Dieta při prudkém střevním kataru

Tato choroba může postihnout jen některé úseky střeva nebo tenké i tlusté střevo současně, nejčastěji však žaludek, tenké i tlusté střevo. Lékaři takové chorobě říkají akutní gastroenterokolitida. Příčiny bývají podobné nebo i stejné jako u prudkého žaludečního kataru. Nebezpečné bývají zvláště pokrmy z mletého masa, konzervy, prejty, měkké uzeniny, majonézové saláty, rybí saláty a naložené ryby, paštiky apod. Někdy se příčinu ani nepodaří zjistit, jindy je pravděpodobnou příčinou větší množství hůře stravitelného pokrmu. Samozřejmě může jít i o infekci různého druhu i původu.

Hlavním příznakem je řídce kašovitá až vodnatá stolice objevující se pár hodin (někdy i za hodinu) po konzumaci závadné poživatiny. Onemocnění začne nutkavým vyprazdňováním, kterému předcházejí bolesti v břiše, někdy však i bolesti hlavy, únava, malátnost, zvracenía teplota. V některých případech hlavní příznaky vymizí po jednom nebo několika vyprázdněních, jindy trvá nucení na stolici až několik dnů.

Je důležité, aby závadná potrava urychleně opustila trávicí ústrojí, proto se nesnažíme průjem zpočátku zastavit. Vhodné je podání živočišného uhlí v dostatečné dávce. Při závažném průběhu a zejména při infekčním zánětu střeva podá lékař i další léky.

Při lehkém průběhu nemusí postižený ani přerušit obvyklý způsob života, u nemocného s těžším průběhem, s teplotou nebo zchváceností a sklonem k mdlobám, je nutný klid na lůžku. Stravování je velmi jednoduché, protože první 1 až 2 dny je nejvhodnější hladovka. Je však třeba dbát o dostatečné zavodnění, neboť průjmovými stolicemi ztrácí nemocný vodu. To může zejména u malých dětí, starých nebo oslabených lidí vyvolat i závažné příznaky. Podáváme hořký čaj – nejprve po lžičkách, později i po doušcích.

Neopakuje-li se průjem, dieta se druhý den po začátku potíží rozšiřuje, např. O obilninovou polévku, suchar, bílé netučné pečivo, netučný masový vývar, libové hovězí, kuřecí telecí nebo králičí maso s rýží nebo s těstovinami či s bramborovou kaší. Vrátí-li se však průjem, okamžitě dietu zpřísníme a podáváme opět pouze čaj se sucharem nebo jen tekutiny. Déle trvající průjem je známkou závažnějšího postižení střevní sliznice a je tedy nutné delší léčení i delší léčebná výživa. Nemocný musí přijímat dostatek tekutin, aby nenastalo odvodnění organismu, což poznáme zejména podle oschlého jazyka a pocitu žízně. Vhodné jsou i slané tekutiny (netučné polévky, vývary z masa a zeleniny), později tělu chybí kromě vody i sůl. Vývary z masa však po zchladnutí zbavíme tuku, který by řídkou stolici spíše podporoval.

Cítí-li se nemocný lépe, rozšiřujeme dietu o šťávu z nastrouhané mrkve, mixovanou nebo prolisovanou vařenou mrkev, mléko bez tuku, další pečivo, mleté maso, pudinky s masem, kysely, těstoviny s vejcem, kompot z vhodného ovoce, kakao z vody aj. Po dvou dnech tekuté stravy přejdeme na jeden den kašovité stravy a od 5. dne rozšiřujeme dietu s tím, že stále omezujeme množství tuků i živočišných potravin. Jen pozvolna a postupně obohacujeme jídlo o čerstvé máslo nebo kvalitní olej. Pokud bude třeba dietu s omezením tuku v níž je obsah tuků výrazně nižší než ve většině ostatních diet.

Tato dieta je vhodná i pro další chorobné stavy, které postihují trávicí ústrojí, např. I po zánětu žlučníku, žlučníkové kolice, zánětu slinivky břišní po odeznění největších příznaků, při chronickém zánětu žlučníku, při žlučových kaméncích, přechodně i po infekční žloutence aj.

Obvykle se v ní omezuje i mléko, protože je mnozí nemocní nesnášejí. Zcela vyloučeny jsou přepalované tuky včetně sádla i slaniny. Omezují se i vaječné žloutky a částečně i máslo.

Všechny potraviny a pokrmy mají být lehce stravitelné a nenadýmavé. Povolené tuky se přidávají až do hotového pokrmu, tj. potraviny se tepelně zpracovávají na sucho, na vodě, na vývaru, ve vodní lázni, v páře apod. Nejčastější tepelnou úpravou je tedy vaření a dušení, méně často opékání na sucho, zatímco smažení je zcela vyloučeno. Grilování je možné a zpestřuje výběr pokrmů, zvláště u nemocných, kteří musí dodržovat tuto dietu delší dobu. Pokud je vhodné zahušťování pokrmu, použije se zátřepka nebo mouka lehce opražená na sucho. U nemocných, kteří nesnášejí mléčný cukr, se mléko z této diety vylučuje. Někteří z nich snášejí malé množství mléka, nikoliv však větší dávku najednou. Dále se omezuje i množství potravin těžce stravitelných a některé se nazařazují vůbec, např. Kapusta, zelí, luštěniny, čerstvé kynuté pečivo. Nemocní obvykle špatně snášejí i kombinace tuku s cukrem, a proto jim nepodáváme dorty, krémy, sladké kaše s omastkem aj.

Z uvedených požadavků vyplývá výběr potravin a způsoby kuchyňské přípravy pokrmů.

Vhodné pokrmy pro dietu s omezením tuku

Maso podáváme poze libové (hovězí, kuřecí, krůtí, telecí, králičí) nebo málo tučné ryby (např. kapr, treska, losos, psturh). Jsou vhodné i netučné a málo kořeněné masné výrobky (vepřová šunka, důbeží šunka, drůbeží salám, šunkový salám).

Zelenina je nejvhodnější čerstvá, lze však používat i zmrazenou nebo sterilovanou. Vhodná je mladá karotka, mrkev, petržel, celer, hlávkový salát, mladé brukve, rajčata, nepálivé paprikyx, brokolice, tykev.

Ovoce je vhodným a vítaným zpestřením, jeho výběr je široký – jablka, banány, pomeranče, mandarinky, grepefruity, kiwi, broskve, meruňky, třešně, višně, maliny, ostružiny, jahody; některé druhy, mají-li tužší slupku, raději loupeme (jablka, broskve, meruňky).

Moušné výrobky připravujeme pouze z netučného těsta nebo s malým obsahem tuku. Klasické moučníky se zařazují do jídelníčku zřídka.

Příkrmy nemají být tučné. Vhodné jsou brambory (vařené, dušené, občas i pečené na sucho), vařená i dušená rýže, těstoviny, dietní knedlíky a vodové bílé pečivo.

Omáčky se zařazují zřídka, zahušťují se zátřepkou nebo na sucho opraženou moukou. Nakonec je můžeme zjemnit kouskem čerstvého másla.

Koření, které běžně používáme, nahradíme bylinkami (pažitkou, petrželkou, libeček, celerová nať, kopr, bazalka, dobromysl, mateřídouška, estragon), pokrmy lze ochucovat i kmínem a citronovou šťávou.

Autoři:

Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.

Zdroj: Kuchařka naší vesnice