REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Hubneme s plným talířem – úvod

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Devět desetin našeho štěstí spočívá výlučně ve zdraví. S ním se stává všechno zdrojem požitku. Naproti tomu bez něho není žádný vnější statek, ať je jakéhokoliv druhu, uchopitelný. Arthur Schopenhauer


Vliv výživy na naše zdraví

Hodnotu svého zdraví si většina lidí začíná uvědomovat až tehdy, když je ztratí. Zdraví nebo nemoc se jeví jako něco náhodného, avšak jsou to dva rozdílné stavy lidského organismu určované nejvíce životním způsobem a jeho stylem. U některých lidí mohou být určité zdravotní problémy podmíněné geneticky (vrozené), ale ty představují jen velmi malou část nemocí.

Tajemství zdraví spočívá v klidném životě bez jeho zbytečným stresů, prostém a přiměřeném jídle a hlavně v dostatku pohybu na čerstvém vzduchu. Každá z těchto tří podmínek je stejně důležitá a nezbytná. Naplnění těchto tří podmínek je ve vyspělých průmyslových státech stále více obtížnější. Lidé si připravují mnoho zbytečných stresů uspěchaným způsobem života a honbou za požitky a majetkem. Málo si však uvědomujeme, že naše tělo je důležité, neboť být štíhlí a v dobré fyzické a psychické kondici znamená být zdravější a šťastnější. Vytváří se velké nedostatky ve výživě z neznalosti lidského těla, poživačnosti nebo naopak nedbalosti o řádné jídlo. Vysoký stupeň mechanizace, rozvoj dopravy a touha po pohodlí zbavuje lidi potřebné fyzické námahy. To vše zákonitě vede k rychlejšímu zhoršování našeho zdraví a k předčasnému vzniku mnoha vážných nemocí.

U nás nejčastěji se vyskytujícími nemocemi jsou cévní a srdeční choroby, na které umírá polovina lidí a rakovina, na kterou umírá více než 20 % lidí. U obou těchto hlavních příčin úmrtí je prokázán velký vliv nedostatku ve výživě. Velmi časté jsou choroby zažívací soustavy jako divertikulóza tlustého střeva ( u 30 % lidí ve věku 40 až 60 roků, u starších osob je to až 60 % ), cukrovka 5 až 7 % a ledvinové choroby asi 4 %. Velmi časté jsou i choroby zraku, kterými trpí asi 30 % populace a nervové potíže se vyskytují asi u 50 % obyvatel. Zvyšuje se i počet alergií a ekzémů, zejména u dětí. Dnes těmito chorobami v průmyslově vyspělých států trpí stále více lidí v mladém věku, zatímco u národů, které nekonzumují bílou mouku, rafinovaný cukr, nadbytečné tuky a větší množství masa se tyto choroby prakticky nevyskytují. Také u nás se na začátku tohoto století tyto choroby prakticky vyskytovaly spíše jen zcela vyjimečně. Nejnovější vědecké poznatky prokazují, že nedostatky ve výživě člověka podmiňují několik desítek lehčích a velmi těžkých až smrtelných nemocí. I když vývoj těchto nemocí trvá často roky nebo dokonce desítky let, přesto není dobré přehlížet velké nebezpečí, jakým je nesprávná výživa.

Lidský organismus je velmi složitý, jemný, otevřený, biologický systém, reagující velmi citlivě na každé podané a zkonzumované jídlo. Každé správné a chutné jídlo upevňuje zdraví, naopak každé špatné jídlo je krokem k nemoci. Zdravá výživa je jen ta, která udržuje dlouhodobě dobré zdraví a nepoškozuje nám žádný orgán. Musí zajišťovat dnes známých téměř 50 živin a výživových faktorů a to v optimálním množství a nevnášet do těla zdraví škodlivé a nebezpečné látky. Tento zdánlivě samozřejmý požadavek na výživu dnešní průměrná strava zdaleka nesplňuje, což právě vede k masovému výskytu mnoha civilizačních mnohdy nevyléčitelných nemocí.

Chuť a vůně pokrmů, stejně jako jeich smyslové vlastnosti, jsou rozhodujícími vlastnostmi poživatelnosti připraveného pokrmu. Ještě dnes se však často setkáváme s názorem, že dieta se nedá jíst, přičemž autor takového výroku má obvykle na mysli nevýraznost chuti a vůně pokrmu.

V praxi jsme se ale mnohokrát přesvědčili, že dietní neznamená nechutný. V konfrontaci pokrmů připravovaných paralelně technologií tradiční a technologií diety byly obvykle lépe hodnoceny pokrmy připravované dietní technologií. Proto se ptáme proč ?

Především proto, že dietní technologie je šetrnější vůči tukovým složkám, šetří nenasycené mastné kyseliny, zejména kyselinu linolovou, která dodá vždy pokrmům jejich tolik žádoucí chuť. Při respektování zásad dietní technologie nedochází ke vzniku jejich chuťově nepříjemných látek, například peroxidů a jiných látek.

Šetrné kuchyňské opracování poživatin a potravin, například zeleniny, zachovává si tak až do konečného opracování svoji charakteristickou chuť těchto poživatin.

V tomto dietním sytému jsou vytvořeny i další předpoklady pro zvýraznění smyslových vlastností pokrmů, a především možnost využití cibule, petržele, nového koření, sladké papriky a dalších druhů zeleniny.

Za posledních sto let a zejména po druhé světové válce se podstatně změnil způsob stravování lidí. Velmi poklesla konzumace čerstvých přirozených potravin a čerstvě připravených jídel. Rozšířilo se požívání potravin vyráběných potravinářským způsobem a průmyslově, které ale v sobě skrývají značné nebezpečí hlavně pro naše zdraví. Čerstvé syrové ovoce a zelenina jsou v jídelníčku většiny lidí jen vyjiměčně. V poslední době se ale začínají vyskytovat i v závodních restauracích a jídelnách zeleninové a ovocné saláty a tak se snad blýská na lepší časy. Je hlavně podporována vysoká spotřeba masa, mléka a mléčných výrobků, které při větší spotřebě dnes zcela běžné, jsou ale i určitým vážným nebezpečím pro naše zdraví.

K udržení dlouhého zdravé a pro přirozené stárnutí musí být strava optimální, fyziologicky potřebná množství bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálních látek. Musí však také obsahovat potřebné množství vlákniny, tepelným zpracováním nezničených aktivních enzymů a co nejméně se vyskytujících škodlivých a cizorodých látek.

Tuto teorii dělené stravy vyvinul již na počátku našeho století MUDr. Hay, ale proslulou se stala až v moderní době, kdy se začal vést trend ke štíhlé linii.

Dělená strava má pomoci hubnout bez pocitu hladu a mučivého odříkávání, což ale není její hlavní cíl. Tím cílem má být lepší snášenlivost jídel. Podle MUDr. Haye může lidské tělo obtížně strávit potraviny s uhlohydráty a bílkovinami. Uvedené kombinace jsou zdrojem velkých zdravotních obtíží.

Autor: Jaroslav Vašák

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama



Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy