Ryzec odporný roste nehojně od srpna do října ve smrkových, vlhkých lesích. Má rád kyselé podloží. Pro svoji palčivost nepoživatelný.
Latinsky: Lactarius hysginus
Jedlý ………… Pro svoji palčivost nepoživatelný. V zemích bývalého SSSR a ve Finsku se palčivé ryzce mléčně kvasí, jiný kraj, jiný mrav.
Doba výskytu: od srpna do října
Popis:
Klobouk až 90 mm, v mládí sklenutý s podvinutým okrajem, později rozložený, na středu vmáčklý, často zprohýbaný i hrbolatý. Pokožka za vlhka lepkavá, slizká, za sucha matná, skořicově hnědá, cihlově hnědá, červenohnědá, někdy nevýrazně kruhovitě pásovaná, nebo skvrnitá.
Lupeny vysoké až 5 mm, husté, přirostlé ke třeni, bělavé až smetanové, ve stáří rezavé, po naříznutí roní bílé palčivé mléko. Třeň vysoký až 60 mm, válcovitý, dutý, nebo uvnitř houbovitý, krémový, nebo nahnědlý s výraznými ďubkami.
Dužnina masitá, bělavá až smetanová, s kořenitou vůní a palčivou chutí.
Možná záměna:
Záměna za palčivý ryzec severský – Lactarius trivialis, který roste jak pod smrky, tak i pod borovicemi. Vytváří mohutnější plodnice a má příjemnou ovocnou vůni.
Text i foto: D. Marounek