Dvouletá rostlina s dužnatými kořeny pěstovaná jako jednoletá plodina, ze které se konzumují kořeny. Je otužilá až polootužilá, obsahuje velmi hodně beta karotenu (vitamín A) a také v sobě má menší obsah vitamínu E.
Latinsky: Daucus carota. Apiaceae
Přesto, že existují rostlinné typy s bílými, žlutými, purpurovými a fialovými kořeny, většina z nás zná nejlépe mrkev s oranžovým kořenem, která se běžně pěstuje od 18. století.
Mrkev se nejdříve pěstovala pouze ve Středomoří, v Íránu a na Balkáně. Řekové používali mrkev k léčení žaludečních obtíží.
V období starých Římanů a na začátku středověku nebyly známy odrůdy s cálcovitým kořenem, které se prvně objevily až kolem roku 1000 n.
l. v Malé Asii. Arabové přinesli při své invazi tyto nové odrůdy do Španělska a odtud se postupně rozšířily do celé Evropy. V severozápadní Evropě byla mrkev známá ve čtrnáctém a v Anglii v 15. století. Gerard se zmiňuje pouze o jedné žluté odrůdě a o ialové odrůdě, která byla nejvíce oblíbená, po vaření se její hlíza změnila na odporně hnědou.
Za vlády královny Elizabety a na počátku vlády Stuartovců se z mrkve používaly květy, plody a listy ke zdobení klobouků a dalšího oblečení. Především podzimní krásné vybarvení rostliny byly úspěšnou náhražkou per.
Velmi brzy po objevení Ameriky přivezli první osadníci mrkev na nový kontinent. V roce 1565 se mrkev pěstovala na Margaritině ostrově při pobřeží Venezuely a v první polovině 17. století byla známá i v Brazílii. Do Severní Ameriky přivezl semena mrkve otec Pilgrim a roku 1609 ji pěstovali první osadníci ve městě Virgínii.
Vysoký obsah vitamínu A podporuje hnědnutí lidské pokožky při opalování a má také příznivý vliv na růst a pevnost vlasů.
Odrůdy:
Mrkve se rozdělují do několika skupin podle tvaru a doby dozrávání. Při postupném výsevu různých odrůd je možné si zajistit čerstvou mrkev 9 měsíců v roce a zbývající dobu pojídat chutnou uskladněnou mrkev.
Pařížské typy:
Odrůdy mrkví s malými kulatými nebo hranatými kořeny, které jsou vhodné pro pěstování na mělkých, těžkých nebo kamenitých půdách. Tyto časné odrůdy dozrávají velmi rychle. “Early French Frame” má kulaté kořeny, které jsou chutné a dozrávají velmi rychle. Odrůda je vhodná pro rychlení nebo postupný výsev přímo na záhon. Odrůda “Little Finger” vytváří velmi sladké sytě oranžové kořeny s tupou špičkou. Časně dozrává odrůda “Parmex” s kulatými kořeny, je vhodná především pro oblasti s těžkou, kamenitou nebo mělkou půdou.
Amstrdamské typy:
Odrůdy mrkví s malými oválnými kořeny. Raná odrůda “Amstrdam Forcing – 3´“vaytváří tenké a velmi chutné kořeny, které se výborně hodí na zmrazování. Mrkve odrůdy “Aweetheard” jsou hezky vybarvené a chutné. Odrůda dozrává brzy a je vhodná i pro rychlení.
Nanteské typy:
Mrkve z této skupiny mají širší a delší kořeny. Většina odrůd se pouřívá k rychlení. “Nantes Express” je raná odrůda určená k přímému výsevu na záhon nebo do fóliovníku. Odrůda “Navarre” přináší bohatou odrůdu chutných, sladkých a dobře vybarvených mrkví. Mrkve odrůdy “Newmarket” jsoou také velm chutné a kvalitní.
Chantenayské typy:
Skupina odrůd mrkví se silnějšími a trochu zašpičatělými kořeny. Raná odrůda “Red Cored Supreme” vytvářející mrkve s hladkým povrchem je vhodná k postupnému výsevu od jara až do konce léta. Mrkve odrůdy “Red Cored – 2´” jsou hezky vybarvené a jsou velmi chutné. Odrůda “Babycan” má chutné malé mrkvičky.
Typy Berlicum:
Mrkve z této skupiny mají oválné a pahýlovité kořeny. Odrůdy dozrávají později a jsou vhodné ke skladování. “Camberly” vytváří velmi kvalitní tmavě oranžové kořeny s jemným povrchem. Mrkve odrůdy “Ingot” jsou velmi chutné a obsahují velmi mnoho beta karotenu a vitamínu C.
Podzimní nebo královské typy:
Mrkve odrůdy “Autumn King” jsou velké a dobře vybarvené. Odrůda “2 Vita Longa” dozrává později, ale dává vysokou úrodu mrkve.
Další tři odrůdy, které se často pěstují jsou “Flyaway” a “Sytan“, které jsou odolné proti pochmurnatce mrkvové, a “Juared” (“Juwaort“), která je velmibohatá na vitamín A.
K přímé konzumaci si vybíráme mladé a sladké mrkve. Starší kořeny, které je třeba ostouhat a vyndat z nich tvrdý střední sloupec, se více hodí do salátů. Velmi chutný je salát ze strouhané mrkve, hrozinek a jemně nasekané cibulky zalitý francouzským dresingem nebo majonézou s troškou olivového oleje.
Nakrájenou mrkev přidáváme často k dušenému masu a do směsí podušené zeleniny, dále mrkev můžeme smažit, nakládat do láků a připravovat z ní džemy, šťávy, víno a známý je i mrkvový koláč.
Za skoušku stojí například tato pochoutka: Čerstvé, ze země vytažené malé mrkvičky opláchneme pod tekoucí vodou a utřeme nať. Mrkve uvaříme v co možná nejmenším ,množství vody. Potom mrkve posypeme nasekanou petrželí, troškou cukru a čerstvě namletým černým pepřem, navrch dáme kousek másla. Další možností je podusit mrkev s troškou cukru, špetkou soli a lžící másla nebo uvařit mrkev v bílé omáčce ochucené estragonem, muškátovým oříškem a kmínem nebo do třetice podusit mrkev s lístky máty.
Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew
Recepty z mrkve:
Mrkvový nákyp
Mrkvové pyré s meruňkami
Mrkvová kaše
Salát z mrkve a jablek ![]()
Mandlová mrkev
Mrkev se zeleným hráškem
Dušená mrkev s hráškem
…














































