Dieta při prudkém žaludečním kataru

Prudký žaludeční katar (akutní gastritida), lidově označovaný jako „zkažený žaludek“, může vzniknout z různých příčin. Např. po větším přejedení, po nezvykle mastné potravě, po požití ne zcela čerstvých potravin nebo pokrmů, po ohřívaných pokrmech, sekané, mletém mase, po majonéze a majonézových salátech, starších uzeninách, rybách aj.

Potíže se mohou objevit jen u někoho, zatímco ostatní, kteří jedli stejný pokrm, zůstanou bez příznaků i potíží. Stává se, že u jedinců zvyklých na málo mastnou a málo tučnou stravu se dostaví nepříjemné příznaky prudkého zánětu žaludeční sliznice na zabijačce. Stačí, aby snědli kousek tučného ovaru, talíř ovarové polévky, jaternici nebo jelítko.

K příznakům patří především nechutenství (někdy až odpor k jídlu), po chvíli tlak až bolest v nadbříšku, pocit nevolnosti, nucení na zvracení a většinou i opravdové zvracení. Zvrací se nejdříve potravina, která vyvolala potíže. Po vyprázdnění žaludku zvracení většinou přestane; někdy však může přetrvat jako nucení na zvracení, tak úporné zvracení i při zcela prázdném žaludku. Pokud tyto potíže přetrvávají u malých dětí nebo starých lidí, vyhledáme raději lékaře. Příznaky zkaženého žaludku však asi většinou lidí zná a zažila je na vlastní kůži. Výplach žaludku je nutno provést jen u malé části postižených a provádí se s lékařem, zahájíme co nejdříve dietní postup sami. Rozhodně není správné čekat do druhého dne nebo přes víkend.

Nejprve postiženému přestaneme podávat jakékoliv pokrmy; není to obtížné, protože sám pociťuje nechutenství, až odpor k jídlu. Rozhodně ho nenutíme do jídla, hladovka je v tomto případě nutná, což platí i u postižených dětí. Při hladovce podáváme jen vhodné tekutiny, protože zvracením dochází k jejich ztrátě a během několika málo hodin musíme začít se zavodňováním organismu. Větší ztráty vody mohou vyvolat, zejména u malých dětí a starých lidí nepříjemné příznaky. Ty mohou vyústit až do celkově těžkého stavu, dokonce i včetně postižení vědomí, ztráty rovnováhy, neschopnosti udržet se na nohou apod. V takových případech bývá lékařská a někdy nemocniční péče nutná. Snažíme se předejít těmto příznakům především tím, že nejdříve podáváme postiženému lžičkami studený, hořký pravý čaj. Trvá-li nucení na zvracení, můžeme do čaje přidat několik kostek ledu, protože ledovou tekutinu nemocná žaludeční sliznice lépe snáší. Přešla-li část závadného pokrmu nebo potraviny ze žaludku do střeva, podáváme několik tablet živočišného uhlí s vodou, v krátké době alespoň šest, můžeme však i více. Při potížích s polknutím tablety rozdrtíme. Živočišné uhlí na sebe ve střevě naváže škodlivé látky a odvede je stolicí z těla ven. Je-li až škodlivá látka ve střevě, podává se někdy účinné projímadlo, nejlépe karlovarská sůl, není to však vždy nutné.

Nevyvolává-li podávání studeného, hořkého pravého čaje nucení na zvracení ani bolesti v krajině žaludeční, zvyšujeme množství čaje a trochu ho osladíme. Při návratu potíží začneme opět podávat hořký ledový čaj. Obvykle stačí dodržovat čajovou dietu jeden den a pak začít optrně s rozšiřováním diety. Druhý den je vhodné sníst polévku z nějaké obilniny, např. Z prolisovaných ovesných vloček, z rýže, z krupek. Snáší-li ji nemocný dobře, můžeme jako další denní jídlo zvolit buď bramborovou kaši, připravenou bez mléka a omastku, nebo bramborovou polévku bez jíšky, hub i bez kousků zeleniny, nejlépe prolisovanou nebo třenou. Dietu dále rozšiřujeme o pudink, rýžový nebo těstovinový nákyp, ovocné kysely, čaj s mlékem, pyré z vhodných druhů ovoce nebo kompotů (např. Z meruněk, broskví, jablek), vejce namekko, nákyp z libového masa, sušený plátek veky. Třetí nebo čtvrtý den už můžeme podat i vajčnou omeletu, lehké krupicové noky s vejcem, suchary, piškoty, šlehaný kvalitní tvaroh (netučný), vaječnou sedlinu aj.

Rozšiřování diety se řídí celkovým stavem nemocného a jeho potížemi. Někdo se cítí dobře už druhý nebo třetí den, jiný si poleží třeba i celý týden, což platí zejména o malých dětech a starých lidech nebo nemocných trpících chorobami. Vždy dbáme na dostatečný příjem tekutin. Jsme opatrní s podáváním tuku a tučných potravin, protože po nich se porušená sliznice pomaleji hojí a riskovali bychom také přechod kataru do chronického stadia. Podobně vynecháme až po dobu několika týdnů i ostřejší koření. Rozhodně se nesnažíme poškozené trávicí ústrojí „pročistit“ alkoholickými nápoji, pálivým gulášem nebo jinými ostrými a palčivými pokrmy. Představa, že takové nápoje nebo pokrmy pročistí žaludek i střeva, je zcela mylná. Výsledkem je spíše zhoršení potíže či zpomalení hojení. Na normální stravu, avšak méně mastnou, převádíme nemocného obvykle třetí až čtvrtý den, vždy však podle jeho celkového stavu.

Jednu z možností dietního postupu při nekomplikovaném prudkém žaludečním kataru uvádí následující jídelníček. Všimněte si, že do něj není zařazena krupičná kaše. I když ji mnozí považují za dietní a šetrný pokrm, obsažený tuk ( z mléka a másla na omaštění) v kombinaci s cukrem zatěžují trávicí ústrojí. Je proto pro dietní postup nevhodná. Rovn+ěž čokoládu nelze doporučit.

Příklad jídelníčku při prudkém žaludečním kataru

1. den

Vlažný nebo studený až ledový pravý čaj bez cukru, popř. malé množství dietního karlovarského sucharu (bez cukru) nebo rohlíku či veky z předchozího dne.

2. den

Snídaně: Pravý hořký nebo mírně oslazený čaj, karlovarský suchar, popř. plátek včerejší veky či rohlíku (ne tukového).

Přesnídávka: Ovocný kysel.

Oběd: Lisovaná polévka z ovesných vloček, bramborová kaše bez mléka a omastku.

Svačina: Pudink z nízkotučného mléka, ovocné pyré.

Večeře: Bramborová polévka lisovaná, strouhaná mrkev s jablkem.

3. den

Snídaně: Pravý slazený čaj, včerejší houska nebo rohlík (ne tukový).

Přesnídávka: Bílý jogurt, suchar nebo piškot.

Oběd: Mrkvová polévka s brambory, nudlová sedlina.

Svačina: Čaj s mlékem, opečený plátek veky (bez česneku).

Večeře: Vařené těstoviny, mleté hovězí nebo telecí maso.

4. den

Snídaně: Pravý čaj nebo čaj s mlékem, veka či rohlík.

Přesnídávka: Tvaroh utřený s koprem, pažitkou nebo petrželkou, rohlík.

Oběd: Žemlová polévka, rýžový nákyp s ovocem.

Svačina: Ovocný rosol, suchar.

Večeře: Hovězí plátek v bešamelu, vařený brambor, meruňkový kompot.

5. den

Přechod na normální stravu, avšak s omezením tuků a koření.

Vybráno: Kuchařka naší vesnice (r. 1999)

Autoři: Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.