Statná vytrvalá rostlina, pěstovaná pro jedlé, růžově zbarvené řapíky. Je chladuvzdorná, velmi nízkokalorická, obsahuje malé množství vitamínů.

Latinsky: Rheum x cultorum
Jiný název: Reveň kadeřavá
Nejstarší zmíňka o rebarboře pochází z Číny z roku 2700 př. n. l. a existují záznamy o jejím pěstování v Evropě již počátkem 18. století. Původně se pěstovala jako léčivka pro její silné projímavé účinky.
Jako zeleninu ji začali pěstovat nejdříve Francouzi kolem roku 1778, kteří z ní připravovali dorty a koláče, později se dostala i do Ameriky.
Stonky rebarbory se pomalu vaří s cukrem – musíme použít jen velmi malé množství vody,aby se rebarbora nerozvařila. Nesmí se vařit v hliníkovém nádobí!
Rebarboru můžeme podusit jako surovinu do ovocných krémů či rebarborové pěny, lze ji konzervovat, anebo z ní péct koláče – vynikající je drobenkový koláč. Chuť vylepší trochu pomerančového džusu, citrusový džem nebo skořice. Chutné je rebarboro-jablečné pyré. Reveň je velmi chutná dušená s hovězím nebo jehněčím masem.
Rebarbora má adstringetní a laxativní účinky, léčí žaludeční potíže.
Pozor: Nejezte listy, jsou mimořádně jedovaté!
Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew
Recepty:
Bublanina s revení
Reveň (rebarbora) ve vlastní šťávě
Rebarbora s mrkví ![]()
Palačinky s revení
Reveňový kompot s banánem
Naložená rebarbora
…



























































































































