Co se historie týče, měla švédská kuchyně poměrně navalnou pověst. Dlouhé zimní období a chladná léta předurčila švédské zemědělce k pěstování odolných tuřínů, kapust a zelí, které se na zimu nakládali, aby obyvatelé měli jak doplnit vitamín C. Ve Švédsku se nedařilo ani koření, proto byla švédská kuchyně v minulosti spíše mdlá. To dnes ovšem již neplatí! Švédsko je sice země s drsným podnebím, podobným, jako mají sousední severské země Norsko a Finsko, švédská kuchyně však realitou mile překvapí a vůbec neodpovídá drsností tamního klimatu. Je rozmanitá a velmi chutná.
Jídelníček Švédů se skládá hlavně z ryb a to jak mořských, tak sladkovodních a mořských plodů. Nejvíce se konzumuje z ryb losos, sleď, treska a sardinky. Také je populární maso divoké zvěře, především maso jelení a sobí …
Velice často se připravuje losos gravlax (nebo také gravad lax). Původ receptu je nejasný a o jeho vlastnictví se přou jak Švédové tak Finové i Norové. Losos se konzumuje syrový, maso se nasolí, potře koprem a nechá v lednici 3 dny uležet, potom se nakrájí na tenké plátky a podává s omáčkou z hořčice, oleje, cukru, pepře, soli a kopru. Tato pikantní pochoutka je i na jídelních lístcích luxusních světových restaurací, kde se podává většinou jako předkrm. Velmi oblíbená je také ve Švédsku úprava sleďů, tyto ryby se připravují pečené, vařené i zapékané a podávají se s různými omáčkami, jejichž základ většinou tvoří zakysaná smetana.
A samozřejmě se sledi také nakládají do soli, tak se vyrábí v celém světě velmi populární slaneček – sill. Ze slanečků se připravují různé pokrmy, jak teplé, tak i sill papper, tedy slaneček v papíru, kdy se vymáčené slanečky posypou cibulí a bylinkami, potřou máslem a upečou v troubě. Ze slanečků se zhotovují i známé saláty, kde se opět používá k zálivce hlavně kysaná smetana a jogurt.
Ke všem teplým pokrmům z ryb se většinou jako příloha podávají vařené brambory, které jsou ve Švédsku nejoblíbenější přílohou. V poslední době si však získávají oblibu i těstoviny. Pokud si ve Švédsku dáte rybu, často bude vonět po kopru, kopr je zde velmi oblíbený právě u přípravy ryb.
Ve Švédsku velmi oblíbení jsou také raci. Švédové jsou největšími konzumenty a vývozci raků na světě, raci zde mají dokonce v červnu svůj svátek Den raků – Kraftansdag. Ve městech se pořádají račí slavnosti, při kterých se právě loví raci. Rak je ve Švédsku symbolem a objevil se i ve znaku na cestovních pasech. Raci tedy nesmějí v létě chybět na stole, připravují se vařením, opět se přidává do vody kopr.
Švédsko je bohaté na lesy a zvěřinu, nejčastěji se objevuje na stole jelení a sobí maso, které se peče, griluje a připravuje jako ragú. Hojně se podává s brusinkami pro zjemnění chutě. Brusinky se používají i do koláčů a sladkých desertů, vyrábí se z nich džemy i limonády.
Švédské lesy jsou bohaté na houby ale ty seveřané nesbírají! Podle severské mytologie se nejvyšší bůh Odin proháněl po obloze na svém osminohém koni Slepnirovi a ze slin, které dopadly na zem vyrostly houby. Pokud zde někdo houby sbírá, tak jsou to přistěhovalci z východu, Slované a z jihu Italové. Švéd si raději koupí v marketu pěstované žampiony.
Dalším typickým švédským pokrmem jsou masové karbanátky – kottbular, které se podávají s různými omáčkami. Nejčastěji s brusinkovou.
Za národní pokrm je považováno Janssonovo pokušení – Jansson frestelse, šťouchané brambory s rybím masem a smetanou, zapečené v troubě. Tyto zapečené brambory nesmí chybět při žádné slavnostní příležitosti, podávají se i o vánocích.
Ryze za švédskou specialitu je považováno nasolené a vyuzené jehněčí – farfiol. Ze zeleniny se nejvíce konzumuje zelí, kapusta, červená řepa, okurky, a tuřín.
Z nápojů je oblíbená káva, mléko, které se dává i do čaje, známý je pojem švédský čaj, což je vlastně černý čaj s mlékem. Z alkoholu se nejčastěji pije akvavit, pálenka vyrobená z brambor a obilí, ochucená kořením a bylinkami jako je kmín, koriandr, anýz, fenykl, kopr, řecké seno, či citronová kůra. Zmínka o tomto nápoji je už z roku 1531. Akvavit je odvozeno z latinského aqua vitae – voda života. Pije se ve všech severských zemích jako v Dánsku, Norsku, nebo Finsku.
Pokud se bavíme o švédské kuchyni, nesmíme zapomenout na slavný pojem švédský stůl – smorgasbord! Ve Švédsku na něm nesmí chybět mísy různě upravených lososů, slanečků, tresek, či karbanátků. Důležitá je i šunka a salámy, jako příloha pak nesmí chybět brambory a chléb, ze zeleniny okurky, brusinková omáčka a červená řepa.
Tato, i u nás známá forma pohoštění spočívá v tom, že hosty nikdo neobsluhuje, ale hosté si poslouží sami a vyberou si z prostřeného stolu, na co mají chuť. Předchůdcem švédského stolu byl ve středověku brannvisbord, kdy se na stůl dávali zákusky k zajídání alkoholu, tuto formu pohoštění zvolil švédský pavilon na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939 a pro velký ohlas se rozšířila do celého světa.
Slovo závěrem; švédská kuchyně není ve světě moc rozšířená, ale je to škoda, protože je skvělá. Po přečtení těchto stránek snad uvěříte, že i v zemi s drsným podnebím se můžete královsky najíst a pokud nebudete mít to štěstí a nepojedete na svých cestách přes Švédsko, vždycky máte možnost si nějaký ten tradiční švédský pokrm připravit doma.
Autor článku: Dalibor Marounek, použité zdroje: Mezinárodní kuchařka – J.
A.
Fialová a kolektiv Avicenum 1988, internet
Recepty ze švédské kuchyně najdete zde: Skandinávie 
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.