Onemocnění, kterému se běžně říká infekční žloutenka, je vlastně virový zánět jater. Vir, který toto onemocnění vyvolává, je neobyčejně rezistentní a je na začátku onemocnění přítomen ve slinách, ve stolici a někdy i v moči nemocného. Snadno se přenáší na jiné osoby. Vznikají tak menší nebo i velké epidemie zejména tam, kde se přísně nedodržují základní pravidla osobní hygieny.
Nemoc začíná většinou nenápadně, takže zprvu nemusí být zřejmé, o jaké onemocnění jde. Často se nejdříve objeví příznaky podobné chřipce, tj. zánět sliznice nosohltanu, zvýšená teplota, slabost, únava i bolesti hlavy. Jindy převažují potíže trávicího ústrojí. Prvními jasnými příznaky žloutenky je tmavá moč a nápadně světlá stolice, po nichž se zpravidla brzy charakteristicky zbarví oční bělmo, kůže a sliznice. Nejnebezpečnější je období, kdy nemocný zahájí léčbu sám v domnění, že má chřipku nebo katar dýchacích cest. Pokud se začne léčit horkým čajem s rumem, grogem apod., potíže se výrazně stupňují. Játra, a zvláště játra nemocná, jsou totiž mimořádně citlivá na alkohol, a proto po takovém „léčení“ může nastat prudké zhoršení zdravotního stavu. Máme-li podezření, že by začínajícím onemocněním mohla být infekční žloutenka, začneme ihned se správnou dietou. Tou nic nepokazíme, i kdyby se nakonec ukázalo, že nemáme jaterní chorobu, ale trpíme onemocněním např. dýchacích cest.
Uvedeme pouze zásady dietního léčení infekční žloutenky na začátku onemocnění, protože podrobnější informace o dietě v průběhu onemocnění a po propuštění z nemocnice získá každý pacient od ošetřujícího lékaře nebo si může obstarat příručku. Je samozřejmé, že infekční žloutenka se léčí jenom na infekčních odděleních nemocnic, a proto je třeba varovat každého, kdo by se chtěl léčit doma. Přestože se většina nemocných uzdraví bez následků, má tato nemoc přece jen určitá rizika.
Na začátku onemocnění je dietní postup velmi přísný. Nejprve se podává pouze čaj s hroznovým cukrem, zpočátku po lžičkách, potom po doušcích a šálcích (hroznový cukr chrání jaterní buňky před větším poškozením). Druhý nebo třetí den se přidají dietní karlovarské suchary, nejdříve v malém množství, které se pozvolna zvyšuje.
Dietu lze obohatit i ovocným kyselem nebo rosolem. Zlepšuje-li se stav nemocného, přidáme třetí nebo čtvrtý den lisovanou obilninovou polévku, mléko, bramborovou kaši z netučného mléka, pyré z čerstvého nebo kompotovaného ovoce, mrkvové pyré, ovocnou šťávu z jablek, pomerančů aj. a dětské piškoty. Koncem prvního týdne se začne přidávat málo tučný tvaroh, např. na posypání vařených brambor nebo těstovin, dáme sekané nebo mleté vařené telecí či kuřecí maso (bez kůže), kysaný mléčný výrobek aj.
V této době je už naprostá většina nemocných na infekčním oddělení nemocnic a tam už lékař s dietní sestrou rozhodnou o dalším rozšiřování diety a pravděpodobně dají nemocnému také tištěný leták s poučením o tom, jak se má stravovat doma po propuštění z nemocnice. Dieta zůstává i po propuštění z nemocnice důležitou součástí léčení a rekonvalescent ji má dodržovat nejméně několik měsíců, někdy i déle než rok. Předčasné vynechání diety a ukvapený přechod na normální stravu mohou přispět k přechodu onemocnění jater do chronického stadia.
Autoři:
Hana Sedláčková (ved.
autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.
Stanislav Hejda, DrSc., dr.
ing.
Anna Horynová, dr.
Marie Hrubá, prof.
MUDr.
Jiří Jodl, CSc., doc.
MUDr.
Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.
Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.
Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.
Zdroj: Kuchařka naší vesnice
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.