REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Víno se opravdu dělá na vinici

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Minule jsme se vybavili údaji o obou ryzlincích (víme už, že vlašák vlastně ryzlink není), víme také, jak popsat sauvignon i veltlín zelený. Co nám zbývá, abyste věděli o bílých odrůdách?


VinohradKdyž náhodou na vinném lístku objevíte neuburské, pak se asi brzo bude jednat o raritu. Je to odrůda, která mizí z našich stolů. Víno osobité, plné a kořenité chuti, které k nám přišlo původně z Rakouska. Odkud ale je přesně, to se neví. V Rakousku ho znají nějakých 150 let a tvrdí o něm, že ho náhodně vylovili ve Wachau z Dunaje. No, věřme tomu. Spíše jde o náhodný hybrid jedné z nejstarších evropských odrůd veltlínského červeného (pozor je to bílá odrůda, arci s červeným hroznem) a sylvánského zeleného. Na Moravě se objevila v roce 1915. Jenže dnes je u nás průměrné stáří vinic 23 let, a to znamená, že není vůbec vysazovaná. Pokud náhodou narazíte na „nojburk“ z teplého a slunného ročníku, tedy s vysokým přívlastkem, třeba ve výběru, a se zbytkovým cukrem, bývá to zážitek.

Pokud máte rádi ryby, pak byste měli zbystřit pozornost, když v nabídce vín objevíte sylvánské zelené. Také se stává raritou a také je to rakouská odrůda z Wachau. V Německu ji znají od roku 1665. Kdysi to byla odrůda velmi populární v Rakousku, Německu i u nás. Pěkné sylvány ale bývaly i z vinic v Limbachu u Pezinku na Slovensku. Víno je kořenité, s vyšší kyselinkou, což ho předurčuje k rybám, zvláště mladší ročníky. V Alsasku je jím osázena stále ještě každá pátá vinice, v Německu a Rakousku ho ale vytěsňuje líbivější, ale banálnější, müller-thurgau. U nás dnes téměř zmizel. Je to typické prvorepublikové víno, občas jsme ho zahlédli ve filmech s Oldřichem Novým nebo Adinou Mandlovou. Však tehdy u nás sylván zabíral 13 % ploch vinic, dnes je to sotva půl procenta. Problém je i v tom, že vyžaduje podmínky jako šité na míru ryzlinku rýnskému. A když už se vinař rozhoduje, co vysadit, dá před sylvánem přednost prestižnějšímu ryzlinku. Škoda.

No a teď něco o té „milerce“, tedy o müller-thurgau. Je to taková trochu líbivka a voňavka, osobně ji nemusím. Je na mne moc kytičková, měkká bez kyselinky. Ale kupodivu její popularita ve středním Evropě spíše stoupá. Tak tedy vězte, že müller a thurgau nejsou jména dvou šlechtitelů, tedy něco jako Laurel a Hardy, ale jen to první jméno reprezentuje profesora Hermanna Müllera. No a Thurgau je název švýcarského kantonu, odkud pocházel. Ale nejde o odrůdu švýcarskou, ale německou. Profesor ji totiž vyšlechtil v roce 1882 v Geisenheimu v Německu a od té doby „milerka“ vítězně táhne Evropou. Je to pravděpodobně kříženec ryzlinku rýnského s odrůdou, která má půvabné jméno madlenka královská. V Německu je to spolu s ryzlinkem nejrozšířenější odrůda, i když si tu vysloužila nelichotivý název „sladká voda“. Také u nás je to s 11 % nejvíce pěstovaná odrůda. Ale rychle klesá! Ještě před deseti lety to bylo 18 %.

Budeme-li věřit názvu tramínu, pak pochází z jižních Tyrol, které dnes patří Itálii, tedy z Alto Adige. Městečko Termeno se totiž německy jmenuje Tramin a odrůda tu je doložena už v 15 století. Mimochodem je to další bílá odrůda, která je z červeného nebo červenošedého hroznu. Její druhou vlastí se ovšem stalo Alsasko, kde jako „kořenitý tramín“ tedy gewürztraminer patří k elitním odrůdám. Mimochodem, geneticky je to vůbec nejstarší odrůda, kterou u nás pěstujeme, ostatně tramín dal základ mnoha dalším odrůdám. Na rozdíl od milerky, která je ranná a strašlivě plodná, je tramín odrůda pracná, s nízkým výnosem hroznů, choulostivá, vyžadující teplo. Pokud plně dozraje, má ohromné tělo, plnou chuť, zlatavou barvu, ale rychle odbourává kyselinu a pro naše trochu tvrdší středoevropské jazyky je pak příliš měkká a nemá říz.

Nedá mi to a vložim sem pár slov o odrůdě, která sice u nás není zapsána mezi těmi úředně uznanými, ale měli byste o ni vědět. Ostatně, na světě patří k tem nejrozšířenějším. Je to velmi užitečná a všestranná odrůda z oblasti Loiry ve Francii, zejména z Anjou, tedy chenin blanc. Umí produkovat svěží jednoduchá vína s kyselinkou stejně, jako velmi sladká vína vhodná na ukládání na nějakých 30 i 40 let. Slouží dobře v oblastech, přetížených sluncem, protože se nikdy nevzdává svých kyselinek. A pokud dozraje, pak proti té kyselince postaví překrásný medový tón s vůní kdoule nebo přezrálé hrušky. Tuhle odrůdu měl rád jeden z mých velkých miláčků Rabelais, který si ji nechal dovážet v 15.

století do Touraine. Věděl proč. Zkuste někdy Savennières a také mu dáte za pravdu.

Tak a teď přejdeme k odrůdám, které celosvětově kralují bílým vínům, tedy k odrůdám burgundským. A začneme názvoslovím, protože žádná jiná země Evropy ho nemá tak zpatlané, jako my. Jde o pinoty, šlechtu mezi bílými odrůdami. Mimochodem tato elitní rodina obsahuje všechny tři typy hroznů, které známe, tedy zelený hrozen, červený hrozen a modrý hrozen. Ze všech tří lze vyrobit i bílé víno, ale zpravidla se vyrábí jen ze zeleného a z červeného. Z hroznu modrého je červené víno. Pinoty jsou tři: bílý, šedý a modrý. Ale asi proto, že je to francouzská odrůda, tak k nim po vzoru tří mušketýrů (kteří, jak známo, byli čtyři) patří i slavné chardonnay.

Vladimír Železný vypráví o víněJenže my těmto vínům, bohužel, neříkáme pinoty, ale nesmyslně rulandy. Od roku 1941 do roku 1993 jsme je nazývali mnohem přiléhavěji: burgundy, tedy burgundské bílé, šedé a modré. Jenže mezinárodní dohody o původu názvů nás donutily ke změně. A tu došlo k čemusi nesmyslnému. Celý svět těm vínům říká pinoty, jen my jsme se rozhodli, že je nazveme rulandy, tedy rulandské bílé, šedé a modré. Ruland, prosím neplést s bájným rytířem Rolandem, má cosi vzdáleně společného jen s jednou ze tří odrůd, s pinot gris, tedy s pinotem šedým. On to byl jakýsi obchodník s vínem Johann Seger Ruland z německého Speyeru, který se v 18.

století zasloužil o to, aby se burgundské šedé, tedy po jejich grauburgunder, v Německu rozšířil a právě jen této šedé odrůdě pinotů se v Německu začalo také říkat ruland. S dalšími dvěma pinoty neměl ten obchodník nic společného. Naše vinařská veřejnost prý v devadesátých letech minulého století jednoznačně odmítla název pinot, pod kterým ty odrůdy zná celý svět. Prý trvala na rulandách a vytvořila tak celosvětovou kuriozitu. Postavila pomník jakémusi německému obchodníkovi, a to i u odrůd, se kterými neměl nic společného. Chtěl bych někdy tu naši vinařskou veřejnost vidět!

Dnes už naštěstí smíme říkat i pinot blanc tedy bílý pinot, pinot gris, tedy šedý pinot a pinot noir, tedy modrý pinot. Doporučuji názvy pinot nebo se klidně vraťte, až o těch skvělých vínech budete povídat, k původnímu a zakázanému názvu burgundské bílé, šedé a modré. Ostatně i Němci si mezi sebou stále pojmenovávají tyto odrůdy jako weissburgunder, grauburgunder a spätburgunder.

Tolik pro dnešek. Příště si ty „burgundy“ probereme pěkně jednu po druhé, však je to šlechta mezi bílými víny, pak si projdeme červené a zjistíme také, že směska je také víno a dokonce někdy špičkové.

Autor: PhDr. Vladimír Železný

Předchozí články:

Dobré rady milovníka vína – Úvod

Sklenice

Buket a aroma

Otevření lahve

Vzduch, nejlepší přítel vína

Teplota vína

Jak nám víno chutná?

Co čteme na etiketě?

Co je to „cru“ a jiné šifry?

Víno se dělá na vinici

Následující článek:

Nejen odrůdy, ale i směsky jsou víno

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

12 nejlepších receptů z medvědího česneku

Medvědí česnek je poslední roky novým hitem českých kuchyní a to především v jarním období, kdy se objevuje hlavně v lužních lesích na bohatých půdách, kde vytváří doslova kobercové porosty. Najdeme ho od března do května, pak zasychá a jeho růst přestává. Ovšem pokud si medvědí česnek naložíte, můžete ho používat po celý rok! V tomto našem výběru najdete několik nejlepších vyzkoušených receptů na medvědí česnek, ale také recepty na pokrmy ochucené právě tímto pokladem, medvědím česnekem.

číst dále ...

Bageterie Boulevard uvádí nové menu podle známého izraelského šéfkuchaře, jako první ho ochutnal izraelský velvyslanec

Zákazníci Bageterie Boulevard možnost ochutnat nové sezónní Chef Menu, které pro ně sestavil přední izraelský šéfkuchař Charlie Fadida z Tel Avivu. V menu hrají prim chutě i suroviny typické pro izraelskou kuchyni. Kromě dvou různých baget a polévky se v rámci řady Balanced calories představí také vegetariánský burger a veganský wrap. Nové Chef Menu je dostupné na všech pobočkách Bageterie Boulevard. Jako první menu ochutnal velvyslanec Státu Izrael v České republice Daniel Meron.

číst dále ...

Grilovací sezóna začíná: Připravte si steak jako od šéfkuchaře. Potřebujete jen vyzrálé maso a správně rozehřátý gril

Slunce příjemně hřeje, zahrada ožívá čerstvě zelenou trávou a barevnými květy a všem milovníkům dobrého jídla začíná sezóna venkovního grilování. Je čas vytáhnout zaprášené grily z kůlny a věnovat jim trochu pozornosti a nakoupit uhlí a další nezbytnosti, bez kterých se žádný mistr grilu neobejde. V článku najdete také tipy, jak si vykouzlit dokonalý steak jako od profesionála.

číst dále ...

Jahody, konečně!

Patříte mezi milovníky jahod a už se jich letos nemůžete dočkat? Koncem května začínají dozrávat první lokální jahody a v průběhu června jejich sezóna vrcholí. Pokud ani vy nemůžete slaďoučkému červenému ovoci odolat, dopřejte si jich, co hrdlo ráčí. Vybírejte však pečlivě.

číst dále ...

Netradiční recepty ze zeleniny

Ani vás už nebaví neustálé vymýšlení receptů? Rádi byste uvařili něco nového, chutného, barevného a zároveň plného vitamínů? Sáhněte do spíže po zelenině a zkuste tentokrát připravit netradiční pokrmy, které zachutnají nejen vám, ale celé rodině!

číst dále ...

Jak na přípravu domácích burgerových housek

Radí Pavel Meduna, vedoucí pekařství hypermarketů Globus. Receptů na domácí bulky existuje velké množství, nikdy ale neuděláte špatně, když se budete držet osvědčeného receptu vycházejícího z kynutého těsta. Housky jsou díky tomu vláčné a nadýchané a zároveň není potřeba velké množství surovin.

číst dále ...

GIUNCATA s medvědím česnekem

Giuncata je měkký sýr s jemnou mléčnou chutí a s mnohostranným využitím v kuchyni. Tento čerstvý jemný sýr se vyrábí z kravského mléka, má měkkou a pružnou konzistenci a uchovává si chuť i barvu kvalitního čerstvého mléka. Má jemnou strukturu a patří k nejlépe stravitelným sýrům, díky čemuž je vhodný také pro malé děti.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy