REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Historie, výroba a dělení vepřové tlačenky

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Škola vaření - zybijačka - tlačenkyDomácí tlačenky patří k tradičním výrobkům české zabijačky a jsou chloubou každého řezníka, podobně jako jitrnice a jelita. Ovšem znáte historku řezníků, jak vlastně tlačenka vznikla?


O vzniku tlačenky koluje mezi řezníky tato historka. Na domácí zabíjačku kdysi pozvali strýčka ze sousední vesnice. Strýček byl velmi přičinlivý a co zbylo, dával do pytlíku, který měl schovaný pod kabátem. Kousky masa, ovaru, kůží, vše ještě zalil bílou polévkou která zbyla. Když se vracel unavený večer domů, mrzlo a vše v pytlíku ztuhlo. Ráno si vzpomněl na ,,výslužku“ ze zabijačky, vytáhl pytlík, nakrájel ztuhlou hmotu a ochutnal. Mělo to vynikající chuť a tlačenka byla na světě! Ovšem samotný název tlačenka se začal používat až začátkem 20. století.

 

Škola vaření - zybijačka - tlačenky

 

Tlačenky patří mezi vařené masné výrobky a vyrábějí a upravují podle toho, jaký materiál je po ruce. Všeobecně se používá vepřových hlav, kolínek, nožiček, k lepším druhům pak i vepřových ramínek, bůčku a jiného masa. Maso do tlačenek se předem vaří a to buď v čerstvém, nebo nasoleném stavu. Tlačenky z nasoleného masa jsou narůžovělé a trvanlivější. Vařené maso se krájí na libovolné kusy nebo kostky, skladba masa i ochucení je podle druhu tlačenky, kterou právě vyrábíme.

Směs se plní na domácích zabíjačkách do vepřových žaludků nebo sáčků na tlačenku. Dříve se tlačenka plnila do hovězích deníků a měchýřů náležitě vypraných.

Hotové tlačenky se vkládají do vařící vody kolem 85-90 °C a vaří 2-3 hodiny, podle velikosti. Uvařené se opláchnou studenou vodou, propíchají na několika místech jehlou a rozloží k vychladnutí. Po hodině je dobré každou nohavici tlačenky obrátit a zatížit prkennou deskou.

 

Tlačenky se dají rozdělit na několik druhů:

  • Tlačenka žaludková – z vepřových hlav bez oušek s přídavkem mletých kůží,okořeněná česnek, solí, pepřem, majoránkou a novým kořením plněná do vepřových žaludků.
  • Tlačenka světlá (obyčejná) – z vepřových hlav z oušky,nožiček a vepřového výřezu,kořeněná jako tlačenka žaludková.
  • Krevní tlačenka (černá) – ty samé druhy maso jako na světlou tlačenku s přiměřeným množstvím krve koření stejné.
  • Domácí tlačenka – hlavy a ramínka mladých vepřů stejným dílem kořenění stejné ještě se přidává mletá cibule.
  • Lahůdková tlačenka – Libová ramínka bez kůže, s přídavkem kůží na spojení ochucená solí, bílým pepřem, hřebíčkem a nepatrně citronové kůry.
  • Bůčková tlačenka s krví – vařené bůčky nakrájené na 1 cm kostky a stejný díl soleného uvařeného libového masa, s přidáním mletých vařených kůží přiměřeně krve. Okořeněná strouhanou cibulí, česnekem černý pepř,majoránka nové koření.
  • Šunková tlačenka (královská) – vařené do růžova prosolené libové maso z plecka ramínka,kolínek krájené na 100g kusy s přídavkem kůží kořeněné strouhanou cibulí, solí, pepřem a majoránkou.
  • Játrová tlačenka – vařená vepřová ramínka bez kůží, 1/5 jater, která se nakrájí na plátky a spaří vše krájené na 1cm kostičky s přídavkem kůží okořeněná smaženou cibulkou, bílým pepřem, mletým kmínem muškátovým květem.
  • Slezská tlačenka – 2/3 vařeného plecka nebo ramínka, 1/3 vařeného bůčku přiměřeně vepřových kůží rozemletých s kouskem syrových jater a dozlatova osmaženou cibulkou, okořeněná solí, bílým pepřem, zázvorem a muškátovým květem.

Všechny uvedené druhy se ředí bílou polévkou v přiměřeném množstvím, sebereme na povrchu omastek a naředíme směs, podle potřeby, dáme-li polévku s omastkem, ve střevě ztuhne a na řezu vypadá nevzhledně, omastek a vzduchové bubliny odstraníme po vaření propíchnutím na několika místech a pootočením.

Na domácích zabijačkách se většinou receptury nedodržují, přidávají se i droby jako ledvinky, srdce, játra a jazyk.

 

Uzení tlačenek

Tlačenky bez přídavku krve můžeme také zaudit. Vdo udírny je vhodná světlá, žaludková a domácí tlačenka.

Vychladlé tlačenky se pověsí do udírny a udí 12-14 hodin studeným kouřem při 20 °C.

 

Chyby při výrobě tlačenek:

Správně vyrobená tlačenka se pozná na řezu, musí být kompaktní, jestliže na řezu vypadávají kostky masa, je příliš dlouho vařená, nebo jsme dali málo spojky – kůží. Rozpadá-li se uvnitř a je mazlavá je nedovařená. Počítáme dobu vaření 1 hod na 1 kg masa při 80 °C. Tlačenka musí být na řezu také bez štětin a úlomků. Pokude se tak stane, při výrobě byly kůže špatně ošetřeny a úlomky kostí bývají zase z příliš uvařených hlav.

Autor: D. Marounek

Použité zdroje: Výroba uzenin, specialit a konzerv J. Bezděk – OSSIS – 2014, internet

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

26 nejlepších receptů z houbařské kuchařky – TOP recepty na zpracování a přípravu hub

Ty nejlepší houbařské recepty z naší databáze webu ReceptyOnLine.cz pro inspiraci na jednom místě. Vybrali jsme pro vás klasické, ale i méně známé recepty na zpracování a úpravu hub. Vyzkoušené, oblíbené recepty na naložení a zavaření hub, ale také recepty na jejich tepelné zpracování. Prostě TOP recepty na houby 26x jinak!

číst dále ...

Ceny domácích svačin pro školáky zdražují. Ta nejčastější – chleba se sýrem – už stojí víc na jednu porci víc než dvacku

Možná jste přesně takovou nosili do školy i vy. Česká školní svačina v podobě „lepeňáků“ – namazaných dvou krajíců chleba – je fenomén a jak se zdá, ani letošní generace školáků to nebudou mít jinak. Mezi 1325 rodiči školáků mezi 1. a 5. třídou to mapoval online supermarket Košík.cz ve svém průzkumu. Pravděpodobně nikoho nepřekvapí, že základ českých svačin tvoří především namazané chleby, housky nebo rohlíky. Do školy s nimi každý den chodí 57 % českých dětí. Mezi všemi variantami pak jasně vede chleba, rohlík nebo houska s máslem a sýrem. Ty pravidelně dostává 23 % dětí. Variantu se šunkou nebo salámem pak 20 % dětí, s marmeládou, pomazánkou nebo paštikou 14 % dětí. Bramborovou medaili vyhrává s 10 % sladké pečivo jako například vánočka nebo koláčky.

číst dále ...

Žlutá řepa

Při vyslovení slova řepa nás hned napadne červená řepa, řepa cukrovka, nebo krmná řepa. V posledních letech se však objevuje v řetězcích a na farmářských trzích, na zahrádkách u drobných pěstitelů žlutá řepa, někdy nazývaná také zlatá řepa. Není tak běžná jako její příbuzná červená řepa, má ale řadu předností. Je jemnější a sladší, při vaření pak nepouští červenou šťávu, nezbarví vám nádobí, ruce ani oblečení, kuchyň a ani vaše děti.

číst dále ...

Olivy: Španělský klenot i zdravá delikatesa

Olivy jsou jedním z nejcharakterističtějších pokrmů středomořské kuchyně a postupem času si našly své místo i v českých domácnostech. Tyto malé kulaté plody jsou nejen lahodným doplňkem spousty jídel, ale také mají mnoho zdravotních benefitů.

číst dále ...

Vaření s dětmi: Proč je důležité zapojovat děti už od útlého věku a co všechno je díky tomu naučíme?

Zapojte své nejmenší do přípravy snídaní, obědů i večeří. Je to nejen nová výzva, ale také cenná aktivita, díky které si děti už v mládí osvojí řadu důležitých dovedností. A co víc, naučíte je jíst zdravě a vyváženě. Vaření je základní dovedností, kterou si děti ponesou i do dospělosti. Pomáhá jim rozumět potravinám, výživě a základním dovednostem v kuchyni. Kromě toho se učí matematiku a vědu při měření ingrediencí a při hlídání teploty a času. Malí pomocníci také rozvíjejí své jemné a hrubé motorické dovednosti při krájení, míchání, tvarování a přípravě jídel. Tyto dovednosti jsou zásadní pro koordinaci ruky a oka.

číst dále ...

Tradiční, ale přesto moderní. Těchto pět odrůd vína patří mezi naši nesmrtelnou klasiku, která ale pořád překvapuje

Odměňujete se víkendem na jižní Moravě nebo ve vinařských Čechách, kde si můžete dopřát svěží víno z místního vinařství? Případně máte svůj večerní rituál se sklenkou našeho vína? A pochutnáváte si spíše na módních výstřelcích, nebo vsázíte na klasiku tradičních odrůd, z kterých však naši šikovní vinaři dokáží vytvořit trendy zázraky? Nejste si jisti, které ty tradiční odrůdy vlastně jsou? Pojďme si je představit.

číst dále ...

Zázračná červená řepa

Červená řepa získává v současné české kuchyni stále větší oblibu. Někomu ji však v mládí neznechutili. Za socialismu, ve školní jídelně, bývala často jako jediná příloha ke školním obědům. Nejvíce je oblíbená v Polsku, na Ukrajině, ale také Rusku a Bělorusku a pobaltských státech. Bez červené řepy klasický boršč prostě neuděláte. Oblibu si získala i jako známý prostředek k posílení imunitního systému a bohatá zásobárna přírodních látek, bránících, kromě jiného, vzniku rakoviny. Zatím se to však bezpečně nepodařilo prokázat, jak tvrdí lidová léčitelství v mnoha státech bývalého východního bloku.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy