Dieta při zácpě

Především bychom si měli ujasnit, co je vlastně zácpa, protože lidé o ní mají různé představy. Zácpu lze ztotožňovat s pomalejším průchodem zpracovávané potravy střevem, třebaže i tento činitel zácpu ovlivňuje. Měli bychom si uvědomit, že stav, který jeden člověk považuje za zácpu, může jiného bez potíží provázet celý život.

Za zácpu považujeme málo časté nebo nedostatečné vyprazdňování stolice, provázené nepříjemnými potížemi a příznaky. Má -li někdo stolici každý druhý den, a nemá přitom žádné potíže, nejde tedy o zácpu. Pozornost však zaslouží náhle vzniklá zácpa, která se nelepší, ale spíše zhoršuje. V tomto případě je nutná návštěva lékaře, který určí, zda nejde o závažnou příčinu bránící vyprazdňování.

Kromě vrozených nebo získaných anatomických změn v tlustém střevě existují ještě další příčiny zácpy. Jednou z nich je vědomí zadržování stolice, např. v dětství ve škole, ze společenských důvodů, které po delší době může způsobit potlačení vyprazdňovacího reflexu a člověk přestane vnímat normální nucení na stolici. Vyprazdňovací reflex se u většiny lidí dostavuje ráno, obvykle po snídani. Dobrá funkce trávicího ústrojí vyžaduje pravidelnost – v jídle, ve spánku, ve střídání práce a odpočinku i ve vyprazdňování. Ke vzniku zácpy přispívá i nevhodné složení stravy, zejména malé zastoupení potravin s větším obsahem nestravitelných zbytků, např. tmavých pekařských výrobků, luštěnin, ovoce a zeleniny, nebo větší konzumování čokoládových výrobků a čaje. Rovněž nervové zátěže, vnitřní konflikty nebo neshody s okolím, jsou-li dlouhodobé, mohou v kombinaci s ostatními příčinami vyvolat u některých jedinců zácpu. Potíže s vyprazdňováním podporuje i nedostatek pohybu, např. sedavé zaměstnání, není-li kompenzováno jinou fyzickou činností, často provází ochabnutí břišního svalstva a zvýšené nahromadění tuku v těle.

Přesto, že se mnozí z nás někdy neobejdou bez použití projímadel, není vhodné je používat často nebo dokonce trvale. Mohou totiž způsob ochabnutí střevní svaloviny, takže se konečník nikdy nenaplní natolik, aby to vyvolalo vyprazdňovací reflex.

Prostá zácpa

Tento typ zácpy se označuje také jako zvyková nebo návyková. Postižení při ní nemusí mít větší potíže kromě obtížnějšího vyprazdňování až po několika dnech. Patří sem i zácpa při cestování, při změně životního nebo pracovního prostředí, při pobytu na lůžku apod.

Při snaze o odstranění prosté zácpy se snažíme obnovit nebo navrátit pravidelný rytmus vyprazdňování. Nejlepší je zavedení vyprazdňovacího reflexu ráno, kdy je k tomu dostatek fyziologických podnětů, a to i za cenu, že vstaneme o něco dříve. Normální nucení na stolici se obvykle dostaví za několik minut po snídani. To je nejlepší doba k nácviku vyprazdňování. Potřebné podmínky si uveďme alespoň heslovitě: vhodná teplá místnost (nikoliv promrzlá nebo profukující budka na dvoře), dostatek času, plný žaludek, vhodná poloha s koleny přitaženými k břichu, popř. masáž břicha oběma rukama směrem do středu. Doporučuje se vypít před snídaní sklenici vlažné vody, ovocné šťávy či sníst misku kompotu.

Zpočátku můžeme úsilí o zavedení pravidelného rytmu vyprazdňování podpořit zavedením glycerinového čípku. Nácvik trvá nějakou dobu a nebylo by správné vzdát se po několika neúspěšných dnech. Důležité je i posílení břišního svalstva cvičením a odstranění nedostatku pohybu ve způsobu života.

Základem dietního léčení je zařazování potravin s větším obsahem nestravitelného podílu zbytků (tj. vlákniny) do jídelníčku. K doporučeným potravinám patří tmavý chléb, Graham, Gravit, Vita, Knäcke-Brot, pekařské výrobky s přídavkem otrub, popř. zdravotně nezávadné otruby pro potravinářské účely po lžících několikrát za den, dalamánky, celozrnné sušenky, hrách, čočka, sójové boby a výrobky z nich, fazole, fazolky, hrášek, kapusta, zelí, špenát, květák, brokolice, čínské zelí, rajčata, papriky, kořenová zelenina aj., různé druhy ovoce, brambory. Důležitá je rovněž konzumace potravin s přirozeným mírně projímavým účinkem (např. Švestky, slívy, třešně, pomeranče, fíky, grapefruity, datle, sirupy, zavařeniny, jahody, jogurt, podmáslí, kefírové mléko, acidofilní mléko, med, reveň, kyselá smetana, ořechy, hrušky, meruňky). Projímavý účinek mají i nekteré minerální vody (Mlýnský pramen, Zaječická a Šaratice), které však už patří mezi projímadla, a tak se raději nejdříve poradíme s lékařem. Sklenice projímavé minerální vody však může dobře posloužit při nácviku pravidelného vyprazdňování. Později ji nahradíme sklenicí pitné vody.

Příklad jídelníčku při prosté zácpě

1.

den

Snídaně: Mléko, tmavý chléb, džem, pomerančový džus

Přesnídávka: Podmáslí, chléb typu Knäcke-Brot

Oběd:Hrachová polévka, hovězí plátek na zelenině, salát

Svačina: Čerstvé ovoce nebo kompot

Večeře: Boršč, chléb

2.

den

Snídaně: Bílá káva, tmavý chléb, tvarohová pomazánka, pomerančový džus

Přesnídávka: Dalamánek, krájený sýr, rajčata a papriky

Oběd: Bramborová polévka s houbami a zeleninou, rizoto s masem a zeleninou, kompot

Svačina: Kysaný mléčný výrobek, chléb

Večeře: Dušená dýně, brambory

3.

den

Snídaně: Bílá káva, chléb s máslem a medem

Přesnídávka: Čerstvé ovoce se slupkou

Oběd: Čočková polévka se zeleninou, hovězí plátek na smetaně, těstoviny, míchaný salát

Svačina: Kefírové mléko, chléb s tvarohem

Večeře: Segedínský guláš, knedlík

4.

den

Snídaně: Bílá káva, chléb s máslem, jahodový džem

Přesnídávka: Smažené vejce s cibulíé, chléb

Oběd: Kroupová polévka se zeleninou, masový závitek se slaninou, opečené brambory, rajčatový salát s paprikou

Svačina: Kyselé mléko, dalamánek

Večeře: Brambory zapečené s uzeným masem, zelný salát

5.

den

Snídaně: Bílá káva, chléb s máslem, malinový džem

Přesnídávka: Chléb se slaninou, syrová cibule

Oběd: Fazolová polévka se zeleninou, pečené vepřové maso, bramborový knedlík, špenát

Svačina: Syrové neloupané ovoce, celozrnné sušenky

Večeře: Kuře na paprice, noky, kompot

Autoři:

Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Zdroj: Kuchařka naší vesnice