Dieta při vředové chorobě

Vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku se zabývají lékaři i další odborníci již hodně dlouho, přesto však není dodnes zcela objasněna hlavní příčina jejího vzniku. Kromě podílu kouření a nepravidelného jídla je jednou z příčin i zvýšené nervové zatížení, dále pracovní přetížení, nedostatek spánku i odpočinku. V poslední době se znovu diskutuje o tom, že hlavní příčinou je specificky mikroorganismus, bez něhož nevznikne ani vřed žaludku, ani dvanáctníku. Vředová choroba je poměrně častá a podle statistik jí trpí 5 až 10 % dospělých mužů i žen. Větší výskyt vykazují průmyslově vyspělé země a to především u osob s psychickým přetížením.

Odborníci zdůrazňují, že je to choroba celková, což vyplývá zejména z názoru, že příčinou je porucha vyšší nervové činnosti, hlavně porucha dlouhodobé rovnováhy mezi dráždivými a tlumivými podněty v mozku. Je to choroba vysloveně dlouhodobá a většina nemocných stůně léta. Potíže se na čas uklidní, tkáňový defekt – vřed – se po čase a pod vlivem léčení zahojí, po nějaké době se však znovu vytvoří a potíže se vrátí.

Většina žaludečních i dvanáctníkových vředů se dá spolehlivě diagnostikovat, zejména rentgenovým vyšetřením. Existuje mnoho různých léků, takže pouze lékař na základě vyšetřená zhodnocení potíží může nemocnému předepsat ten nejvhodnější. Významnou součástí léčení je i léčebná výživa. Předpokladem úspěchu je dlouhodobé a pečlivé dodržování diety. Vztah mezi jídlem a bolestmi nemocného žaludku nebo dvanáctníku znají všichni nemocní dobře a někteří z nich mají pocit, že jídlo bolesti vyvolává. Proto málo jedí, hubnou a nezačnou-li se řádně léčit, začnou chátrat.

Při léčení vředové choroby žaludku a dvanáctníku doporučuje odborná literatura různé diety, které se mnohdy dosti liší. Nejčastěji je to šetřící dieta, někdy je nutné po určitou dobu podávat šetřící stravu v kašovité úpravě, aby nemocný žaludek nebyl nadměrně namáhán. I šetřící dieta může být různě přísná, některým pacientům vyhovuje spíše chuťově výrazná, a přitom lehce stravitelná strava. Doporučujeme každému nemocnému opatřit si podrobnější informace a snažit se vybrat dietu nejvhodnější.

Přehled vhodných potravin, pochutin a pokrmů

Mléko a mléčné výrobky: Sladké i kysané mléko, kysané mléčné výrobky, jogurt s džemem a ovocem, sladká i kysaná smetanaq, přírodní tvaroh i ve sladké nebo slané úpravě, sýry (čerstvé nearomatické, krémové, smetanoví, netučné tavené sýry).

Maso a masné výrobky: Telecí, mladé hovězí, králičí, kuře, mladá slepice, kůzlečí, jehněčí, telecí játra, netučné ryby, tresčí filé a u uzenin libová šunka, drůbeží šunka, drůbeží salám.

Ovoce: Banány, oloupaná jablka, broskve, meruňky, pomeranče, grapefruity, švestky, ryngle, slívy, vinné hrozny (bez zrníček), třešně, citrony, ovocné rosoly, šťávy, protlaky, tekuté ovoce.

Zelenina: Karotka, mrkev, špenát, hlávkový salát, květák, mladé brukve, rajčata, červená řepa, chřest,celer, hrášek. Některé druhy zeleniny podáváme jen v malém množství, záleží však i na úpravě.

Moučné výrobky: Pečivo z bílé mouky (ne však smažené), buchty, koláče, vánočka (ne zcela čerstvé), suchary, piškoty, oplatky, těstoviny, bílý chléb (ne zcela čerstvý), strouhanka.

Koření: Kmín (popř. jen vývar z kmínu), vanilka, bobkový list, zelené bylinky (kopr, pažitka, petrželka, libeček), citronová šťáva, malé množství octa, majoránka.

Nápoje: Slabá káva s mléke, slabá náhražková káva s mlékem, slabý čaj, slabé kakao, stolní minerálky, šípkový čaj, lipový čaj.

Výběr pokrmů se řídí i stavem nemocného, jeho potížemi a průběhem léčení. Co jeden nemocný dobře snáší, může u jiného vyvolávat potíže. Nezáleží jen na výběru potravin a pochutin, ale i na použitém množství.

Nevhodné pokrmy

Mléko a mléčné výrobky: Kyselý tvaroh a hodně vyzrálé aromatické sýry.

Maso a masné výrobky: Naložené a konzervované maso, uzené maso, hovězí ze starých zvířat, tuhé šlachovité maso, husa, kachna, stará slepice, zvěřina, většina uzenin i některé ryby.

Ovoce: Maliny, jahody, ostružiny, angrešt, rybíz, borůvky, vinné hrozny, čerstvé i sušené fíky, ořechy. Některé uvedené druhy je možno jíst v podobě rosolu nebo šťávy, jiné po odstranění zrníček (hrozny).

Zelenina: Stará zelenina s větším obsahem hrubých částí, zelí, kapusta, česnek, cibule, ředkev, ředkvičky, kukuřice, paprika.

Luštěniny: Hrách, čočka, fazole, sójové boby.

Moučné výrobky: Čerstvé výrobky z kynutého těsta, výrobky z celozrnné mouky a s přídavkem otrub, tučné jemné pečivo.

Koření: Pepř, mletá paprika, nové koření, kari koření, tabasko, chilli koření, polévkové koření, worcesterská omáčka, francouzská i kremžská hořčice.

Pochutiny: Zrnková káva, silný pravý čaj, silná náhražková káva, silné kakao, čokoláda, bonbony, zmrzlina apod.

Nápoje: všechny alkoholické nápoje, ledové i horké nápoje.

Tuky: Sádlo, lůj, skopový i hovězí, drůbeží sádlo, ztužené rostlinné tuky, škvarky, slanina.

Příklad jídelníčku při vředové chorobě:

1. den

Snídaně: Malcao, plátky starší veky, máslo, vejce naměkko.

Přesnídávka: Starší rohlík, šlehaná tvarohová pomazánka s pažitkou.

Oběd: Květáková polévka s mrkví, hovězí závitek plněný zeleninou, vařená rýže, salát ze strouhané mrkve s jablky.

Svačina: Bílá káva, vánočka.

Večeře: Veka nebo houska s tvarohem.

2. večeře: Jogurt s džemem, sušenka.

2. den

Snídaně: Slabá bílá káva, sladký loupák.

Přesnídávka: Mléko, rohlík s máslem.

Oběd: Polévka z ovesných vloček s petrželkou, dušená ryba na kmíně, bramborová kaše, meruňkový kompot.

Svačina: Čaj s mlékem, houska nebo rohlík s máslem a s medem.

Večeře: Kuře na zelenině, vařené těstoviny, hlávkový salát s citronovou šťávou, věneček z odpalovaného těsta.

2. večeře: Ovocné pyré, piškoty.

3. den

Snídaně: Slabá bílá káva, krémový sýr, houska.

Přesnídávka: Kefírové mléko, rohlík s máslem.

Oběd: Smetanová polévka, telecí plátek s dušenými jablky, vařené brambory, banánový krém. Svačina: Bílková pěna, piškoty.

Večeře: Rýžový nákyp s měruňkami.

2. večeře: Teplé mléko, sušenky.

4. den

Snídaně: Čaj s mlékem, rohlík s máslem a medem.

Přesnídávka: Pomeranč, chléb, máslo.

Oběd: Hrášková polévka, nudlový nákyp s masem, mrkvový salát, meruňková krém.

Svačina: Acidofilní mléko, veka nebo houska.

Večeře: Dušená mrkev, vařené brambory.

2. večeře: Tvarohová pomazánka, rohlík.

5. den

Snídaně: Slabá bílá káva, buchta.

Přesnídávka: Krémový sýr, rajče, veka nebo houska.

Oběd: Špenátová polévka, sekaná pečeně, bramborová kaše, míchaný kompot, indiánek.

Svačina: Sladká loupák, slabé kakao.

Večeře: Rizoto se zeleninou a masem.

2. večeře: Kaše z ovesných vloček.

Autoři:

Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Zdroj: Kuchařka naší vesnice