Jedlý hřib vhodný především do směsí. V některých místech hojný druh, v některých oblastech je ale vzácný.
Latinsky: Xerocomellus rubellus syn. Boletus rubellus
Jiný název: Suchohřib červený
Jedlý ………………… Hřib červený je jedlý druh houby podobné kvality jako ostatní druhy z okruhu hřibu žlutomasého (babky), hodí se nejlépe do směsí.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste ve smíšených a listnatých lesích nebo mimo les na stanovištích ovlivněných člověkem, ale i v parcích, na hrázích rybníků, nejčastěji pod duby a lípami.
Klobouk až 70 mm, v mládí polokulovitý potom klenutý až poduškovitý, v mládí jemně vrásčitý, zbarvený živě červeně, karmínově až tmavě červeně, na temeni klobouku vybledá ve stáří do pleťových odstínů. Pokožka klobouku je suchá, nelepkavá, matná, v mládí sametová,později jemně plstnatá.
Rourky až 12 mm dlouhé, světle žluté až živě žluté, později žlutoolivové nebo olivové. Póry jsou zbarvené jako rourky, po poranění modrají nebo zelenají.
Třeň až 90 mm, válcovitý, někdy vřetenovitý, často ve spodní části rozšířený, v celé délce načervenalý, povrch třeně je pokrytý drobnými červenými zrníčky, na bázi třeně bělavá, nebo špinavě nažloutlá plst.
Dužnina je v klobouku světle nažloutlá, ve třeni sytě žlutá, po poranění nebo na řezu modrá. Chuť je mírná vůně nenápadná.
Možná záměna:
Velmi podobný je hřib meruňkový (Xerocomellus armeniacus), hřib mokrořadní (Xerocomellus ripariellus) a hřib Markův (Xerocomellus Mareši), od těchto druhů se liší užšími hyfami pokožky klobouku a obvykle nerozpraskávajícím povrchem klobouku a jinými výtrusy.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
