REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Slivoně a myrobalány

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Stromy a keře vysoké až 5 m. Dlouhověkké, některé samosprašné. Majím plody velké 2 cm, které obsahují některé vitamíny.


Druhy rodu Prunus

Slivoň ovocná (P. insititia) má kulovité, modročerné nebo zelenožluté plody, které dozrávají koncem podzimu, nejméně o měsíc později, než většina ostatních slivoní. Plody jsou drobné a většinou bývají příliš kyselé pro konzumaci zasyrova, jsou však dobrou surovinou pro výrobu zavařenin.

Blízkým příbuzným slivoně je Prunus damascena, jejíž plody, tzv. uherské nebo damčšské slívy jsou větší, černomodré, více podobné švestkám. Jsou však oválnější, méně ojíněné a po tepelné úpravě mají sladkou kořennou chuť.

Myrobalán třešňový (P. cerasifera) je pružný strom, který se používá k výsadbě živých plotů a větrolamů. Je samosprašný, plody jsou žluté, červené nebo nachové, kulaté a na spodním pólu mírně zašpičatělé. Mají sladkou, šťavnatou dužinu, kteá je však někdy nechutná. Vyrábí se z nich džem.

Čínské a japonské slivoně (P. salicina a P. triflora) mají velké, kuželovité, oranžově červené nebo zlaté plody bez výrazné chuti.

Slívy pocházejí z Evropy a Malé Asie, dnešní zplanělé jsou ovšem zřejmě plodem neuvědomělého šlechtění, jež probíhalo stovky let. Uherské slívy se do Evropy dostaly nejspíše z okolí Damašku během křížových výprav ve dvanáctém století. Myrobalán, který je původem z Balkánu, Kavkazu a západní Asie, přišli do Evropy v šestnáctém století. Některé stromy byly vysázeny v Americe, kde se skřížily s místními druhy, odolnými vůči drsnější podmínkám. Čínské slivoně byly do Japonska introdukovány kolem roku 1500 z Číny a do USA přišly v roce 1870. Pro svou větší choulostivost se v Evropě výrazněji neprosadily.

Téměř všechny se dnes užívají pouze k tepelnému zpracování. Vyrábějí se z nich džemy, rosoly, ovocné sýry, vína a likéry.

Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew

 

Objasnění názvosloví:

Myrobalány, špendlíky, mirabelky, renklódy a slívy – co je co a jak to poznat.

Je v tom docela zmatek. Myrobalánu se špendlík říká jen lidově, většinou v Čechách a místy i na Moravě. Špendlík je totiž z botanického a pomologického hlediska úplně něco jiného, jde o odrůdu zařaditelnou mezi slívy (a nebo do úplně samostatné kategorie, jak občas uvádí někteří vědátoři). Vysvětlením je, že vypadá jako žlutá švestka, tedy oválně, jde od pecky a dozrává kolem poloviny srpna. Co vím, v pomologiích je zmiňovaný Špendlík katalonský a u nás na Slovácku, Valašsku a Kopanicích se pěstovával hojně Špendlík žlutý (ten v pomologiích není). Je oproti katalonskému více oválný.

Katalonský jsem naživo nikdy neviděl ani nejedl, ale místní Žlutý špendlík je chuťově delikátní, používá se na výrobu výborných marmelád a povidel, která připomínají dost meruňkové, taky na buchty a výrobu jemného destilátu. Momentálně je ale dost na ústupu, protože jej zdecimovalo virové onemocnění šarka a stále nebyl při krajových sběrech a mapování nalezen nějaký odolnější typ. Přesto se ale ještě místně pěstuje a množí z odkopků.

Skoro bych mohl vypadat jako nějaký letitý pamětník a napsat, to za mého dětství… no jo ale je to tak. Na prázdninách u babičky to bylo po třešních další výborné letní ovoce.

Další zmatky jsou v rozlišování termínů Mirabelka a Myrobalán. Zmatky vidívám třeba u nás v kraji, kdy lidi říkají mirabelka myrobalánům, protože většina z nich pravou mirabelku ani neviděla. Myrobalány totiž dost zplaňují jako podnože slivoní, kdy slivoně už odumřely, myrobalán roste vesele dál a taky z pecek.

Plod mirabelky je oproti myrobalánu větší (není ale pravidlo), o hodně chutnější a hlavně jde od pecky. (A ti, kteří znají pravé špendlíky žluté, to s myrobalány nezaměňují.)

Myrobalán se používá a používal hlavně jako podnož, existují už i plodové odrůdy myrobalánu (Klar, Klaret- zapsané v Listině povolených odrůd) a také myrobalány křížené s japonskými slivoněmi např. Žurna, Obilnaja (také zapsané v LPO) či Krymska krasavica. Tyto kříženci jsou o dost chutnější než klasické myrobalány a mají i větší plody.

Existují také vícenásobní kříženci myrobalánu s meruňkami, zrající v srpnu, znám je ale jen pod označením M49 (červenoplodý ) a M52 (černoplodý).

Radim Pešek z Bojkovic www.stareodrudy.

org

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

Nejlepší pomocníci do kuchyně pro profesionální i domácí použití

Plnička klobás Kdo by neměl rád klobásy. Směs na dobrou klobásu je opravdu jednoduché vyrobit, jelikož se skládá pouze z kvalitního mletého masa libového i tučného a různých směsí koření. Dá se vyrobit v podstatě s jakékoliv masa i ze směsi různých druhů. Zásadním problémem při přípravě klobás a jitrnic je ale plnění klobás. Špatně se odhaduje množství směsi tak, aby v klobáse nebyly vzduchové bubliny a zároveň aby nepraskla. V tom pomůže plnička klobás, která je určená do profesionální kuchyně, ale i na domácí výrobu. Ocení ji každý zejména během zabíjačky, kdy se připravují jelita a jitrnice opravdu ve […]

číst dále ...

Oblíbený letní dezert třikrát jinak. Kouzlete s ovocem!

Připravte si na odpolední posezení s přáteli lahodný a svěží zákusek, díky kterému z vás bude hvězda každé domácí party. Kombinace křupavého těsta s nadýchaným krémem a letním ovocem vás svou chutí i vůní spolehlivě dostane do prázdninové nálady. Přinášíme hned tři recepty na pečenou i nepečenou variantu.

číst dále ...

Nastává období slaďoučkých malin, vyzkoušejte je v originálních receptech

Léto je v plném proudu a konečně je k dostání lokální ovoce, na které jsme všichni tak dlouho čekali. Maliny – tyto šťavnaté bobulky jsou výborné samy o sobě, ale co je tentokrát zkusit ještě jinak? Propojte jejich perfektní sladkokyselou chuť s jinými ingrediencemi a překvapte své nejbližší během večerního posezení na terase pokrmy s neotřelými kombinacemi.

číst dále ...

Fenomén jménem Cava

Španělská cava se začíná čím dál častěji objevovat v hledáčku českých milovníků šumivých vín, a po boomu italského prosecca se i ona možná dočká své zasloužené chvilky slávy u nás. Cava, stejně jako Champagne, smí pocházet pouze ze zákonem určených oblastí, kterých je osm, přesto 95 % výroby sídlí v oblasti Penedes.

číst dále ...

Sezóna rajčat v plném proudu. Ponechte si jejich výtečnou chuť po celý rok

Konec srpna vždy znamená jediné – sezóna rajčat se bude blížit do finále. Pokud toužíte po tom, abyste si jejich výtečnou chuť ponechali i o něco déle, můžete se pokusit o výrobu domácího kečupu, pesta nebo oblíbených sušených rajčat. Přinášíme tipy na recepty, které budete milovat. Dbejte ale na to, abyste pro své dobroty vybírali kvalitní suroviny.

číst dále ...

Chuť moře se vrací. V září zahajuje třetí ročník festivalu Prague Mussel Week

Hlavní město v září hostí třetí ročník úspěšného food festivalu Prague Mussel Week, který přiveze do Česka chuť moře a celkem 23 tun holandských slávek. Milovníkům dobrého jídla se nabízí příležitost ve dnech 13. až 19. 9. ochutnat pokrmy z čerstvě nalovených mušlí ve více než sedmdesáti vybraných restauracích. Na webových stránkách akce si zájemci mohou vygenerovat voucher, se kterým lze využít 1+1 porci slávek zdarma.

číst dále ...

Kofi-Kofi: Budování franšízingových poboček nám dává smysl

Milovníkům kávy asi netřeba představovat společnost Kofi-Kofi. Ostatní možná zbystří, když napovíme, že se jedná o mobilní stánky s kávou, které jsou v retro stylu a obslouží vás v nich mladí usměvaví studenti. Letos v srpnu to bude 10 let, kdy do ulic Brna vyjel první KofiTruck. Následovala Praha, Olomouc, Plzeň a také Znojmo. O tom, jak celý projekt vznikl jsme si povídali s jedním ze zakladatelů, Igorem Slavíkem.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy