REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Šťavnatka zlatá

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Přísně chráněná houba rostoucí od září do listopadu. I když je jedlá, nechte ji raději tam, kde ji najdete a kontaktujte prosím mykologická stanoviště v Praze a Brně, kontakt najdete na www.myko.cz.


Atlas hub - Houby lupenatéLatinsky: Hygrophorus aureus

Jedlá ……………………  Šťavnatka zlatá je chráněný druh, tak ji nechejte, pokud budete mít takové štěstí, že ji najdete, raději v lese!

Doba výskytu: září až listopad

Roste velmi vzácně pod některými druhy borovic, především pod borovicí černou na písčitém podloží, většinou ve skupinách. Nález této krásné houby musí potěšit každého houbaře. Někteří mykologové ji však jen považují za varietu šťavnatky omrazky, mikroskopicky se ale liší velikostí výtrusů a opticky zcela jiným zbarvením klobouku.

Klobouk až 50mm, zpočátku polokulovitý, později plochý až mírně prohloubený, s vypouklým středem, někdy se zvlněným okrajem, žlutooranžově, oranžově červený, až karmínově červený, uprostřed tmavší, na okraji světlejší, slizský, lepkavý. Lupeny sbíhavé řídké, silné, zpočátku bělavé, později nažloutlé až naoranžovělé, někdy s tmavšími skvrnami.

Třeň až 80 mm, válcovitý, ve spodní části zúžený, v mládí bělavě žlutý ,později naoranžověle žlutý, slizský. Dužnina bělavě nažloutlá, mírně nasládlé chuti a příjemné ovocné vůně.

Šťavnatka zlatá je uvedená v Červeném seznamu jako kriticky ohrožený druh. Tento druh je ohrožen velkoplošnou těžbou borů a následnou eutrofrizací lesů. Je známá jen z několika lokalit Polabí, Mělnicka, okolí Prahy a jižních Čech. Nálezy této vzácné šťavnatky by se měli hlásit mykologickým stanovištím v Praze a Brně, kontakt najdete na www.myko.cz.

Atlas hub - Houby lupenatéMožná záměna:

Je především vzhledem k biotopu nepříliš pravděpodobná. Nejpodobnější je šťavnatka nádherná (Hygrophorus speciosus), která však výrůstá výhradně pod modříny.

Poznámka:

Eutrofrizace – pochod nadměrného obohacení půdy nebo vody živinami, především fosforečnany dusičnany, eutrofizace půdy vede k nadměrné tvorbě biomasy a k výměně druhového složení a k převládnutí cizorodých, konkurenčně zdatných plevelných organismů, které vytlačují domácí floru a faunu.

Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama



Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy