachu u Pezinku na Slovensku. Víno je kořenité, s vyšší kyselinkou, což ho předurčuje k rybám, zvláště mladší ročníky. V Alsasku je jím osázena stále ještě každá pátá vinice, v Německu a Rakousku ho ale vytěsňuje líbivější, ale banálnější, müller-thurgau. U nás dnes téměř zmizel. Je to typické prvorepublikové víno, občas jsme ho zahlédli ve filmech s Oldřichem Novým nebo Adinou Mandlovou. Však tehdy u nás sylván zabíral 13 % ploch vinic, dnes je to sotva půl procenta. Problém je i v tom, že vyžaduje podmínky jako šité na míru ryzlinku rýnskému. A když už se vinař rozhoduje, co vysadit, dá před sylvánem přednost prestižnějšímu ryzlinku. Škoda.

No a teď něco o té „milerce“, tedy o müller-thurgau. Je to taková trochu líbivka a voňavka, osobně ji nemusím. Je na mne moc kytičková, měkká bez kyselinky. Ale kupodivu její popularita ve středním Evropě spíše stoupá. Tak tedy vězte, že müller a thurgau nejsou jména dvou šlechtitelů, tedy něco jako Laurel a Hardy, ale jen to první jméno reprezentuje profesora Hermanna Müllera. No a Thurgau je název švýcarského kantonu, odkud pocházel. Ale nejde o odrůdu švýcarskou, ale německou. Profesor ji totiž vyšlechtil v roce 1882 v Geisenheimu v Německu a od té doby „milerka“ vítězně táhne Evropou. Je to pravděpodobně kříženec ryzlinku rýnského s odrůdou, která má půvabné jméno madlenka královská. V Německu je to spolu s ryzlinkem nejrozšířenější odrůda, i když si tu vysloužila nelichotivý název „sladká voda“. Také u nás je to s 11 % nejvíce pěstovaná odrůda. Ale rychle klesá! Ještě před deseti lety to bylo 18 %.

Budeme-li věřit názvu tramínu, pak pochází z jižních Tyrol, které dnes patří Itálii, tedy z Alto Adige. Městečko Termeno se totiž německy jmenuje Tramin a odrůda tu je doložena už v 15 století. Mimochodem je to další bílá odrůda, která je z červeného nebo červenošedého hroznu. Její druhou vlastí se ovšem stalo Alsasko, kde jako „kořenitý tramín“ tedy gewürztraminer patří k elitním odrůdám. Mimochodem, geneticky je to vůbec nejstarší odrůda, kterou u nás pěstujeme, ostatně tramín dal základ mnoha dalším odrůdám. Na rozdíl od milerky, která je ranná a strašlivě plodná, je tramín odrůda pracná, s nízkým výnosem hroznů, choulostivá, vyžadující teplo. Pokud plně dozraje, má ohromné tělo, plnou chuť, zlatavou barvu, ale rychle odbourává kyselinu a pro naše trochu tvrdší středoevropské jazyky je pak příliš měkká a nemá říz.

Nedá mi to a vložim sem pár slov o odrůdě, která sice u nás není zapsána mezi těmi úředně uznanými, ale měli byste o ni vědět. Ostatně, na světě patří k tem nejrozšířenějším. Je to velmi užitečná a všestranná odrůda z oblasti Loiry ve Francii, zejména z Anjou, tedy chenin blanc. Umí produkovat svěží jednoduchá vína s kyselinkou stejně, jako velmi sladká vína vhodná na ukládání na nějakých 30 i 40 let. Slouží dobře v oblastech, přetížených sluncem, protože se nikdy nevzdává svých kyselinek. A pokud dozraje, pak proti té kyselince postaví překrásný medový tón s vůní kdoule nebo přezrálé hrušky. Tuhle odrůdu měl rád jeden z mých velkých miláčků Rabelais, který si ji nechal dovážet v 15.

století do Touraine. Věděl proč. Zkuste někdy Savennières a také mu dáte za pravdu.

Tak a teď přejdeme k odrůdám, které celosvětově kralují bílým vínům, tedy k odrůdám burgundským. A začneme názvoslovím, protože žádná jiná země Evropy ho nemá tak zpatlané, jako my. Jde o pinoty, šlechtu mezi bílými odrůdami. Mimochodem tato elitní rodina obsahuje všechny tři typy hroznů, které známe, tedy zelený hrozen, červený hrozen a modrý hrozen. Ze všech tří lze vyrobit i bílé víno, ale zpravidla se vyrábí jen ze zeleného a z červeného. Z hroznu modrého je červené víno. Pinoty jsou tři: bílý, šedý a modrý. Ale asi proto, že je to francouzská odrůda, tak k nim po vzoru tří mušketýrů (kteří, jak známo, byli čtyři) patří i slavné chardonnay.

Vladimír Železný vypráví o víněJenže my těmto vínům, bohužel, neříkáme pinoty, ale nesmyslně rulandy. Od roku 1941 do roku 1993 jsme je nazývali mnohem přiléhavěji: burgundy, tedy burgundské bílé, šedé a modré. Jenže mezinárodní dohody o původu názvů nás donutily ke změně. A tu došlo k čemusi nesmyslnému. Celý svět těm vínům říká pinoty, jen my jsme se rozhodli, že je nazveme rulandy, tedy rulandské bílé, šedé a modré. Ruland, prosím neplést s bájným rytířem Rolandem, má cosi vzdáleně společného jen s jednou ze tří odrůd, s pinot gris, tedy s pinotem šedým. On to byl jakýsi obchodník s vínem Johann Seger Ruland z německého Speyeru, který se v 18.

století zasloužil o to, aby se burgundské šedé, tedy po jejich grauburgunder, v Německu rozšířil a právě jen této šedé odrůdě pinotů se v Německu začalo také říkat ruland. S dalšími dvěma pinoty neměl ten obchodník nic společného. Naše vinařská veřejnost prý v devadesátých letech minulého století jednoznačně odmítla název pinot, pod kterým ty odrůdy zná celý svět. Prý trvala na rulandách a vytvořila tak celosvětovou kuriozitu. Postavila pomník jakémusi německému obchodníkovi, a to i u odrůd, se kterými neměl nic společného. Chtěl bych někdy tu naši vinařskou veřejnost vidět!

Dnes už naštěstí smíme říkat i pinot blanc tedy bílý pinot, pinot gris, tedy šedý pinot a pinot noir, tedy modrý pinot. Doporučuji názvy pinot nebo se klidně vraťte, až o těch skvělých vínech budete povídat, k původnímu a zakázanému názvu burgundské bílé, šedé a modré. Ostatně i Němci si mezi sebou stále pojmenovávají tyto odrůdy jako weissburgunder, grauburgunder a spätburgunder.

Tolik pro dnešek. Příště si ty „burgundy“ probereme pěkně jednu po druhé, však je to šlechta mezi bílými víny, pak si projdeme červené a zjistíme také, že směska je také víno a dokonce někdy špičkové.

Autor: PhDr. Vladimír Železný

Předchozí články:

Dobré rady milovníka vína – Úvod

Sklenice

Buket a aroma

Otevření lahve

Vzduch, nejlepší přítel vína

Teplota vína

Jak nám víno chutná?

Co čteme na etiketě?

Co je to „cru“ a jiné šifry?

Víno se dělá na vinici

Následující článek:

Nejen odrůdy, ale i směsky jsou víno

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

Na webu Rybářský rozcestník.cz najdete unikátní rybářskou kuchařku!

Rybářský rozcestník.cz je přehledný, moderní web pro zapálené rybáře a rybářsky plný fotografií i kvalitních článků o rybách a rybářích. Kromě jiného na tomto portálu najdete atlasy ryb, živočichů a vodních rostlin, také encyklopedii rybářských uzlů a mnoho dalšího. Nepřéhlednutelná je také na webu rybářská kuchařka, která by mohla padnout do oka i nerybářům!

číst dále ...

Hrátky s čokoládou

Inspirujte se tímto originálním videem a ozdobte dezerty netadičními čokoládovými tvary. Podévejte se, co dokáže led či studená voda s rozpuštěnou čokoládou. Nejsou to kouzla, jen um šikovných cukrářů. :)

číst dále ...

Italská kuchyně sahá až do pravěku, jak se zrodila a měnila v průběhu staletí?

Kdo by neznal skvělou pizzu nebo italské těstoviny s rozmanitými druhy omáček? Italská kuchyně je jednou z nejrozšířenějších na světě a její základy můžeme stopovat až do neolitu. Vydáme se na cestu italského jídla od jeho počátků až do dnešních dnů. A změn je za ta staletí požehnaně.

číst dále ...

Láska na talíři: jaké valentýnské pochoutky připravit vašim nejmilejším

Ne nadarmo se říká, že láska prochází žaludkem. Svatý Valentýn je za rohem a jak lépe ho oslavit, než dobrým jídlem a pitím! Je zvykem brát svou drahou polovičku na romantickou večeři, ale po letech mohou i ty nejluxusnější restaurace omrzet. Přitom můžete romantickou atmosféru vykouzlit i v pohodlí vašeho domova a připravit lahodný pokrm partnerovi či partnerce sami. Vaše úsilí jistě nadchne protějšek více než drahé menu v restauraci. Jako inspiraci jsme pro vás vybrali několik receptů z oblíbených pořadů o vaření na TV Paprika.

číst dále ...

Při očistě organismu pomůže i konopí

Nejlepší očistou pro tělo je dodržování zdravého životního stylu, tedy dostatek pohybu a kvalitního spánku a pravidelná a zdravá strava. Chcete-li se pročistit, určitě dopřejte svému tělu dostatek ovoce a zeleniny, které vám dodá energii a dobrý pocit. Svůj jídelníček celkově odlehčete a nebojte se na něj zařadit také konopí, které je zdrojem všech pro tělo potřebných látek.

číst dále ...

Valentýnské menu II.

Tip, jak by mohlo vypadat vaše valentýnké menu. Je to jen inspirace, přizpůsobte si slavností tabuli na Svatého Valentýna vašim chuťovým buňkám, nebo spíše mlsnému jazýčku vašeho partnera či partnerky! :)

číst dále ...

Valentýnské menu I.

Ačkoli je máj lásky čas, nesmíme zapomenout ani na svátek všech zamilovaných, a to na sv. Valentýna. A protože láska prochází žaludkem, přinášíme vám pár tipu na večerní menu, kterým jistě svou polovičku očarujete. Pokud celé menu nestíháte připravit, rozhodně si připravte alespoň čokoládové košíčky se srdíčky. Ty se budou hodit každopádně.😊

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy