Ve 21. století nás čekají v našem jídelníčku s velkou pravděpodobností značné změny. Potraviny a jídlo se sice od současného vzhledu příliš lišit nebudou, ale jejich původ bude ve většině případů zcela jiný. Vývoj v tomto směru pokračuje v řadě zemí velmi intenzivně a tak vám již dnes mohou na některých experimentálních pracovištích jídla roku 2020 nabídnout.
Nejdále zatím dospěl vývoj „masa” na bázi sóji. V USA už byla například ze sójové moučky vyrobena šunka, slanina, párky i steak. Profesor Jean Mayer, prezident Taftovy univerzity, jednoho z amerických pracovišť v tomto oboru, předpokládá, že toto „ náhražkové maso „ bude představovat deset procent celkové spotřeby masa ve Spojených státech a že v dalších letech se toto procento ještě zvýší. Jedním z hlavních důvodů tohoto vzestupu jsou nižší výrobní náklady na umělé „ maso „. Navíc je ovšem toto „ maso „ rostlinného původu daleko zdravější, neboť namísto tuků a cholesterolu obsahuje hojnost důležitých bílkovin, uhlovodanů a vitaminů. Cílem výzkumných pracovníků v tomto oboru je dodat nyní těmto „náhražkovým masům „takové chuťové vlastnosti, jaké má skutečné maso. V tomto směru zatím nedosáhli plného úspěchu, i když třeba u mletých mas, kde čtvrtinu směsi představuje sójová náhražka, bylo dosaženo chuťových i vzhledových vlastností od pravého masa k nerozeznání. Také ve Francii věnují tomuto odvětví výzkumu značnou pozornost. Je na něj vyčleněno kolem 20 miliard franků. K jeho dosavadním úspěchům patří kupříkladu víno vyrobené ze syrovátky, které vzniká jako odpad při výrobě sýrů. V roce 2002 by měl být nás jídelníček také mnohem bohatší na zeleninu, neboť její produkce bude prakticky celoroční záležitostí a to nejen díky uměle vyhřívaných skleníkům, ale i zásluhou nových chemických látek, které prodlužují vegetační období. Plně automatická regulace teploty, vlhkosti vzduchu a přívodu vláhy pak na bázi výpočetní techniky zabezpečí ty nejoptimálnější klimatické podmínky k rychlému růstu.
Vědci se zabývají výrobou syntetických potravin a dost dlouho se věřilo, že z jejich laboratoří vzejde spása. Vymysleli řízky z bavlny, kávu z uhlí, zmrzlinu z pilin. Dokázali vyrobit umělé mléko, umělé kakao, umělé máslo – dokonce i tak vzácná lahůdka, jakou je kaviár – se dá připravit v laboratoři. Vyrábějí se potraviny z petroleje, trávy, starých hadrů a peří. Z chlorelly se dělá chléb, těstoviny, polévky, karbanátky i zmrzlina.
Sympatické je na tomto dosavadním vývoji náhražkových potravin především to, že výzkumníci zavrhli myšlenku budoucí stravy na bázi „ pilulek „ a snaží se, aby si strava i ve 3. tisíciletí zachovala všechny atributy dobrého jídla: vzhled, chuť a vůni.
Autor: Jaroslav Vašák
