REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Způsoby uzení v domácích udírnách

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Rozlišujeme uzení studeným, teplým a horkým vzduchem. To znamená, že uzení provádíme za různých teplot a doby. Také trvanlivost vyuzených produktů je závislá na použité metodě uzení.


Uzení zastudena:

Provádí se při teplotě mezi 14 až 24 °C. Jedním z nejdůležitějších předpokladů, aby uzená surovina (klobásy, salámy, šunka, vepřový bůček) byla naprosto suchá . I dřevo by mělo být zbavené vlhkosti. Piliny , jako topidlo musí být lisované, volně sypané by mohli zapříčinit vyšlehnutí plamenu a tím zvýšení teploty při uzení.

Při uzení za studena je důležité, aby teplota nepřesáhla 30 °C, vlhkost vzduchu se musí pohybovat od 75 do 85 %. Využívá se kouř vznikající při doutnání. Doba uzení je od několika dní až (v případě šunky) do několika týdnů. Surovina dobře prosolená se pověsí do komína, kde musí být zajištěn dostatečný přísun vzduchu a to hlavně v době, kdy není oheň aktivní. Uzení za studena se provádí zásadně v chladných měsících.

Uzení zatepla:

Probíhá při teplotách od 30 do 50 °C po dobu 2-24 hodin. Kouř vzniká z tvrdého dřeva, které se zasypává mírně vlhkými bukovími třískami. Vlhkost je tak na 80 %. Potraviny uzené zatepla se musí spotřebovat během krátké doby, nejpozději do tří týdnů. Tímto způsobem se udí salámy, dušené šunky. Udí se kouřem vznikajícím při doutnání a to nepřetržitě, bez vyhasnutí ohně.

Uzení zahorka:

Při této metodě je nejkratší doba uzení a tedy i nejrychlejší doba spotřeby vyuzených surovin. Toto uzení je vhodné pro syrové nebo vařené klobásy a popřípadě pro dušnou šunku. K výrobě kouře se používá tvrdé dřevo (bukové), ale lze použít i břízu. Je nevhodné dřevo s vysokým obsahem pryskyřice. Maso se nasolí, dobře vytře utěrkou a pak se na několik hodin pověsí do dobře větratelného prostoru. Doba uzení je od 30 minut do 2hodin a to při teplotách od 50 °C.

Uzení zavlhka:

Tato ne zcela rozšířená metoda využívá teploty uzení od 25 do 30 °C. V udírně musí vzniknout ne jen kouř, ale i pára, která vzniká pomocí nádoby naplněné vodou. Vlhkost vzduchu je na cca 90 %. Tato metoda se používá především u syrových salámů, aby dozrávaly rovnoměrně a na povrchu nevysychaly.

Sušení vzduchem:

Tato příbuzná metoda uzení je velmi náročná na kontrolu teploty a stavu vlhkosti vzduchu. Maso se nakládá na několik dní až týdnů do láku a pak se máčí. Nakonec se dosušuje v průvanu.

Autor: Egon Binder

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

26 nejlepších receptů z houbařské kuchařky – TOP recepty na zpracování a přípravu hub

Ty nejlepší houbařské recepty z naší databáze webu ReceptyOnLine.cz pro inspiraci na jednom místě. Vybrali jsme pro vás klasické, ale i méně známé recepty na zpracování a úpravu hub. Vyzkoušené, oblíbené recepty na naložení a zavaření hub, ale také recepty na jejich tepelné zpracování. Prostě TOP recepty na houby 26x jinak!

číst dále ...

Ceny domácích svačin pro školáky zdražují. Ta nejčastější – chleba se sýrem – už stojí víc na jednu porci víc než dvacku

Možná jste přesně takovou nosili do školy i vy. Česká školní svačina v podobě „lepeňáků“ – namazaných dvou krajíců chleba – je fenomén a jak se zdá, ani letošní generace školáků to nebudou mít jinak. Mezi 1325 rodiči školáků mezi 1. a 5. třídou to mapoval online supermarket Košík.cz ve svém průzkumu. Pravděpodobně nikoho nepřekvapí, že základ českých svačin tvoří především namazané chleby, housky nebo rohlíky. Do školy s nimi každý den chodí 57 % českých dětí. Mezi všemi variantami pak jasně vede chleba, rohlík nebo houska s máslem a sýrem. Ty pravidelně dostává 23 % dětí. Variantu se šunkou nebo salámem pak 20 % dětí, s marmeládou, pomazánkou nebo paštikou 14 % dětí. Bramborovou medaili vyhrává s 10 % sladké pečivo jako například vánočka nebo koláčky.

číst dále ...

Žlutá řepa

Při vyslovení slova řepa nás hned napadne červená řepa, řepa cukrovka, nebo krmná řepa. V posledních letech se však objevuje v řetězcích a na farmářských trzích, na zahrádkách u drobných pěstitelů žlutá řepa, někdy nazývaná také zlatá řepa. Není tak běžná jako její příbuzná červená řepa, má ale řadu předností. Je jemnější a sladší, při vaření pak nepouští červenou šťávu, nezbarví vám nádobí, ruce ani oblečení, kuchyň a ani vaše děti.

číst dále ...

Olivy: Španělský klenot i zdravá delikatesa

Olivy jsou jedním z nejcharakterističtějších pokrmů středomořské kuchyně a postupem času si našly své místo i v českých domácnostech. Tyto malé kulaté plody jsou nejen lahodným doplňkem spousty jídel, ale také mají mnoho zdravotních benefitů.

číst dále ...

Vaření s dětmi: Proč je důležité zapojovat děti už od útlého věku a co všechno je díky tomu naučíme?

Zapojte své nejmenší do přípravy snídaní, obědů i večeří. Je to nejen nová výzva, ale také cenná aktivita, díky které si děti už v mládí osvojí řadu důležitých dovedností. A co víc, naučíte je jíst zdravě a vyváženě. Vaření je základní dovedností, kterou si děti ponesou i do dospělosti. Pomáhá jim rozumět potravinám, výživě a základním dovednostem v kuchyni. Kromě toho se učí matematiku a vědu při měření ingrediencí a při hlídání teploty a času. Malí pomocníci také rozvíjejí své jemné a hrubé motorické dovednosti při krájení, míchání, tvarování a přípravě jídel. Tyto dovednosti jsou zásadní pro koordinaci ruky a oka.

číst dále ...

Tradiční, ale přesto moderní. Těchto pět odrůd vína patří mezi naši nesmrtelnou klasiku, která ale pořád překvapuje

Odměňujete se víkendem na jižní Moravě nebo ve vinařských Čechách, kde si můžete dopřát svěží víno z místního vinařství? Případně máte svůj večerní rituál se sklenkou našeho vína? A pochutnáváte si spíše na módních výstřelcích, nebo vsázíte na klasiku tradičních odrůd, z kterých však naši šikovní vinaři dokáží vytvořit trendy zázraky? Nejste si jisti, které ty tradiční odrůdy vlastně jsou? Pojďme si je představit.

číst dále ...

Zázračná červená řepa

Červená řepa získává v současné české kuchyni stále větší oblibu. Někomu ji však v mládí neznechutili. Za socialismu, ve školní jídelně, bývala často jako jediná příloha ke školním obědům. Nejvíce je oblíbená v Polsku, na Ukrajině, ale také Rusku a Bělorusku a pobaltských státech. Bez červené řepy klasický boršč prostě neuděláte. Oblibu si získala i jako známý prostředek k posílení imunitního systému a bohatá zásobárna přírodních látek, bránících, kromě jiného, vzniku rakoviny. Zatím se to však bezpečně nepodařilo prokázat, jak tvrdí lidová léčitelství v mnoha státech bývalého východního bloku.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy