Vyzkoušejte si, zda vašemu tělu neprospěje začít jíst střídmě, jak to dělaly vaše babičky a prababičky. Po hojných a výživných vánočních svátcích začali naši předkové slavit další blahobytný svátek plný domácích zabíječek, pečené drůbeže a koblih, byl to masopust. Masopustem je označováno více jak 40 denní období od Tří králů 6.1. až do Popeleční středy. Po tomto období hojnosti však v minulosti vždy následoval půst. Před svátky jara Velikonocemi a Kristovým zmrtvýchvstáním bylo potřeba očistit tělo i mysl a začít žít střídměji. A k tomu byl dobrý právě půst, který tehdy trval 6 týdnů.
A co je to vlastně ten půst?
Půst znamená, že si odebíráme něco, co nám je příjemné, avšak není to nezbytně nutné k životu, a lze se nějakou dobu bez toho úplně obejít. V tomto případě šlo u našich předků především o změnu jídelníčku. Maso z teplokrevných zvířat bylo zakázané, zato například ryby se směly pojídat, ty se totiž považovaly za pokrm chudých.

Dnes je to obráceně, ryba patří k drahým až luxusním potravinám než například běžné vepřové či drůbeží maso. Dříve právě jídla z vepřového a drůbežího masa byla považována za nadstandard. A kdo neví, hovězí bylo tehdy nejlacinější maso na trhu!
Stravování v době půstu
Vařily se různé polévky, jak z brambor, tak luštěnin. Polévky z kysaného zelí, různé bramboračky, populární a dostupný byl i oukrop či hrachová, čočková nebo fazolová polévka. Připravovaly se také různé kaše, například z luštěnin, pohanky, pak i bramborové, nastavované třeba kroupami. Oblíbená byla i jídla z brambor, luštěnin a hub, třeba škubánky, hrachovec, houbovec atd.
Hodně se peklo sladké i slané pečivo, to ale nesmělo obsahovat vejce a mléčné produkty, ty také půst křesťanům zakazoval.
Receptů jsou stovky a některé postní recepty proslavila ve své kuchařce i Magdalena Dobromila Rettigová. Dnes bychom je považovali za delikatesy podávané v luxusních hotelech, ale v minulém a hlavně předminulém století to byla často jídla chudých. Jmenujme například račí koblížky, puding ze štiky, vaření šneci, paštičky plněné žabím masem a podobně. Prostě pokrmy ze všeho, co se dalo najít v lese, ulovit či nasbírat.
Doba se mění, ale držet půst si můžete dnes vyzkoušet také. Určitě nám pomůže zbavit se všeho starého a odlehčit tělu a snad i duši. Půst totiž měl člověka očistit, uzdravit, posílit nejen na těle, ale i na mysli.
Dnešní moderní odborníci na zdravou výživu, chcete-li držet půst, by vám dali tyto rady:
- půst není dieta, ale lék
- omezené jídlo nahraďte příjmem čisté vody
- berte půst jako očistnou kůru, nikoliv redukční dietu
- nastavte si půst tak, abyste ho zvládli
- malé porce jídla nahrazujte větším množstvím čerstvé zeleniny nebo ovoce
- vylučte ze stravy polotovary, konzervy, potraviny s konzervanty a umělými sladidly
- vařte jen z kvalitních a základních i nízkokalorických potravin
- dopřejte tělu dostatek pohybu
- vylučte mléko a mléčné výrobky
- jak půst skončíte, zapátrejte v mysli, co vám prospělo a snažte se to zachovat
Jíst kvalitně a střídmě bychom měli po celý rok, půst vás nespasí, zvláště půjdete-li po skončení do fast-foodu na hamburger s hranolky nebo hned slupnete, co najdete ve spíží. Noční nájezdy na ledničku je taky krok vedle, ale pokud se budete postit poctivě, ani by vás myšlenka na hambáč s hranolky nebo noční řádění v lednici neměla napadnou. Nejtěžší je totiž začít a pak, až si vaše tělo na nové střídmé stravování zvykne, zjistíte, že vám ani některé potraviny nebudou chybět.
Text i foto D. M.
Vybrané postní recepty:
Bramborové škubánky s mákem, Houbovec z jižních Čech, Houbová kaše,
Čočková polévka s kysaným zelím, Hrách s kysaným zelím, Vařená pohanka ….
Další recepty na většinu postních pokrmů najdete v naší databázi zde:
Staročeská kuchyně, recepty našich babiček














































