Jedním ze symbolů Velikonoc je také zajíček. Najdeme ho už v bibli mezi stvořeními “maličkými na Zemi a moudřejšími nad mudrce”, kdy měl pravděpodobně symbolizovat chudé, skromné a pokorné. Křesťanství se k němu přesto stavělo s jistým odstupem pro jeho údajnou nadměrnou smyslnost a příslovečnou zaječí plodnost. Býval proto znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie, což mělo symbolizovat vítězství čistoty nad tělesným pokušením. A to o sobě dávalo nejvíce vědět právě na jaře.
V mnoha náboženstvích a mytologiích byl zajíc spojován s Měsícem, protože ve dne spí a v noci vyráží na své cesty. Souvisel s lunárním kultem a jako obyvatel nor také s Matkou Zemí, flórou, zázračnou živou vodu a tajemstvím smrti, protože byl považován za spojence bohyně Hekaté. Ta dokonce na sebe měla brát jeho podobu a v takovém případě bylo možné zajíce zastřelit jen stříbrnou kulkou.
Pro Egypťany byl zajíc atributem zmrtvýchvstání boha Osirise, v antickém Řecku doprovázel Afroditu a Erose, symbolizoval také štěstí a jeho vyobrazení na náhrobcích mělo symbolizovat plynoucí čas a krátkost života. Za časů císaře Hadriána se objevil i na mincích a stal se znakem hispánské provincie a dnešního Španělska, kde se Hadrián narodil.
Největšího kultu se mu však dostalo u Aztéků, kteří měli v kalendáři i Rok zajíce. Velký zajíc se jmenoval Menebuch a byl považován za mýtického předka a stvořitele. Pro severoamerické indiánské kmeny byl zase prostředníkem mezi Manitouem a člověkem. Když byli indiáni obraceni na katolickou víru, ztotožnili si Menebucha s Kristem.
V mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života. V Bibli je zajíc řazen mezi stvoření “maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce”, symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti. Dnes je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová – přišel k nám z Německa. Jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly. Bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo, hledání ukrytých vajíček v zahradě.
Autor: Jaroslav Vašák
Velikonoční recepty:
Velikonoční buchty 
Velikonoční pletenec s mandlemi Piškotové kraslice
Babiččin mazanec Babiččin velikonoční beránek Vajíčkoví zajíčci
Velikonoční plněné skořápky Pomlázková vejce plněná Velikonoční věnec …..
Další články k tématu:
Kořeny Velikonoc Velikonoční vajíčko Velikonoce – pojmy
Původ a datum Velikonoc 22.3. až 25.4. Velikonoce
Fotogalerie:
Uložit