Sem patří divoký králík a zajíc. Nejchutnější maso má zajíc do stáří deseti měsíců. Divoký králík má jemné, bílé s lehce stravitelné maso, které nemá ostře zvěřinovou příchuť, příznačnou pro ostatní zvěřinu.
Zajíc
Průměrná váha zajíce je 3 až 3,50 kg. Nejchutnější maso má zajíc do stáří deseti měsíců. Stáří zajíce se zkouší na sleších, které jsou u mladých zajíců a dají se snadno natrhnout. Dále má mladý zajíc na břiše jemnou, nízkou srst, kdežto starší zajíc ji má delší a hrubou. Také malá bulka na vnitřní straně předních běhů je neklamným znakem mladého zajíce. Jde-li o staženého zajíce, poznáme jeho stáří podle hřbetních blan, které jsou u mladého zajíce tenčí, průsvitnější a dají se snadno odstranit.
Odleželého zajíce stáhneme z kůže, vyvrhneme (není-li ovšem již vyvržen, jak se stává ihned po ulovení za teplého počasí), jedlé vnitřnosti neboli drob (plíce, srdce, játra a ledvinky) oddělíme a žluč z jater opatrně odstraníme. Pak zajíce rozrušíme, a to na přední polovinu, ke které patří hlava, krk, hrudí a plece s kostí, a na zadní polovinu s oběma kýtami a hřbetem. Před tepelnou úpravou je nutno zadní polovinu zajíce, tj. kýtky se hřbetem odblanit. Přední půlku zajíce bereme na vaření a dušení, zadní půlku hlavně na pečení.
Drob je vhodný (syrový) do paštik a vařený na hašé. Mimoto můžeme játra, popř. i ledvinky dusit na slanině nebo péci na cibulce. Důležité však je, abychom nejenom maso, ale i vnitřnosti, zejména ledvinky, dokonale zbavili sádla, neboť při tepelné úpravě nepříjemně páchne.
Králík divoký
Divoký králík má jemné, bílé s lehce stravitelné maso, které nemá ostře zvěřinovou příchuť, příznačnou pro ostatní zvěřinu. Velikostí se podobá polovzrostlému zajíci. Srst mívá zpravidla hnědošedou, může však být i jinak zbarven. Slechy má podstatně kratší než zajíc. Stáří králíka se pozná podle slechů tak, jako u zajíce, a podle předních běhů; u mladého králíka se dají slechy snadno natrhnout a přední běhy pohodlně rukou zlomit.
Odleželého králíka stáhneme z kůže, vyvrhneme, jedlé vnitřnosti neboli drob (plíce, srdce, játra a ledvinky) oddělíme a žluč z jater opatrně odstraníme. Pak králíka rozrušíme, a to na přední polovinu, ke které patří hlava, krk, hrudí a plece s kostí, a na zadní polovinu s oběma kýtami a hřbetem. Před tepelnou úpravou je nutno zadní polovinu králíka, tj. kýty se hřbetem odblanit. Přední půlku bereme na vaření a dušení, zadní půlku hlavně na pečení.
Drob je vhodný (syrový) do paštik a vařený na hašé. Mimoto můžeme játra, popř. i ledvinky dusit na slanině nebo péci na cibulce. Důležité však je, abychom nejenom maso, ale i vnitřnosti, zejména ledvinky, dokonale zbavili sádla, neboť při tepelné úpravě nepříjemně páchne.
Dle Viléma Vrabce
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.