Rýže

Původem je rýže pravděpodobně z Jižní Asie – je známé, že byla pěstována v Indii a Číně před více než 6500 lety. V Evropě se objevila až kolem roku 1000 n. l. Do Čech se dostala v 16. století ze Španělska. Podle světového žebříčku se 90 % veškeré rýže pěstuje i spotřebuje v Asii.

Rýže je jednoletá, asi 1 až 2 metry vysoká bylina s dlouhými úzkými listy. Květenství této byliny mohou být velká 30 až 50 cm. Jednotlivé kultivary rýže se liší především místem původu. Existují rýže kalifornské, čínské, italské, indické, thajské, japonské, pákistánské, filipínské a mnoho jiných.

Základní dělení rýže

Rod rýže se dá rozdělit na rýži setou a rýži horskou. Rýže setá je logicky nejrozšířenější, ale je náročná na zavlažování. Nejkvalitnější odrůdy jsou vhodné provaření a obsahují vysoký podíl škrobu. Oproti tomu horská rýže není tak náročná na zavlažování a mnohde se pěstuje bez závlahy. Výnosy tohoto druhu jsou však nižší a zrno není tak kvalitní.

Dělení rýže podle zrna

Zrno rýže je tvarované velmi různě. Jsou zrna podlouhlá, oválná až kulatá, krátká a dlouhá. Od tvarů pak plynou názvy odrůd: dlouhozrnná, krátkozrnná, kulatozrnná.

V dnešní době se však klade velký důraz na značku a kvalitu. Proto si zde uvedeme několik nejznámějších a nejlepších odrůd, se kterými se poměrně běžně setkáme v našich obchodech.

Druhy rýže:

Rýže se klasifikuje podle velikosti. Jsou druhy se zrny krátkými a dlouhými, rýže natural a rýže předvařená. Mezi nejpopulárnější druhy rýže patří rýže dlouhozrnná. Má jemnou chuť a je vymílaná, aby se odstranily zevní slupky. Hnědá dlouhozrnná rýže má výraznější chuť a po minimálním vymílání jí zůstává určitá vrstva otrub. Obsahuje proto víc vitaminů, minerálů a vlákniny než rýže bílá, a je proto hodnotnější.

Rýže Arborio – Kulatozmná rýže, která hojně vstřebává vodu a vytváří po uvaření krémovitou hmotu. Užívá se k přípravě italského rizota.

Basmatirýže – Dlouhozrnná aromatická rýže, užívaná v typických indických jídlech. Říká se jí také “princezna mezi rýžemi”.

Bhútánská rudá rýže – Starověká krátkozrnná rýže pěstovaná ve vysoké nadmořské výšce v himalájském pohoří na území Bhútánu. Rýžová pole jsou zde zavlažována tisíc let starým viaduktem, který přepravuje kvalitní vodu bohatou na stopové prvky. Tato rýže má příjemnou ořechovou vůni, jemnou texturu a červenohnědou barvu.

Rýže Carnaroli – Řekneme-li slovo rizoto, většinu z nás napadne rýže Arborio. Ale právě rýže Carnaroli může Arboriu směle konkurovat a rýži Arborio nahradit. Tato krátkozrnná rýže se pěstuje také v Itálii, je bílá, baculatá a při vaření ještě více zbuclatí.

Jasmínová rýže – Voňavá rýže podobná rýži basmati, ale s lepivější strukturou. Hojně používaná v čínské kuchyni a pěstuje se v Thajsku. Kromě toho, že má žlutohnědou barvu a ovesnou vůni, snižuje hladinu cholesterolu.

Lepkavá rýže – Je populární na Dálném východě, má trochu nasládlou chuť.

Planá (divoká) rýže – Není to ve skutečnosti pravá rýže, ale semena severoamerické vodní trávy. Zrna jsou dlouhá, štíhlá a tmavá. Jsou bohatá na komplex vitaminů B (s výjimkou vitaminu Bl2). Planá rýže se často užívá do salátů ve směsi s rýží basmati.

Pudinková rýže – Rýže s krátkými zrny, která – jak už název napovídá – je velmi vhodná k výrobě kaše, nákypů a pudinků. Zrna jsou škrobovitá a po uvaření mají tendenci vytvářet hrudky.

Klady rýže

Dobrý zdroj škrobu. Rýže obsahuje sacharidy bez lepku vhodné pro nemocné celiakií, pomáhá udržovat krevní cukr. Rýžové otruby pomáhají snižovat riziko rakoviny tlustého střeva.

Zápory rýže

Čím víc se rýže čistí, tím méně minerálů a vitaminů zrna obsahují. Mnoho výživných látek obsahují rýžové otruby. U populací používajících bílou rýži dochází často k nedostatku tiaminu. Na druhé straně otruby z hnědé rýže obsahují také nepříznivé nutriční faktory, jako je kyselina fytová bránící absorpci vápníku a železa.

Rýže zbavená otrub se rychleji uvaří a mnoho vitaminu muže zůstat zachováno, je-li rýže předvařená. “Obohacená” bílá rýže je po omletí obohacena vitaminy a minerály. Přestože má bílá rýže málo vlákniny, jsou škroby rezistentní k trávení a účinkují jako dietní VLÁKNINA.

Škrob v bílé i hnědé rýži se tráví a absorbuje pomalu a při tom trvale uvolňuje do krve glukózu, což pomáhá kontrolovat hladinu krevního cukru u diabetiků. Rýže neobsahuje lepek, je proto vhodná pro nemocné s nesnášenlivostí pšenice a pro pacienty s celiakií. Je také vhodnou redukční potravinou.

V šedesátých letech byly velmi populární makrobiotické diety založené na požívání hnědé rýže. Došlo však k několika úmrtím mezi lidmi, kteří se pokusili žít pouze o hnědé rýži. Diety s vysokými dávkami hnědé rýže jsou zvlášť nevhodné pro děti, protože vyvolávají nedostatek minerálů.

Uplatnění rýže v medicíně

Rýže se velmi dlouho používá k léčení zažívacích obtíží – od poruch trávení až po divertikulitidu. Pomáhá také upravovat mírné průjmy i zácpu. A navíc nyní výzkum doporučuje jíst rýžové otruby, které jsou k dostání v obchodech se zdravou výživou: je to vhodný prostředek ke snižování rizika rakoviny tlustého střeva.

Autor: Jaroslav Vašák

Fotogalerie: