Dieta protisklerotická

Kornatění tepen (arterioskleróza) ohrožuje v určitém věku každého z nás. I když se degenerativní onemocnění projevuje u jednotlivců v různém rozsahu, máme už ve středním věku všichni na tepnách různě pokročilé změny kornatění. S věkem jich přibývá, ale podporují je i další tzv. rizikové faktory, např. kouření, nedostatek pohybu, otylost, některé poruchy přeměny látkové, rodinná dispozice aj. Odborníci určili několik set těchto faktorů a tak i když je jejich podíl různý, sotva najdeme člověka, u něhož by se nevyskytoval žádný rizikový faktor arteriosklerózy.

Závažné bývají komplikace arteriosklerózy, především srdeční infarkt a cévní mozkové příhody, lidově nazývané mozková mrtvice. Kornatění tepen však nesmíme chápat jako „ránu osudu“, protože jí můžeme předcházet, aktivně se jí bránit – úplným odstraněním nebo alespoň potlačením hlavních rizikových faktorů ve své životosprávě. Především to znamená nekouřit, snížit nadměrnou tělesnou hmotnost, dbát na častější přiměřené fyzické zatížení organismu a v neposlední řadě věnovat pozornost i správné výživě.

• Energetická (kalorická) hodnota stravy má být poněkud nižší, než je u nás obvyklý průměr. Rozhodující jsou tělesné proporce. Lidé s nadbytečnými kilogramy pozvolna ztrácejí na hmotnosti a lidé s normální hmotností si ji udržují.
• Spotřebu tuků je nutné pronikavě snížit, a to alespoň na polovinu obvyklé dávky. Průměrná spotřeba tuků na obyvatele je už několik desetiletí nadměrná a přes všechny rady a varování, že tuky nepochybně zvyšují riziko kornatění tepen, se nesnižuje. Při omezování konzumace tuků si musíme uvědomit, že se to netýká jen volných tuků (použití tuku k maštění, jako pomazánek apod.), ale i tuků obsažených v různých potravinách. Přednostně a výrazně se omezuje spotřeba tuků s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin, tj. sádla, loje, másla a ztužených rostlinných tuků. Z volných tuků se ponechává prakticky jen rostlinný olej (sójový, slunečnicový, klíčkový, podzemnicový, řepkový, sezamový nebo olivový). Podrobněji se o tucích i cholesterolu pojednává v úvodu této kapitoly a v příslušných tabulkách.
• V dietě se omezuje příjem cholesterolu potravou až na hodnotu nejvýše 300mg denně. Znamená to omezit spotřebu žloutků na 1-2 kusy za týden, dále spotřebu mozečku a dalších vnitřností, másla, smetany, masa, živočišných tuků aj. Rostlinné potraviny není třeba omezovat, protože cholesterol je obsažen výhradně v potravinách živočišného původu.
• Omezuje se i množství cukru a potravinářských výrobků s obsahem cukru, např. Cukrářské výrobky, sirupy, marmelády, džemy atd.
• Do jídelníčku se zařazuje větší množství ovoce a zeleniny, přednostně v syrovém stavu nebo i jako součást nejrůznějších pokrmů. Pro organismus je důležitá dostatečná dávka vitaminu C pro jeho protisklerotické účinky i další látky z ovoce a zeleniny (např. pektiny, které přispívají k vytvoření příznivého vnitřního prostředí organismu a tím ho chrání před arteriosklerózou).
• Jako příkrm jsou nejvhodnější brambory v různých úpravách (kromě smažených), občas můžeme zařadit i luštěniny nebo jen tepelně upravenou zeleninu.
• Velmi vhodně je zařazovat do jídelníčku alespoň dvakrát týdně ryby – jednou jako hlavní chod, podruhé k svačině (rybí pomazánka, rybí konzervy).

Nevhodné potraviny a pokrmy

Tuky s převahou nasycených mastných kyselin, tj. máslo, vepřové sádlo, slanina, škvarky, skopový i hovězí lůj, plně ztužené rostlinné tuky.

Tučná masa a tučné masné výrobky, zejména vepřové prorostlé maso, tučné uzené maso, krmená kachna a husa, tučné uzeniny, např. Trvanlivé a turistické salámy, uzeniny typu čabajské klobásy, čajovky, prejt, tučná jelita a jaternice, tlačenka (kromě zcela libové), tučné vývary z mas apod.

Vnitřnosti, zvláště mozeček, ledvinky, brzlík, játra.

Vaječné žloutky a výrobky s větším množstvím vajec, sušená vejce.

Tučný tvaroh z kravského i ovčího mléka, tučné sýry (např. Čedar, Moravský bochník, Eidam, Blaťácké zlato, Niva, Ementál, Gouda, oštěpek, tučné tavené sýry).

Tučná těsta (např. lístkové), smažené moučné výrobky.

Zásady protisklerotické diety nejsou tak přísné, jak se na první pohled zdá. Nevhodné pokrmy nemusíme z jídelníčku zcela vyloučit, ale konzumovat je méně často a v menším množství, než jsme většinou zvyklí. I v této dietě je možno připravovat většinu známých a hojně konzumovaných pokrmů, připravují se však poněkud jinak. Ukažme si to na příkladech. Člen rodiny s protisklerotickou dietou má chuť na vařené těstoviny s masem, rajčatovým kečupem a strouhaným sýrem. Je to možné, použijeme-li těstoviny s menším obsahem vajec (např. třívaječné nebo nevaječné) a menší množství masa než obvykle, a to libové, např. Hovězí, telecí nebo kuřecí maso. Při podávání se porce pokrmu posype polovičním množstvím strouhaného sýra (volíme sýr s nízkým obsahem tuku).

I pečenou kachnu je možno občas zařadit do jídelníčku, avšak nesmí to být doma vykrmená kachna. Porci kachny dáme spíše menší a bez kůže a podkožního tuku a jako příloha jsou vhodnější bramborové knedlíky (místo houskových) polité trochou vypečené šťávy, nikoliv však tukem. Přidá se větší porce vařeného zelí. Při přípravě zelí nepoužíváme tuk, jíšku ani slaninu.

Při přípravě bramborového salátu v dietní úpravě použijeme méně brambor, než je obvyklé, a nahradíme je kořenovou zeleninou, sterilovanou okurkou, rozkrájenými jablky a kyselou rybou. Místo majonézy použijeme jogurt a salát dochutíme citronovou šťávou, trochou worcesterské omáčky.

Při kuchyňské úpravě pokrmů doporučujeme

Snížit příjem tuků a jako volný tuk používat pouze rostlinné oleje. Z tepelných úprav dávat přednost vaření, dušení, popř. Grilování pokrmů, smažené pokrmy připravovat jen výjimečně.

Při úpravě ryb se vyhnout použití tuku, tzn. Že je vhodnější ryby vařit, dusit, péci bez tuku nebo grilovat. Tuku z ryb není třeba se obávat, protože prospívá tepnám a chrání je před sklerotickými změnami.

Polévky připravovat bez přidání tuku a z vývarů tuk sebrat zastudena, když je zcela ztuhlý. Polévky nezahušťujeme jíškou, ale jen zátřepkou nebo lehce nasucho opraženou moukou.

Maso opékat nasucho nebo jen na nepatrném množství oleje, popřípadě dusit s trochou vody ve vlastní šťávě. Vypečený tuk před podáváním pokrmu odstranit.

Příkrmy nemastit, ale polít je jen lehce šťávou z masa, ze zeleniny apod. Přednostně podávat příkrmy s nižší energetickou hodnotou, tedy spíše brambory, bramborové knedlíky místo houskových, rýži, těstoviny apod. Vejce nahrazovat při přípravě pokrmů bílkem nebo použít 1-2 vejce pro celou rodinu.

Odlehčovací dny

Při dlouhodobě podávané protisklerotické dietě je vhodné zařadit týdně 1-2 tzv. odlehčovací dny, nejčastěji ovocné a zeleninové. Předpokládá se, že během odlehčovacího dne se tělo zbaví některých odpadních látek, které se již v organismu nashromáždily. Výhodou je i to, že zelenina a ovoce obsahují málo sodíku, zato draslíku, který prospívá srdečnímu svalu, obsahují dostatek. V odlehčovacích dnech je energetický příjem velmi nízký, což je důležité hlavně u jedinců s nadměrnou hmotností.

Při zařazení ovocného dne si ráno odvážíme 1,2 – 1,5 kg různého ovoce (kromě banánů) a z poloviny připravíme kompot; druhou polovinu ovoce necháme v syrovém stavu. Celkové množství ovoce rozdělíme na 5 – 6 porcí. Teplý kompot neslazený nebo slazený umělým sladidlem podáváme místo obvyklého teplého jídla (oběd, večeře). Při silném pocitu hladu můžeme přidat ještě 1-2 neslané brambory nasucho upečené v troubě. U osob s náročným povoláním ( řidiči, obsluha strojů a zařízení apod.) je vhodnější zařadit odlehčovací dny ve dnech pracovního volna.

Příklad jídelníčku na smíšený odlehčovací den

1. den

Snídaně: Švestkový kompot, neslazený čaj

Přesnídávka: Pomeranč

Oběd: Teplý jablečný kompot, 2 nesolené brambory pečené v troubě

Svačina: Rajčatový salát s cibulí

Večeře: Ovocná polévka

2. den

Snídaně: Broskvový kompot, citrusový džus

Přesnídávka: Jablka

Oběd: Bramborový salát se zeleninou

Svačina: Rajčata a papriky

Večeře: Hlávkový salát, 2 nesolené pečené brambory

3. den

Snídaně: Mandarinkový kompot

Přesnídávka: Strouhaná jablka s karotkou

Oběd: Míchaný zeleninový salát, 1 pečená brambora bez soli

Večeře: Ovocný míchaný salát

Autoři:

Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Zdroj: Kuchařka naší vesnice

Fotogalerie: