





Zabadia | Okurkový salát s jogurtem a mátou konzumovaný v Tunisku. |
Zabaglione (it.) | Vinná pěna ze žloutků, cukru a marsaly. Šlehá se ve vodní lázni a podává ihned po dohotovení. V současné době se žloutky nahrazují šlehačkou. |
Zabaione (dzabajóne) | Italský cukrářský krém ze žloutků, cukru a dezertního vína Marsaly, který se připravuje ve vodní lázni. |
Žabí stehýnka | Oblíbené jídlo Francouzů. |
Zabijačka | Posílání zabijačkové polévky, kusu masa, jitrnic, jelítek svým přátelům a známým při zabití pašíka jako dar. Tento zvyk se praktikoval většinou tak, že se lidé na vesnici domluvili a každý zabíjel prase jindy, aby se všichni vystřídali. |
Žábry | Jsou kostní vychlípeniny, kryté jemným epitelem, propouštějící kyslík a kysličník uhličitý u ryb. |
Žáby | (Franc. grenouille, ang. frog, něm. Frosch, lat. Rana) – z jedlých druhů žab (skokanů), dnes již povětšinou uměle chovaných se ke kuchyňskému zpracování, ať již v teplé nebo ve studené kuchyni, používají se pouze zadní stehýnka. |
Zadělané v cukru | Staročesky kandované. |
Zadušenina | Staročesky dušené jídlo. |
Žahavka | Lidový název kopřivy. |
Záhon, záhony | Pole na Ještědsku podle K. Světlé. |
Žahour též žahúr | nářečně ovocná řídká kaše z borůvek používaná na kynuté nebo tvarohové knedlíky. Jindřichohradečtí měšťané si již v 16. století pochutnávali na starodávné kaši „žahour“. Nesla své jméno po starobylém dávno již vymřelém rodu Žahourů. V lidové kuchyni se žahour připravuje takto: 500 g borůvek, 50 - 60 g pískového cukru, 15 g škrobové moučky, l/8 l mléka, 20 g másla. Cukr na kastrolku pokropíme asi 2 lžícemi vody a přivedeme do varu. Když se cukr perlí, což poznáme podle toho, že smočíme-li do cukru vařečku a vytáhneme ji, tvoří se na koncích cukrových nití kapičky - perličky, vhodíme do něho přebrané čisté borůvky a zlehka je povaříme, aby zůstaly v podstatě celé, nerozvařené. Pak přidáme máslo a zalijeme mlékem, v němž jsme rozkverlali mouku. Povařená omáčka má být zahoustlá - hustší k lívancům a vdolečkům, k nimž ji podáváme v nádobce zvlášť, aby si každý mohl polévat pokrm podle chuti, řidší omáčkou ( při její přípravě přidáme v tomto případě trochu více mléka ) poléváme kynuté nebo tvarohové knedlíky. Stejným způsobem je možné připravit tuto omáčku i z vyzrálých bezinek. |
Záhrobí | Zděný výstupek vedle kamen na Ještědsku podle K. Světlé. |
Zahušťovadla a želírovací prostředky | Aditiva dávají výrobku žádoucí tvar, konzistenci a zvyšují viskozitu řídkých potravin. Používají se k zahušťování polévek a omáček. Mohou to být třeba mouka, smetana, škrob nebo jíška. |
Zahýbák (lidová kuchyně) | Chlebové těsto, povidla. Z chlebového těsta utvoříme placku, kterou potřeme povidly a přehneme na polovinu. Okraje stlačíme a přehneme. Potřeme vodou a na plechu ve vyhřáté troubě upečeme. Dříve se záhybák pekl v peci. |
Zaječí zeľé | Šťavel (Oxalis L.) ve Valašském nářečí. |
Zajíc, zajiec | U nás býval hojný, má velké využití v kuchyni pro svoje maso. |
Zajíšený brambory | Na Kozákovsku se upravují zahuštěné jíškou nebo záklechtkou. |
Základní vývary z mas | Zývar získáme vařením určitých potravin ve vodě, v jehož průběhu se vyluhují z potravin do kromě živin též extraktivní látky a chuťové látky. |
Záklechta | Na Slovácku jíška. |
Záklechtka | Jedná se o nahrazenou jíšku. Mouka se rozmíchá ve studené vodě (mléce nebo smetaně), vlije se do jídla a asi 20 minut povaří. Tomu se říká záklechtka nebo zátřepka. |
Zaklektat, zklektat | Staročesky rozkloktat. |
Zakloktati (lier, liaison) | Značí takový výkon, kterým omáčky nebo i některé polévky do jisté míry v hustotu se uvádějí. Aby zhoustly, spojují se tyto tekutiny s nějakým pojidlem, ať už žloutky, vodou, moukou, jíškou, krví, mlékem, vínem. Jelikož však třeba při tom opatrnosti, aby tekutina zhoustla a ze spojidla se neutvořily krupičky, čemuž se říká, že se srazila, kloktá se opatrně, od čehož český název zakloktati, kdežto francouzský obrat řeči poukazuje více ke spojení. Čím se zakloktati má, určuje předpis. |
Žaludová káva | Pražené mleté žaludy - bývala hodnotnou živinou. Připravovala se i v civilizovaných zemích, obsahovala velké množství třísloviny, používala se jako kávová náhražka. |
Žaludová mouka | Nastavoval se z ní chléb. Tento prastarý zvyk se v Evropě udržel do 18. století. |
Žaludové kakao | Ve starších dobách se z rozemletých vyluhovaných žaludů připravoval nápoj vhodný pro lidi slabých nervů, askrofulozní děti. |
Žampáky | Regionální název pro brambory. |
Žampion císařský | Se vyskytuje na starých kompostech a na pastvinách. Pomáhá při léčení kopřivky, ekzémech a dalších kožních onemocněních. Snižuje krevní tlak a krevní cukr, alergické astma a záduchu. |
Žampion dvouvýtrusý | (Agaricus bisporus) se pěstuje na fermentovaném, nejlépe koňském substrátu a patří mezi naši nejpoužívanější houbu. 100 g sušených žampionů obsahuje přibližně 12 g minerálních látek. To jej předurčuje k využití při redukčních dietách. |
Žampion polní | Roste od května do října mimo les, na pohnojených lukách, pastvinách a polích, zahradách často pospolitě. |
Žampion zahradní | (Agaricus hortensis) se pěstuje na fermentovaném, nejlépe koňském substrátu a patří mezi naši nejpoužívanější houbu. 100 g sušených žampionů obsahuje přibližně 12 g minerálních látek. To jej předurčuje k využití při redukčních dietách. |
Zapařit mouku | Staročesky opražit na omastku nebo suché pánvi. |
Zapékání | Je technologický postup, při kterém se již obvykle tepelně předpřipravené pokrmy dokončují krátkým zapečením přímým zdrojem suchého tepla. |
Zapraženka | V lidové kuchyni polévka připravená z jíšky. |
Žarna | V moravském nářečí ruční mlýnek. |
Žáruvzdorné nádobí | Nádobí, které můžeme používat na otevřeném plynovém hořáku nebo na plotně elektrického sporáku. |
Záškorník | V lidové kuchyni uzený ovčí sýr. |
Zásmažka | Je jíška, která obsahuje více tuku než mouky. Na tuku je možno předsmažit nadrobno nakrájenou cibuli. |
Zasmudnouti | Staročesky připálit se. |
Zastřená vejce | Základní úprava: do vařící okyselené vody se za pomocí naběračky rozklepnou vejce a zvolna vaříme asi dvě a půl minuty, vařená vejce se pak na chvilku ponoří do studené vody. Podle toho, jak chceme mít žloutek je vylovíme děrovanou naběračkou nebo lžící. |
Zatvrzený v životě | Staročesky má zácpu. |
Zavařenina | Je ovocná dřeň, zahuštěná a přislazená. Konzervovaná je zahuštěním a přídavkem cukru. Na zavařeninu vybíráme ovoce zralé, dobře vybarvené a vonné. |
Zavíjance, točnice | Pečivo, které se podávalo za našich předků na Velký pátek. Dnes jidáše. Ze starých záznamů vyplývá, že mrváně a točenice vhazovali pozůstalí za nebožtíkem při zasypávání hrobu a přinášeli je na mohylu ve výroční den jako oběť zemřelým. |
Zavobrať | Zamíchat – výrazu se používalo v 16. a 17. století. |
Zavoctit | Staročesky okyselit octem, případně citronem. |
Zavostřit | Staročesky chuťově zvýraznit. |
Závrtka, zátřepka | Zátřepka je vlastně jíška z mouky a smetany. Ve sladké nebo kysané smetaně rozmíchaná hladká mouka. Závrtkou (zátřepkou) se zahušťují některé pokrmy, polévky či omáčky a to tak, že se řídká kaše z mouky a smetany rozšlehá, nejlépe metlou ve vroucí tekutině a následně za stálého míchání provařuje nejméně 20 minut. Místo smetany lze rozmíchat mouku i ve vlažném mléce nebo i vodě. Zahuštěný pokrm má pak konzistenci podobnou řídkému pudinku. Také lze v případě dietních nebo netučných pokrmů mouku na sucho nejprve opražit a pak teprve ji rozmíchat ve vlažné tekutině. |
Zaziki – také tzatziki | a) Řecká specialita určená k ochucení tvarohu, bílého jogurtu, majonéz na přípravu všech salátových zálivek. |
Zázvor (Zázvorník lékařský) | Oblíbené asijské koření, především v čínské kuchyni, kde se používá po staletí, z rostliny s bot. názvem Zingiber officinale, kde se pěstuje přinejmenším 3000 let. Pochází pravděpodobně z Přední Indie, tropické Asie, Číny a Indie . |
Zázvor - šóga | V Japonsku se používá čerstvý kořen zázvoru, který je velmi ostré a palčivé chuti. Čerstvý kořen lze nahradit i sušeným, ten musíme před využitím v kuchyni předem namočit. |
Zázvor loupaný | Používá se především při přípravě jídel v asijské kuchyni, krájí se na drobné plátky a seká na kousky. |
Zázvor nakládaný | Svaříme ocet s cukrem, přidáme na tenké plátky nakrájený čerstvý zázvor a lehce povaříme. Pak necháme uležet. Docela snadno si můžeme připravit kuře s baklažány na zázvoru. Je vhodný k nakládán jídel. |
Zázvorový prášek | Je tradiční loupaný zázvor mletý na bílý zázvorový prášek. |
Zděšenec | Lidový název pro třezalku tečkovanou. |
Zděšník | Lidový název pro třezalku tečkovanou. |
Zdraví | Podle definice SZO stav tělesné, duševní a soc. pohody, který je výsledkem souladu ve vzájemném působení organismu a prostředí. |
Žebérka | Staročesky žebírka. |
Želatina | Jedlá je zvláště čistý, jemný klih, který se získává vyvařením kůží, šlach, kostí, nožek a dalších jatečných odpadů, které jsou bohaté na kolagen neboli bílkovinu klihu. Vařením se kolagen přeměňuje v glutin, což je látka, která rosolovací schopnost a je nejpodstatnější složkou želatiny. |
Želatina (rosol) | Beztvará bílkovinná látka získaná z kolagenu při nízkých teplotách, v podstatě čistý glutin. Vyrábí se z hodnotných a čistých kostí. Ve studené vodě bobtná, v teplé se rozpouští a po ochlazení rosolovatí. Používá se k přípravě slaných aspiků a huspenin i sladkého želé. |
Zelené řasy | Chlorophyta - obsahují chlorofyl, beta karoten, zásobní látkou je škrob. |
Zelenina | Různé části pěstovaných rostlin, které se konzumují syrové nebo různě upravené. Obsahují velké množství vitaminů. Dělíme na zeleninu kořenovou (mrkev, celer, petržel), plodovou (rajče, paprika, okurka), cibulovou (cibuli, česnek, pažitka), listovou (špenát), salátovou (hlávkový salát), luštěninovou (hrášek, fazol), kořeninovou (kopr, petržel, majoránka) a košťáloviny (zelí, kapusta, květák). Zelenina bohatá na vysoký obsah minerálních látek nemůže chybět na jídelníčku těch, kteří propagují zdravou výživu. |
Zelenina cibulová | Cibule, česnek, pórek. |
Zelenina kořenová | Mrkev, celer, petržel, červená řepa, ředkvička, ředkev, křen, pastiňák a černý kořen. |
Zelenina košťálová | Květák, bílé a červené zelí, čínské zelí, kapusta hlávková a růžičková, kedlubna. |
Zelenina listová | Hlávkový salát, čekanka, špenát. |
Zelenina plodová | Okurky, rajčata, papriky, tykve, lilky, fazolky, hrášek. |
Železné hřeblo | Sloužilo na vyhrabování popela z chlebové pece. |
Železné vidle | Bývaly dvouzubé a sloužily na vsazování nádob na ohniště nebo do pece při vaření v „černé kuchyni“. |
Železo | Upravuje zásobování organismu vodou, funkci svalů a nervů, podílí se na pohybu kyselin v krvi. Doporučený denní příjem pro muže je 10 mg a pro ženy s menstruací 15 mg. |
Zelí | Říká se, že zelí podporuje trávení, hojí melancholii, ba i rány a vředy a zahání opilost. Bylo oblíbené v období starověkého Řecka i v antice. Kyselé zelí objevili však až Slované někdy před 5. stoletím. Syrové i kyselé zelí chránilo námořníky před skorbutem (nedostatkem vitaminu C) po mnohá staletí. |
Zelí červené | Je důležité především pro vysoký obsah vitaminu C – ve 100 g ho má 40 mg. Obsahuje i vlákninu a nerostné látky. Sterilované si uchovává ve 100 g 20 mg vitaminu C. zabraňuje dobrému vstřebávání jódu do těla, takže strava musí být opravdu vyvážená. |
Zelí hlávkové (Brassica oleracea L.) | Patří mezi nejrozšířenější zeleninu. Zelí patří mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější zeleninu. Používá se v čerstvém stavu, vařené, nebo se konzervuje mléčným kvašením V české kuchyni naleznete řadu výtečných zelných polévek, zelí vařené, plněné zelné listy, nákypy a také nádivky do pečiva. |
Zelí kysané | Obsahuje mnoho vitaminu C, který se částečně ztrácí tepelným zpracováním a mnoho dalších cenných látek. Není vhodné ho ani propírat. |
Zelí pekingské (Brassica pekinensis) | Je jemná zelenina, která bývá na trhu v podzimních i zimních měsících. Chutí a vzhledem se podobá spíše hlávkovému salátu nežli zelí. Syrové se výborně hodí k přípravě lahodného salátu. Pekingské zelí pochází z oblasti střední a západní Číny. |
Zelí sterilované | Má v kuchyni mnohostranné použití. Je cenné zejména z hlediska biologické hodnoty, pro svůj obsah vitaminu C a nerostných látek. |
Želírovací prostředky | Želírovací prostředky, stabilizátory a konzervační látky - Zamezují rozvoji nežádoucích mikroorganismů, prodlužují životnost potravin. |
Zelivňunka z Těšínska | Vývar z uzeného masa, 2 dl mléka, chléb. Do vývaru z uzeného masa vlijeme mléko a necháme přejít varem. Potom přeléváme přes kostičky osušeného chleba. |
Zelná kyselica | Polévka z kyselého zelí, brambor, smetany, hladké mouky, hub, soli a kmínu na Luhačovicku. |
Zelné lívance | Staročeský pokrm – připravují se z kynutého těsta, do kterého s vmíchá dochucené zelí. Pak se z něho pečou lívanečky. |
Zelníky | Kulaté vdolečky z kynutého těsta plněné zelím. |
Zemák | Staročesky brambor. |
Zemčáky, zemčátka, zemče | Regionální název pro brambory. |
Žemličková kůrka | Ve staročeské kuchyni název pro strouhanku. |
Žemličková mouka | Staročesky hladká. |
Zemňák, zemňáky, zemně, zemníky | Regionální název pro brambory. |
Zemojablíčka | Regionální název pro brambory. |
Zemská jablka | Staročesky brambory. |
Žen-šen | Působí proti bolesti, na zlepšení činnosti mozku, stimulátor, působí proti stárnutí. Východní medicína přisuzuje této rostlině téměř magické a zázračné vlastnosti. Podílí se na posílení imunitních mechanismů. Výrazně pozitivně ovlivňuje oběhový systém, podporuje srdeční činnost, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. Celkově pomáhá k regeneraci tkání. |
Žervé (gervais) | Belgický měkký sýr z kravského mléka, který obsahuje 60 % tuku v sušině. |
Zesklovatění | Lehké osmahnutí (orestování) cibule v rozpuštěném tuku, aby pustila šťávu. Nesmí zhnědnout. |
Zevřít se, zvírat | Staročesky vařit se. |
Zévy | Jména měkkýšů na Tahiti. |
Žgvacet (z italského guazzetto) | Jugoslávský druh guláše. |
Žička | Na Slovácku a na Brněnsku název pro lžičku. |
Žid | Regionální název pro hřib kříšť na Semilsku. |
Žídlo | Podzemní pramen ve Valašském nářečí. |
Židovské třešně | Nebo též mochyně - plody jsou nakyslé až sladké a mají příjemnou ananasovou, jahodovou či angreštovou chuť. Používají se syrové nebo se zavařují do cukru. Suší se a proslazují, označují se jako ananasové třešně. |
Žíhavka, žíhavka | Lidový název kopřivy. |
Žinčica | Vedlejším produktem při výrobě ovčího hrudkového sýra, oštěpků a pařenic je syrovátka. Vzhledem na svoje složení (9 % sušiny, 0,9 % tuku, 1,7 % bílkovin, asi 5 % mléčného cukru a 0,3 % popelovin) je vhodná na další zpracování na žinčicu. Žinčica je tedy převařená syrovátka z ovčího mléka. Postup při výrobě žinčice: Postup při výrobě kyselé žinčice: |
Zinek | Nejdůležitějším prvkem pro zdravý pohlavní život je zinek, který se podílí na tvorbě spermií a vývoji rozmnožovacích orgánů mužů a podle posledních průzkumů i žen. Zabraňuje problémům s prostatou, snižuje obsah cholesterolu, urychluje hojení ranek a jizev a pomáhá při léčení poruch plodnosti. |
Žitná lihovina (pravá) | Destilát, který tvoří přechod mezi ušlechtilými a obyčejnými lihovinami. Je vyráběna z rozmělněného žita s přísadou sladu, někdy také pšenice, kukuřice nebo i pohanky. |
Žitnice | Jámy, do kterých naši předkové ukládali zrní. |
Žito | Tak se doposud říká pšenici v Pomoraví. |
Život beránkuov | Staročesky tělo beránka. |
Zklektat, rozklektat, sklektat | Staročesky rozkloktat. |
Zlatý sirup (angl. Golden syrup) | Velmi sladká kapalina viskózní konzistence a čistě zlaté barvy. Vyrábí se svařením třtinové cukrové šťávy. Nejznámější značka je Lyle´s. |
Zlískat sa | Na Slovácku a Podluží opít se. |
Žlučník | Má tvar hrušky a nachází se v břišní dutině pod játry. Tvoří se v něm žluč, která odtéká žlučovými cestami do tenkého střeva, kde napomáhá vstřebávání tuků z potravin. |
Žluknutí tuků | Soubor reakcí, jejichž zplodiny způsobují zhoršení vlastností tuků i potravin s jejich vyšším obsahem. |
Zlup | Staročesky oloupej. |
Zmrazování potravin | Konzervační metoda využívající skutečnosti, že prudkým ochlazením potravin pod bod mrazu se dosáhne ochrany před mikroorganismy i před činností vlastních enzymů. |
Znojemské okurky | Společnost Znojemská okurka, družstvo se sídlem ve Znojmě, si dala do vínku navázat na staletou tradici konzervování okurek ve Znojmě a regionu a zahájila svoji konzervárenskou činnost. Vyrábí pravé Znojemské okurky. Tradiční způsob zpracování, nejkvalitnější okurky ze sběrů a klasická receptura dávají jejím příznivcům tu nejlepší delikatesu, sterilované okurky v sladkokyselém nálevu. |
Zoft | Staročesky ovocná šťáva na Slovácku šťáva. |
Žonky | Ruský nápoj. |
Zřezat na křížalky | Staročesky - nakrájet na kousky. |
Zrubat se | V lašském nářečí opít se. |
Ztužený pokrmový tuk | Říká se mu také stoprocentní. Je to pevný, stoprocentní tuk rostlinný, který se výborně hodí na smažení ( nestříká), na jíšky, na vymazávání forem nebo plechu. Někdy je rostlinný tuk s přídavkem sádla. |
Ztužit | Rychle ponořit na krátkou dobu do horké lázně. |
Zubrovka | Je původem z Polska, je to světlá obilní pálenka, do které se přidává aromatická rostlina Tomkovice vonná. |
Zucchini (cukíny, cukety) | Malé, rovné tykve, dlouhé asi 15 cm, které se podobají salátové okurce. Pocházejí z Mexika a pěstují se ve Španělsku, Francii a Itálii. Bot. název Cucurbita pepo. |
Žufan | Staročesky a na Slovácku naběračka. |
Žur | Polské kyselo - polévka z žitného kvásku, mléka a smetany, podávaná s brambory. |
Zvěřina | Pochází z volné přírody, takže maso by nemělo obsahovat žádné chemikálie známé z velkochovů. Maso ze zvěřiny je vydatným zdrojem železa. Mezi zvěřinu patří daněk, jelen, srnka, medvěd, muflon, černá zvěř, zajíc, bažant, husa divoká, sob, klokan a husa divoká. |
Zvěřina tlustá | Staročesky vepřové. |
Zvěřina v láku | Staročesky předem naložená v láku. |
Zvírat se | Staročesky začne se vařit. |
Zvlhčující látky | Chrání potraviny před vysýcháním a zpevňující látky udržují pevnost nebo křehkost zeleniny a ovoce. |
Žžonky | Ruský nápoj. |
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů