I když je tato holubinka jedlá houba, měla by se raději chránit, roste totiž poměrně vzácně.
Latinsky: Russula carpini
Jedlá …………….. Holubinka habrová je jedlý druh houby, pro svoji vzácnost však zasluhuje ochranu.
Doba výskytu: květen až září
Roste nehojně až vzácně pod habry v listnatých hájích a parcích na těžších, spíše vápenitých půdách. V Červeném seznamu je uvedena jako ohrožený druh, její nálezy by se měli dokladovat a evidovat.
Klobouk až 100 mm, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, nakonec plochý, uprostřed vmáčklý, mírně zvlněný, středně masitý, barevně proměnlivý, s jednotlivými barvami často navzájem promíchanými, obvykle nazelenalý, fialově vínový, vínově hnědý, vínově načervenalý, někdy i skvrnitý, pokožka za sucha matná, za vlhka lesklá, slupitelná do 2/3 klobouku.
Lupeny vysoké až 8 mm, prořídlé, křehké, zaobleně připojené ke třeni, zprvu bělavě smetanové, pak sytě žluté až žlutooranžové, nakonec hnědo rezavějící.
Třeň až 80 mm, válcovitý, mírně kyjovitý, v mládí plný, brzy houbovitý až dutý, křehký, bílý, podélně rýhovaný, po poranění a ve stáří žlutavě hnědnoucí. Dužnina pevná, záhy změklá, křehká, bílá zřetelně žlutavě hnědnoucí až rezavějící s nenápadným slabě ovocným pachem, chuť mírná.
Možná záměna:
Podle ekologie dobře určitelný druh, podobné rozmyté barvy na klobouku má třeba holubinka Romellova (R. romelli), která roste také listnatých lesích, nejčastěji pod buky.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
Uložit