Na teplých lokalitách můžeme nalézt tmavě zbarvený druh hřibu, který patří nejen mezi nejkrásnější, ale také velice chutné druhy …
Latinsky: Boletus aereus
Jedlý ………………… Jedlý druh, pro svoji vzácnost byl však zařazen do Červeného seznamu jako zranitelný druh, tak jej raději nesbíráme, ale chráníme.
Doba výskytu: červen až říjen
Roste vzácně v nížinách a pahorkatinách v doubravách a dubohabřinách, ale také na hrázích rybníků a v oblastech teplomilné květeny.
Vzácně se vyskytuje i pod jinými listnáči např. buky.
Klobouk až 150 mm, nejprve polokulovitý, později klenutý až ploše poduškovitý, čokoládově hnědý, tmavohnědý, černohnědý až téměř černý, za vlhka slabě lepkavý.
Rourky až 25 mm dloho, bílé, ve stáří s žlutoolivovým nádechem. Póry zbarvené jako rourky, ale světlejší, po poranění barvu nemění. Třeň až 130 mm, v mládí soudkovitý, později válcovitý až kyjovitý, světle hnědý nebo okrově hnědý, v horní části s bělavou až hnědou síťkou,,někdy síťka chybí. Dužnina bílá, tvrdá, chuť nasládle hřibovitá, vůně příjemná houbová.
Možná záměna:
Hřib dubový – Boletus reticulatus, en má světlejší pokožku klobouku a vytváří mohutnější plodnice, až 250 mm velké. Hřib borový – Boletus pinophilus, roste převážně pod pod borovice
Autor článku i fotografií: Dalibor Marounek
























































































































































































































