Zcela mladé, dosud bílé plodnice pýchavky se hodí k jakékoliv úpravě kromě sušení – zejména se osvědčila do polévek.
Latinsky: Lycoperdon perlatum
Jedlá ………. Plodnice jsou jedlé, když jsou uvnitř bílé. Připravují se jako falešný mozeček, je nutné před přípravou oloupat okrovku (obal). Vhodná je také do směsí, nebo podušená rozmixovaná na přípravu krémové polévky. Pýchavky nejdou sušit, během sušení by plodnice dozrála a změnila se v hnědý výtrusný prach.
Doba výskytu: červen až listopad
Roste velmi hojně v listnatých i jehličnatých lesích ale i na loukách a pastvinách. Plodnice až 70 mm vysoké, kulovité, průměr až 40 mm, většinou hruškovité bělavé, ve stáří okrově hnědé, hustě pokryté bradavkovitými ostny, které při dotyku a při dešti opadávají. Dužnina v mládí bílá pružná, později žlutoolivová, měkká vodnatá, později se mění v olivově hnědý výtrusný prach.
Možná záměna:
Za jiné jedlé druhy pýchavek, například za pýchavku palicovitou, hruškovitou, čokoládovou atd. Všechny druhy pýchavek jsou jedlé.
Z pýchavek je skvělý mozeček, zde je recept:
Nadrobno nakrájíme cibuli, osmažíme na másle, přidáme na malé kousky nakrájené pýchavky a podusíme doměkka. Vejce rozšleháme se solí, vegetou, přidáme je k houbám a za stálého míchání necháme ztuhnout. Podáváme posypané sekanou petrželkou s hranolky.
Text foto: D. Marounek
Fotogalerie:
