REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Víno. Víte jak na něj?

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Víno se nikdy nemá pít na lačný žaludek, nemá se také střídat a jinými druhy alkoholických nápojů …


  • Vína zařazujeme při obědě nebo hostině vždy až po pivu. Začneme-li už pít víno, nedáváme na stůl nikdy znovu pivo. Stejně tak nepodáváme před vínem žádné destiláty nebo likéry. Míchat alkoholické nápoje je nevhodné.
  • Víno k sýrům volíme podle druhů podávaných sýrů. K sýrům vyzrálým a s plísněmi se lépe hodí víno červené, k jemným sýrům smetanovým a krémovým víno bílé.

  • Víno k rybám a korýšům volíme bílé a podle způsobu úpravy těchto pokrmů vybíráme vína lehčí, jednodušší, jemná a silnější.

  • V zásadě rozeznáváme vína lehká a těžká, bílá a červená, suchá (tj. nesladká) a sladká. I k těmto odlišnostem se má při podávání vín přihlížet. Víno jako ušlechtilý nápoj má nesčetné chuťové obměny, barvy a vůně a je dokonalým doplňkem pokrmů, zvyšuje požitek z dobrého jídla. Před jídle jako aperitiv pro povzbuzení chuti podáváme vermuty, např. Tesavela nebo Metropol.

  • Každý nápoj nejlépe chutná a tělo ho lépe využije, je-li podáván ve správné teplotě. Správná teplota má být 7-8 °C. Vína lehká (málo alkoholická) 8-10 °C, vína těžká alkoholická 10 až 12 °C, vína šumivá šampaňská 4 až 6 °C, vína červená 14 až 16 °C, teplota likérů má být asi 8 až 10 °C. Víno chutná nejlépe ze sklenic k tomu určených, nejvhodnější na vína jsou sklenky z tenkého skla. Víno z nich nejlépe chutná. Bílé víno naléváme do sklenic barevných, nejčastěji zelených, červené do sklenic bílých různých tvarů. Likéry podáváme nejčastěji v menších sklenicích různých tvarů ( misky, kalíšky, stopky apod.) K likérům podáváme sklenici sodové vody a také ke kávě. Nealkoholické nápoje jako jsou sodovky, limonády a zvlášť připravené limonády podáváme přímo ve sklenicích nebo lahvích. K limonádě s ovocem přikládáme dlouhou lžičku a slámku. Šumivé víno naléváme do vysokých sklenic zvaných flétny, nebo do širokých plochých, zvaných šampaňské misky. Naléváme-li do fléten, držíme sklenku nakloněnou v ruce a naléváme po stěně sklenky. Šampaňské misky se při nalévání v ruce nedrží.

  • Při otvírání sektu musíme dávat pozor, jinak bychom mohli způsobit zlou chvilku náhlým překypěním. Stává se to tehdy, když zapomeneme láhev držet nakloněnou nebo jí zbytečně pohybujeme. Láhev při otvírání má být nakloněna asi v úhlu 45 stupňů. To proto, že tlak kysličníku uhličitého jde kolmo na celou stěnu láhve, nikoli jen do hrdla. Při otevírání nejdříve uvolníme a sejmeme zajišťovací košíček i se staniolem, přičemž udržujeme zátku prstem, aby nám předčasně nevylétla. V jedné ruce láhev držíme a druhou zvolna vytáčíme zátku. Láhev držíme tak, aby při jejím vystřelení nebyl nikdo zasažen vylétnutou zátkou.

Autor: Jaroslav Vašák

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Otevírací doba, nejnovější akční letáky, otevírací doba prodejen, provozoven a institucí z celé České republiky.

Nejnovější články

Rychlé a jednoduché recepty pro nadšené hráče. Doplňte energii i během vypjatých turnajů!

Hraní her na PC, stejně tak moderní sázení v online casinech, vyžaduje soustředění a perfektní strategii. K tomu všemu je ale třeba také pořádná dávka energie. O tom věděl už samotný hrabě a nadšený hráč karet John Montagu, který v 18. století vynalezl sendvič. V klidu se tak mohl nasytit, aniž by musel odcházet od své milované hry. V podobném duchu jsme přistupovali i my k výběru našich receptů.

číst dále ...

Jak jedli naši předkové – 3 díl

V pekařském cechu byli sdruženi i perníkáři. Perník je starou chloubou českých zemí i když je historicky doloženo, že první cáletníci, tak se říkalo pernikářům, přišli do Čech z Norimberku už ve 13. století, pekli pečivo s medem, cukr byl totiž známý až v 19. století. (viz minulý díl Celetná ulice). Tradiční práce pernikářů je úzce spojena s cukrářstvím. Pernikáři se rozšířili po celém tehdejším českém království a nejvíce se jich usadilo na Pardubicku. Dosud proslulý perník pardubický se vyrábí stále, dnes ovšem průmyslově. V Pardubicích je i muzeum perníku, umístěné v bývalém loveckém zámečku, které se vtipně nazývá Perníková chaloupka.

číst dále ...

Speciální recepty na netradiční jednohubky a obložený chléb podle šéfkuchaře Ondřeje Dufka

Vánoční svátky jsou za rohem, oslavy konce roku jakbysmet a blíží se tak období chlebíčků a jednohubek. Právě proto jsme pro Vás s českou značkou Živina připravili 2 speciální recepty na netradiční jednohubky a 1 recept na obložený chléb, kterými na silvestrovských oslavách rozhodně zaujmete. Recepty jsou jednoduché, rychlé a zvládne je opravdu každý. Navíc zaručeně nabourají stereotyp salátů a šunkových chlebíčků. Autorem receptů je kuchař Ondřej Dufek, který prošel kuchyněmi Gordona Ramsayho, byl šéfkuchař karlínské Esky a vařil v michelinských restauracích ve Skandinávii. Nyní spolupracuje právě s přerovskou Živinou.

číst dále ...

Vánoce s regionálními potravinami: Tradiční dobroty připravené originálním způsobem

Vánoční období je časem, kdy se rodiny spojují kolem stolu a vychutnávají si kromě výjimečné atmosféry také tradiční pokrmy. Oblíbená štědrovečerní a novoroční jídla, která jsou nedílnou součástí sváteční tabule, lze připravit důvěrně známými, ale také inovovanými způsoby. Touto cestou jsme se vydali i my: naše inspirativní menu, které vzešlo z lásky k tradicím a kvalitním surovinám s oceněním Regionální potravina, slibuje neopakovatelné gastronomické zážitky. Lokální suroviny dodají vašemu jídlu punc výjimečnosti. Pro naše recepty jsme proto zvolili produkty pyšnící se značkou Regionální potravina. Výrobky s tímto označením prochází pravidelnou kontrolou, díky čemuž si dlouhodobě udržují tu nejvyšší kvalitu. A kdy jindy si dopřát to nejlepší než právě v čase vánočním? 

číst dále ...

Specialistka na zdravé stravování radí: 7 praktických tipů, jak na cukroví bez lepku

Potřebujete připravit cukroví bez lepku. Buď všechno nebo jen pár druhů. Důvody mohou být různé: zjištěná celiakie v rodině, intolerance lepku nebo jen bezlepková návštěva. Tak pojďme na to, Vánoce klepou na dveře, čas na experimenty není. Specialistka na zdravé stravování, Ing. Kamila Metzová, pro vás sepsala tipy z praxe, které vám usnadní cestu.

číst dále ...

Jak jedli naši předkové – 2 díl

V minulém díle jsme skončili u luštěnin. Povězme si ještě pár historických, úsměvných informací o hrachu. Ve starém pojednání o krmi z 15. století se píše: „hlavní povaha české kuchyně je hrách, kaše, maso a korunou všeho je chléb. Němci ale pojídají masa tak ohromné kusy, že z jednoho kusu by se dal ve Vlaších pořídit banket.” V Molerianově lékařství tu dí se: „rozličného obyčeje navyklých krmí našich Čechů s jejich hrachem, cibulí a sýrem dotýkati se nechci, Moravců s jejich topénkami a sýrnými polévkami. Lužických s jejich hůbami a syrovátkami, Sasův se slaninami, Švábů s vejci na másle a ovesnými kašemi, Elsasanů s uzeným masem a česnekem a Vlachů s jejich starými klobásami, kteréž šest let smrdí jak starý kozel.”

číst dále ...

Šťastné a veselé? Šťastné a kvalitní!

Vánoční svátky patří mezi nejkrásnější a nejvýznamnější události v roce pro většinu lidí. Děti netrpělivě očekávají dárky a vánoční stromek, zatímco dospělí se těší na setkání se všemi, které mají rádi. Vzpomínky na vánoční svátky nás provázejí od dětství a často si i v dospělosti vybavíme vůni pečeného cukroví či vánočky. Během Vánoc se obvykle uchylujeme k receptům, které nám zanechaly naše babičky a maminky. Je nesporné, že Vánoce se z velké části odehrávají v kuchyni. Jídlo je tak jedna z nejdůležitějších součástí Vánoc, samozřejmě spolu se stromkem, dárky a dalšími rituály. Většina z nás má své recepty odzkoušené. Ale co takhle tradice lehce oživit, či odstartovat nějakou úplně novou? Připravili jsme pro vás několik ověřených vánočních receptů, které vám letos přijdou vhod.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy