Pro pobavení vám napíši a ukáži, že žádný učený z nebe nespadl a jak vypadaly mé první fotky jídel. A také jak dnes proces focení probíhá.
Když jsem před pěti lety začala přidávat recepty a fotky na internet, probíhalo to tak, že jsem něco uvařila, pokusila se jídlo trochu naaranžovat a pak vzala foťák, udělala tři čtyři snímky a bylo hotovo. Neřešila jsem nijak výrazně světlo, blesk, pozadí… Postupně jsem nad obrázky čím dál víc přemýšlela a začala “chytat mouchy”, kterých byly, jak dnes vidím, celé roje :-)
Nahoře novější fotografie, dole jedna z prvních fotografií … :)
Dnes je situace taková, že od dokončení pokrmu k poslednímu cvaknutí fotoaparátu uplynou klidně i dvě nebo tři hodiny. Začíná to vizuální kontrolou toho, co jsem uvařila a zvažováním nad tím, jak chci, aby výsledek vypadal. Někdy se také mrknu na časopisy a obrázky jídel na internetu, abych získala inspiraci.
Pokračuji zmateným pobíháním po bytě a hrabáním v šuplících, kde hledám nejrůznější látky, šátky, ubrusy a ubrousky, pokračuji kredencí a vybírám vhodné nádobí (k tomuto tématu se ještě na konci vrátím). Pak se mrknu z okna a sleduji počasí. Když je pod mrakem, když fičí vichr, fotí se špatně, když praží sluníčko, není to o moc lepší, sníh ani déšť také nejsou optimální…
Takže: počasí je fajn, na stůl (pařez, srovnané dříví, židli, stoličku, palety, trávu…) se aranžují se látky, nádobí a ostatní dekorace (cukřenka, koření, květiny, zelenina, suroviny použité při vaření…). Udělá se několik zkušebních snímků, aby se všechno přeskupilo do lepší pozice. Udělá se několik zkušebních snímků a pak se zase udělá několik snímků – tento proces zkrátka opakuji, dokud to považuji za nutné, případně dokud mě to nepřestane bavit :-D.
Nastává servírování jídla, a tento proces je u každého pokrmu odlišný. Třeba na polévkách a omáčkách při chladnutí rychle vzniká nežádoucí film. Pokud chcete, aby se z jídla na snímku kouřilo, vězte, že horká pára čočce fotoaparátu nesvědčí. Ale existuje na to trik. Takže až mě někdy uvidíte s pořádně tlustým doutníkem u pusy, bude vám jasné, že fotím nějaký pokrm. Kouř z doutníku je totiž těžký a na fotkách vypadá velmi věrohodně. Je to podvod, ale jenom takhle malinký ;-)
Je také třeba dbát na to, že původní záměr může dopadnout jinak, například když cestou k místu focení zakopnete a z úhledného kopečku máte hromadu čehosi, takže můžete jídlo sesunout zpět do hrnce, jít umýt talíř a začít znovu). Nebo si vytvoříte z čokoládové polevy moc pěkný vzor na talíři, který se vám slije dohromady a zamaže všechno kolem.
Legrační je, když nesete plný talíř na focení a cestou vás potká váš vlastní psík, který skákáním na vaši osobu dává najevo radost z obědu, který ovšem není jeho. Talíř většinou zachráníte, kompozici už málokdy…
Když pak máte hotové fotky v aparátu, myslíte si, že máte vyhráno – obrázky vypadají krásně už při zběžné kontrole na displeji fotoaparátu. Stáhnete je do počítače a zjistíte, že na dvou nejkrásnějších jste si nevšimli: a) mouchy či mravence lezoucího po talíř, b) bylinky, kterou vám odvál vítr, c) psího čumáku, který se vám, světe, div se, dostal do záběru, d) praskliny na nádobí, e) flíčku na utěrce, f)…
g)…. až z)
Někdy vaříte až večer, ale fotky je lepší dělat za denního světla. Nachystáte si tedy pokrm do lednice a čekáte na svítání. Ráno pak s hrůzou zjistíte, že měl v noci někdo hlad a jaksi není co fotit. Zkrátka – focení jídla je to tuze zábavný a časově čím dál náročnější proces.
Slíbila jsem vám, že se vrátím k bodu, kde jsem zmínila látky a nádobí potřebné k focení. Dnes to mám tak, že už mi mé domácí zásoby těchto propriet zdaleka nestačí, a tak když jsem ve městě, neváhám trávit spoustu času v prodejnách galanterie, domácích potřeb, v různých secondhandech nebo bazarech. A vracím se domů s ručně háčkovanými dečkami, šálami a šátky, chňapkami, nádobkami na mléko, skleničkami, dózičkami, pidimističkami, dezertními vidličkami…
Za tu dobu, co jsem propadla fotománii související s jídlem, se ze mě stal dobrovolný, ale vědomý blázen, protože mě to opravdu neskutečně baví. Věřím, že i vám jsem zlepšila den a že mi po přečtení předchozích řádek nějakou tu chybku na mých snímcích třeba i odpustíte :-)
Vaše Daniela (ta, která tak ráda vaří, jak je zjevné, i píše:-) )
Zdroj: Daniela vaří a píše
Jak poznat, že trpíte dehydratací? Přinášíme šest příznaků, že vaše tělo strádá
Jak se ochladit v parném létě?
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.