Žije v hlubších tocích s mírně proudící vodou. Vyskytuje se zejména v povodí Dunaje, v dolním toku Moravy a Dyje. Je potravou dravcům. Ohožený druh, přesto v současné době není v Česku celoročně chráněný. Kříží se s hrouzkem obecným.
Latinský název: Romanogobio albipinnatus
Jiný název: Whitefinned Gudgeon, Weissflossiger Gründling, Hrúz bieloplutvý, Bianco goujon, Běloperyj peskar
Rozpoznávací znaky:
Krk hrouzka je bez šupin, zbytek těla je pokryt šupinami, po bocích s fleky v jedné vodorovné čáře. Má jich 8-10. Zbarven je žluto-hnědě. Ústa má usazená ve spodní části rypce, dva vousky, jeden z každé strany úst má dlouhé, často dosahují až k pomyslné svislici zadní části oka. Ocas má vykrojený.
Obecně:
Žije v mělčích vodách s kamenitým, štěrkovým nebo pískovým dnem. Má rád místa se slabším proudem. Živí se larvami, korýši, máloštětinatci, také rozsivkami.
Tření hrouzků běloploutvích probíhá od května do června.
Dorůstá do délky 12 cm, výjimečně až do 17 cm. Žije pouhé 2 až 3 roky.
Příprava hrouzků v kuchyni:
I když rybáři používají hrouzky (především houzka obecného) i k jiným účelům než na vaření, je třeba podotknout, že mají velmi jemné a chutné maso. Naši předkové je upravovali při nedostatku mřenek jako známe „grundle“, pokládané na přelomu minulého století za velikou lahůdku, žádanou v mnoha restauracích. Největšími konzumenty hrouzků jsou však Francouzi.
Recepty z hrouzků:
Pražské grundle 
Vařené drobné ryby Ryby na pepři Smažené rybky …
…. Na přípravu hrouzků můžeme použít všechny recepty na bílé ryby!
Další články k tématu:
Základní způsoby tepelných úprav ryb Pokrmy z ryb, rybek a rybiček
Ryby sladkovodní, dělení a úprava …
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.