Co říci úvodem. Někdo si může dovolit pravý kaviár, jiný ho za celý život neochutná. Přesto i ti méně movití si mohou někdy tzv. “dopřát”. Ale o tohle v tomto článku dnes nejde. Chceme pár radami pomoci těm, kterým nezbývá, než při nákupech potravin šetřit. Přesto i levnější jídlo by nemělo být připravené na úkor zdravé výživy rodiny, která se musí dosyta a pokud možno plnohodnotně najíst!
Úvodem si musíme povědět jeden holý fakt, to co bývalo dříve za pár korun, nebo i jídlo pro méně movité, patří dnes většinou také do kategorie pokrmů, o které nuzák pomalu ani nezavadí. Zní to drsně, ale taková je realita. Dejme si příklad. Před 30-40 lety bývalo hovězí nejlevnější maso, z kterého se běžně vařívalo i v početných rodinách dělníků, vepřové bývalo jídlo sváteční, hlavně minutkové a kuře bývalo na okraji našich stravovacích návyků. Dnes však zakopáváme o recepty z hovězího, které ani nemůžeme uvařit a to nejen pro to, že na ně často nemáme, ale sehnat dnes některé druhy tohoto masa umí jen velký talent. Nemluvě i o vysoké ceně dříve uváděného odpadového masa.
Nebudeme si nic nalhávat, v každé době byla vždy vrstva lidí, která se musela chtě nechtě uskrovnit a to i v jídle. A dnes to není jiné!
Šetříme-li tedy peníze na větší vydání, nebo když jsme překročili rozpočet za stravu a konto máme vymetené, musíme sáhnout i po levnějších pokrmech. Ovšem pokud to jen trochu jde, nesmí ani toto šetření jít na úkor zdravé výživy celé rodiny, která se musí dosyta najíst. Znamená to především hledat levné zdroje potravin. Například vitamín C je drahý v citrusových plodech, ale levný v kyselém zelí nebo v šípkách. Živočišné bílkoviny můžeme získat v levnějších druzích masa, případně z vnitřností, než jen v řízku a hovězím steaku, ale i v některých mléčných pokrmech, luštěninách a pod.
Výhodné je i využítí sezónních potravin, které ve špičkách produkce jsou nejlevnější. Tehdy se například snižují ceny ovoce a zeleniny v letních měsících a to o desítky procent. Mezi levnější dodavatele cenných rostlinných bílkovin a nerostných látek patří i ovesné vločky a luštěniny, které se bohužel v našem jídelníčku objevují jen zřídka. Je správné také dobře využívat potraviny, které si můžeme vypěstovat doma na zahrádkách. Hlavně v letních a podzimních měsících domácí produkce může značně odlehčit rodinnému rozpočtu u výdajů na jídlo.
Ale dost teoretizování, pojďme si konkrétně povědět pár rad
- Dražší potraviny nastavujeme těmi levnějšími. Míchaná vejce mícháme s krupicí, masitý karbanátek nastavíme třeba kapustou nebo vločkami, či čerstvě v lese nasbíranými jedlými houbami, do piškotového těsta při šlehání žloutků přidáme vodu, nastavíme krém, majonézu apod. Mnoho tuku a vajec v těstě můžeme nahradit kypřením těsta kvasnicemi, práškem do pečiva, amoniem. Více příkladů najdete v některých následujících receptech: Zlevněné recepty, recepty za pár korun
. - Vaříme jen takové množství potravin, které skutečně potřebujeme a sníme. A pokud přece máme zbytky, těmi neplýtváme ale využíváme je na nové hodnotné pokrmy. Více se dozvíte v našem dalším článku s názvem Využíváme zbytků v kuchyni
. - V týdením jídelníčku se snažíme střídat vždy jedno jídlo dražší a jedno levnější, aby jsme získali dobrý průměr. K buchtám dáme sytější polévku z masa, ale je zbytečné podávat například v neděli, když je maso pečené, ještě hutnou hovězí polévku s játrovou zavářkou.
- Na rychlo koupený salám s chlebem je málo vydatná večeře a ke všemu ještě poměrně drahá. Ale, koupíme-li vuřta nebo párek a jako příkrm naservírujeme čerstvou bramborovou nebo luštěninovou kaši, k tomu nějaký zeleninový salát, bude večeře pestrá a hlavně zdravá. K méně sytivým pokrmům, jako je zelenina, volíme vhodnější příkrmy, než jsou vařené brambory. Například k dušené mrkvi podáváme opékané nebo smažené bramborové placky.
- Moje babička měla vtipný, ale hlavně účinný systém kontroly výdajů na jídlo. Měla vždy určitou sumu peněz rozdělených v obálkách, které mohla každý den utratit. Utratila-li jeden den více, druhý den se muselo koupit něco levnějšího a naopak.
Slovo závěrem
Mohu zde psát o tom, jak šetřit, ale sám to moc neumím. Mám však jednu důležitou radu prověřenou praxí. I v kuchyni můžeme hodně peněz vyhodit oknem svou vlastní nešetrnostní a leností, či prostou lhostejností. Vařit lze i z levnějších surovin a radami dnešních kuchařů známých z obrazovek se můžeme, ale bohužel někdy nemůžeme řídit. Kupovat vždy jen to nejkvalitnější znamená často zaplatit za danou ingredienci mnohonásobně více, než za stejný, ale například nedovozový druh zboží. Chuť je pak často stejná, nebo alespoň hodně podobná a i tak můžeme vytvořit skvělé jídlo. Je však pravda, že i mezi levnějšími potravinami existuje mnoho alternativ a tak nám nezbývá, než si vše dobře prohlédnout, porovnat a zvážit, zda nám právě na to, či ono bude naše peněženka stačit.
A ještě jedna malá zkušenost. Do naší restaurace jsme kupovali na první pohled drahý, velmi kvalitní produkt od jedné vyhlášené značky. Byl dvakrát dražší, než srovnatelný výrobek konkurenční, ale! Narozdíl od jiných výrobků stačila třetina jeho množstí, aby jsme uvařili skvělý pokrm a chutí byl nadostižný. Suma sumárum jsme pak i díky jeho vydatnosti ušetřili 1/3 výdajů a to i přes to, že jsme kupovali dražší produkt! Proto nezbývá, jen kostatovat jedno, stále se musí umět počítat a u toho také myslet, protože to nejlevnější vždy neznamená, že je v samotném důsledku to pro nás nejvýhodnější!
Zdroj: Vaříme vtipně – Joza Břízová, Maryna Klimentová, volně upraveno a doplněno ReceptyOnLine.cz
Některé příklady receptů na opravedu levná jídla:
Polévka ze zbylého uzeného vývaru
Polévka ze žemlí
Krev s kroupami ![]()
Drůbkový guláš
Placičky z rybího filé
…
Další levné recepty najdete i zde: Zlevněné recepty, recepty za pár korun ![]()



















































