Hlavně na podzim ji najdeme v jehličnatých a smíšených lesích, ve vlhkém mechu, často v početnějších skupinách.
Latinsky: Cantharellus tubaeformis
Jedlá ……………… hodí se jak na sušení, tak čerstvá do směsí
Doba výskytu: na podzim
Upřednostňuje kyselé půdy. Má tenkomasé plodnice a tak se výtečně hodí na sušení, kdy je díky velikosti nemusíme ani krájet. Roste tak hojně, že dokáže vytvořit celé koberce.
Třeň 3-8 cm vysoký, 0,3-1 cm tlustý, nepravidelně válcovitý, často zprohýbaný, dutý, barvy žlutavé většinou smáčklý a brázditě prohloubený. Dužnina tenká, špinavě nažloutlá, bez vůně, chuť mírná. Výtrusný prach nažloutlý. Plodnice jsou nálevkovitého tvaru, zespodu klobouku zbarvené do oranžova, na svrchní straně hnědé.
Klobouk lišky nálevkovité má 1,5-6 cm v průměru. Je tenký, uprostřed promáčklý až nálevkovitý, laločnatě zprohýbaný. Barvy za vlhka žlutohnědý až šedohnědý, za sucha šedookrový. Povrch je za sucha vrásčitý a suchý. Ve stáří tmavohnědý až černavý.
Lišty podobné lupenům, nízké a prsčitě větvené, sbíhavé tlusté, barvy žlutavé, později šednou a jsou jemně ojíněné.
Záměna je možná za podobnou, ale také jedlou lišku žlutou, která má však světlejší zbarvení.
Fotogalerie:
