Štítnikovití (Triglidae) jsou dravé ryby nedosahující velkých rozměrů; obvykle jen 50 cm, zřídka až 60 cm. Jejich typickým znakem je tělo kryté šupinami nebo šupinám podobnými destičkami, mohutné prsní ploutve a na nich tři volné paprsky. Žijí na hloubce tisíc i více metrů v subtropických a v mírných mořích.
Hojná ryba, která se vyskytuje v několika různých druzích. Známe například štítníka šedého, červeného, kukaččího …
Štítník šedý (Trigla gurnardus)
Je jedním ze zástupců štítníku, kteří se během roku od pobřeží sice příliš nevzdalují, ale do těsné jeho blízkosti přicházejí pouze v době rozmnožování, na jaře.
Štítník šedý je hojnou rybou jak v Baltském, tak v Černém moři. Běžně se loví kusy 30 cm dlouhé, ale byly už častokrát chyceny exempláře mnohem větší.
Štítník červený (Triglida lucerna)
Jiný název: Tub gurnard
Štítník červený se vyskytuje v severních a východních oblastech Atlantského oceánu, kde obývá pobřeží od severozápadního pobřeží Afriky, přes Středozemní moře, Černé moře a Norské moře. Jedná se o dravou rybu, která se živí drobnými malými rybičkami a korýši.
Kuchyňské zpracování:
Maso štítníka je velmi intenzivně chutné, bílé barvy a pevné konzistence. Celé ryby se podávají grilované, dušené nebo se používají jako přísady do polévek. Někdy se štítníci filetují a pak smaží. Jemná chuť masa při této úpravě ale trpí a ztrácí na lahodnosti v důsledku vysoké teploty. Filety chutnají nejlépe, když se nechají nejprve trochu vychladnout a potom opět pomalu ohřejí například v rajčatové omáčce.
Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi
Další články k tématu:
Ryby mořské, jejich dělení 
O rybách a jejich zpracování
Základní způsoby tepelných úprav ryb …
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.