Vepřové a kuřecí střídáme v jídelníčku stále dokola. Není to nuda? Co takhle vyzkoušet méně tradiční jehněčí? Zkušený kuchař Hugo Hromas vám poradí, na co si dát pozor při výběru i přípravě, a navíc také prozradí, s čím jehněčí chutná nejlépe a jak jej nejraději kombinuje on sám.
V tuzemsku jehněčí není příliš rozšířené, což je možná trochu škoda. Právě jehněčí se totiž vyznačuje křehkostí a šťavnatostí, která předčí i jiné druhy masa. Přímo se nabízí k tomu, abyste s ním ozvláštnili svou kuchyni a vyzkoušeli tak i nové chutě. Naprosto zásadní je ale výběr správného kusu, jak potvrzuje i kuchař Hugo Hromas. Jehněčí lze sehnat v supermarketech, ale to zaručeně nejlepší pochází z ekologických chovů.
Ovce na bio farmách tráví většinu času na pastvině, což je pro ně nejen přirozenější, ale i maso se tak stává hodnotnější. Volný pohyb má vliv na jejich celkovou pohodu a následně také na strukturu masa. Při nákupu masa na bio farmě si tak můžete být jistí tím, co si odvážíte domů a z čeho budete vařit.
Jaké jehněčí zvolit?
„Pokud se chystáte připravovat jehněčí poprvé, měli byste sáhnout po kýtě,“ poradil kuchař Hromas. Ta je podle něj nejchutnější s medem a rozmarýnem, pomalu vypečená doměkka. K pečení je vhodné také ramínko nebo hřbet, který lze opékat i vcelku na grilu. Naopak pro rychlou úpravu nejlépe poslouží kotletky a svíčková.
Jehněčí se vyznačuje specifickou vůní, na kterou Češi nejsou příliš zvyklí. Aroma je přítomné hlavně v tuku, takže se doporučuje odstranit lůj. „Přirozeně se dá vůně utlumit také máčením v mléce a samozřejmě kořením a bylinkami, například tymiánem, rozmarýnem či česnekem,“ podělil se o tip Hromas.
Jak dochutit jehněčí podle Huga Hromase
„Kousek jehněčího si perfektně rozumí s trochou skořice, černým pepřem, malým množstvím česneku a tymiánem, k tomu přidávám kousek citronu nebo trochu bílého vína,“ prozradil svou oblíbenou kombinaci chutí kuchař. Sám také rád sahá po krku a kořínku, který se skládá ze srdce, jater, jazyku, plíček a ledvinek. Ty připravuje podobně jako vepřový zabijačkový guláš, dusí je pomalu doměkka na červeném víně. Lůj a ořez Hromas zužitkovává při přípravě domácího merguez.
Recept: Domácí merguez
Co budete potřebovat?
- 0,5 kg jehněčího loje a ořezu
- 1 kg bio hovězího krku
- skopová střívka
- stroužek česneku
- sůl podle chuti
Směs koření:
- lžička pepře
- lžička papriky
- půl lžičky mletého anýzu
- půl lžičky mletého koriandru
- půl lžičky mletého římského kmínu
- lžička sušeného oregana
Maso umeleme na masovém mlýnku na nejhrubší desce a smícháme se čtyřmi lžícemi směsi koření na merguez, třeným česnekem a dochutíme solí. Pamatujme na to, že merguez se bude grilovat a pustí šťávu, proto dáme soli spíš méně. Skopová střívka namočíme asi na dvacet minut a propláchneme i zevnitř. Vypracovanou masovou směs nabijeme do střívek pomocí plničky na párky (bývá součástí sestavy masového mlýnku). Jednotlivé klobásky oddělíme zatočením střívka. Merguez grilujeme zprudka a krátce, aby zůstaly šťavnaté. Když se propečou příliš, bývají suché. Podáváme s nakládanou zeleninou a humusem. Klobásky výborně dochutí i čočkovou polévku nebo ozvláštní zeleninové ratatouille.
„I když se domácí výroba klobásek může jevit pracnou, jakmile jednou s úspěchem klobásky vyrobíte, zjistíte, že to není o nic těžší než si uplácat třeba sekanou. Asi největší otrava je nakonec umývat masový mlýnek. Merguez jsou čerstvé klobásky, podáváme je nejdéle dva dny po jejich výrobě, nebo si je zamrazíme. Tak si jich můžeme najednou vyrobit i větší množství,“ doplnil Hromas.
Co je BIO?
BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.
Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, jenž dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jedenkrát za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou, která je nadstavbou pro standardní kontroly v konvenčním zemědělství.