K Velikonočním svátkům, kterým se často přezdívá svátky jara, neodmyslitelně patří pečení velikonočních dobrot. Nejčastěji jsou jimi velikonoční mazance, beránci, boží milosti a samozřejmě jidáše. O něco méně známé jsou potom slané preclíky. Pojďte se s námi podívat na příběh jednotlivých sladkostí a také na to, jakou mouku zvolit na přípravu jednotlivých delikates, abyste přijali více vlákniny a dalších pro tělo důležitých stopových látek.
Dva křesťanské svátky, během kterých servírujeme na stůl svátečnější pokrmy než obvykle, jsou Vánoce a Velikonoce. Tak, jako k Vánocům patří vánočka, tak jsou Velikonoce neodmyslitelně spojeny s mazancem. Až se letos pustíte do pečení toho svého oblíbeného velikonočního pečiva, zkuste si trochu pohrát s výběrem mouky a pšeničnou nahraďte třeba špaldovou nebo pohankovou.
Oblíbený mazanec
Na pečení kynutého těsta se nejčastěji používá pšeničná hladká mouka. Pokud byste však letos chtěli mít velikonoční stůl pestřejší, vašemu zájmu by neměla uniknout mouka špaldová. Její popularita, stejně jako snaha péct z mouky, která tělu dodá více cenných živin, v posledních letech roste. Zajímavým faktem však zůstává, že špaldovou mouku hojně používali již naši předci. Má jemně oříškovou chuť a vůni a téměř shodné vlastnosti jako mouka pšeničná, takže je můžete v kuchyni bez obav vyměnit nebo nakombinovat. Od pšeničné mouky se liší, kromě oříškové chuti i snazší stravitelností a celozrnná hladká mouka špaldová také vyšším podílem vlákniny. A pokud si ještě stále nejste jisti a ze špaldové mouky jste zatím nepekli, zkuste do vašeho oblíbeného receptu, třeba právě toho na mazanec, použít obě mouky půl na půl.
Kdy se peče mazanec
Pečení velikonočního mazance by mělo proběhnout na Bílou sobotu, abyste si ho mohli v klidu vychutnat na Boží hod Velikonoční ke sváteční snídani. Před tím, než dáte mazanec do trouby, nezapomeňte na něj nožem jemně vyrýt křížek, který má podle křesťanské tradice připomínat ukřižování Ježíše Krista.
Třený beránek
V křesťanství je tradice pečení beránka známá již od středověku, kdy se beránek začal používat jako symbol Ježíše Krista, který prolil svou nevinnou krev na Golgotském kříži. Beránek tak symbolizuje oběť za naše vysvobození z otroctví hříchů. Kromě toho symbolizuje nevinnost a je vnímán jako naše záchrana.
Receptů na velikonočního beránka je nespočet. Ten klasický, tak jako ho pečou i naše babičky, je z klasické pšeničné mouky a třeného těsta. Ale variant je opravdu spoustu, můžete zkusit beránka z kynutého těsta, z rýžové či pohankové mouky nebo, stejně jako ve Francii, s karamelizovanými jablky. Pokud se rozhodnete zůstat u klasiky, ale stejně jako s mazancem, byste to letos rádi zkusili trochu jinak, opět můžete použít hladkou špaldovou mouku. Rozdíl v chuti nepoznáte a vaše tělo vám určitě poděkuje. V rámci 100 gramů celozrnné špaldové mouky totiž přijmete 15 gramů vlákniny.
Symbolické jidáše
Jidáše ve tvaru uzlů se pečou jako upomínka na zrazení Ježíše Jidášem. Legenda praví, že za třicet stříbrných zradil Jidáš Ježíše, který byl následně zatčen a ukřižován. Jidáše jsou pečeny ve tvaru větších uzlů, které symbolizují provaz, na kterém se apoštol Jidáš oběsil. Další, o něco méně známou variantou je potom tvar velikonočních bochánků.
Pokud se rozhodnete si letos jidáše upéct, měli byste tak udělat na Zelený čtvrtek. Proč? Důvod je prostý, Velikonoce jsou, kromě křesťanského svátku, také svátkem a oslavou přicházejícího jara. Jidáše se tradičně podávaly na Zelený čtvrtek k snídani a měly chránit před nemocemi a přinést tomu, kdo je posnídal, pevné zdraví.
I na jidáše, stejně jako na téměř všechno (velikonoční) pečivo, můžete místo klasické pšeničné hladké mouky použít špaldovou celozrnnou hladkou nebo pohankovou celozrnnou hladkou mouku. Recept použijte svůj, ozkoušený, jenom jednoduše vyměňte mouky. Na výsledné chuti změnu nepoznáte, ale vašemu tělu touto nenápadnou cestou dodáte více tolik potřebné vlákniny.
Recepty k článku (podrobné recepty se objeví po kliknutí na název receptu nebo jeho fotografii!)
TIP – Špaldová celozrnná hladká mouka Pernerka
Špaldová celozrnná hladká mouka Pernerka se vyznačuje typickou jemně oříškovou chutí a vůní. Kromě toho má také vyšší podíl vlákniny (15 gramů na 100 gramů) a je lépe stravitelná.
Pšenice špalda je známou a oblíbenou plodinou již po tisíce let. A není divu – svými vlastnostmi tedy hravě zastoupí klasickou pšeničnou mouku a upéct z ní můžete téměř cokoli. Hodí se na sladké i slané pečení, na lívance, wafle i drobné cukroví.
zdroj: www.pernerka.cz
Poznámka redakce:
Mlýn Perner patří mezi nejmodernější mlýny v Česku. Jako jediný mlýn v republice dokáže semlít celozrnné mouky na granulaci mouky hladké. Mlýn denně semele 500 tun obilovin a pseudobilovin. Zaměřuje se především na trh speciálních mouk, o které mají spotřebitelé stále větší zájem. Mezi mouky s nejrychleji rostoucí poptávkou patří celozrnné Pernerky s vysokým obsahem vlákniny, zejména špaldová, mouky v BIO kvalitě a pak také i rýžová Pernerka. V současné době je v nabídce 14 druhů Pernerek (z toho 4 v BIO kvalitě). Z celozrnné žitné mouky Pernerky připravují některé své druhy pečiva řetězce Lidl (Bio chléb Pernerka) nebo Albert (Mlynářský chléb).
Dopřejte dětem to nejlepší a připravte jim hravé a veselé saláty!
Dopřejte si luxusní start dne: Brunch je jasnou volbou pro letní víkendy a dovolenou


















































