Pstruh obecný

Vytváří několik poddruhů podle oblastí, kde žije. Tak známe pstruha obecného baltského (Salmo trutta trutta), pstruha obecného černomořského (Salmo truta labrax) a pstruha obecného kaspického (Salmo trutta caspius). Ve vodách naší vlasti žijí oba první druhy. Hospodářsky a sportovně je nejvýznamnějším druhem pstruhových vod, vyhledává úkryty, je velmi plachý. Průměrná váha lovných ryb mezi 0,2-0,3 kg. Pokudje vysazen do údolních nádrží postupně přechází na formu jezerní.

Latinský název: Salmo trutta

Jiní název: Forelle, Trout, Bachforelle

Rozpoznávací znaky:

Pstruh obecný má tělo podlouhlé, drobnější než pstruh duhový, s tukovou ploutvičkou umístěnou mezi hřbetní a ocasní ploutví, která je mírně vykrojená u mladších jedinců, u starších kusů je rovná, nebo dokonce mírně vyklenutá. Ústa mají spodní čelist delší, než vrchní. Oko je umístěno výše na hlavě, ale z boku hlavy. Jezerní forma pstruha obecného je méně zabarvená, než forma potoční. “Potočáci” bývají na hřbetě a bocích šedo-hnědí, zlato-hnědí, někdy až modro-zeleno-hnědí, břicho pak mají bílé, bílo-nažloutlé, někdy až našedlé. Černé a červeno-oranžové tečky mají jak na hřbetě, tak po bocích, bývají často lemované jiným odstínem. Na slunci se tělo pstruha potočního leskne modrozeleně, či zlato-měděně. Jezerní forma pstruha obecného má hřbet zbavený do modro-šeda až zeleno-modro-šeda, boky do stříbrna, břicho do stříbřito-bíla. Má také černé skvrny na hřbetu a bocích, někdy jsou některé mírně zbarvené do oranžova, oranžovo-červena. Od sivena amerického a pstruha duhového se liší žlutým pruhem, táhnoucím se ve spodní části boků. Ocas je bez teček. Pstruh duhový má silně nafialovělý pruh na boku těla a ocas posázený černými pigmenty, siven americký pak nemá žádný pruh a ocas má také posetý černými tečkami, jako pstruh duhový.

Obecně:

Pstruh obecný není velký cestovatel, většinou se sdružuje celý život na jednom úseku řeky, kde v malých hejnech tvoří takovou malou rybí kolonii. menší jedinci se pohybují spíše na mělčině, kde je možné je vidět stát za kameny v klidnější části proudu, větší ryby vyhledávají spíše hlubší tůně, kde se ukrývají na vhodných místech, například mezi kořeny, někdy i hluboko ve vykotlaných březích toku. Je zajímavé, že pstruzi jsou nejaktivnější na večer, kdy se vydávají hledat potravu i dále od svého denního stanoviště. Menší jedinci se živí do vody spadnutými bezobratlými, větší pstruzi pak i malými rybkami či mihulemi.

Potoční forma pstruha obecného dorůstá do průměrné délky 25-40 cm o váze do 0,6 kg, jezerní forma pstruha obecného je větší, dorůstá do délky 90 cm a váhy do 8 kg. Je dokázáno, že pstruzi jsou schopni se dožít skoro 50 let.

Pstruzi se vytírají na podzim, někdy i v zimě, pokud je teplejší počasí. Právě jen v době tření dospělí pstruzi táhnou proti proudu na svá trdliště, kde jikrnačky ocasem vytloukají třecí místo, nad kterým pak probíhá samotný výtěr. Při výtěru mlíčňáci i jikrnačky tělem rozviřují dno a schovávají tak své jikry. Ty se vylíhnou až za 100, někdy až 150 dnů!

 

Využití pstruhů v kuchyni:

Maso pstruha je výborné bílé a růžové barvy. Hodí se na veškeré kuchyňské úpravy. Pstruh je především skvělý pečený, uzený a grilovaný, dá se však také samozřejmě smažit, dusit i vařit.

Recepty z pstruha:

Pstruh z Bavorského lesa Grilovaný pstruh s bylinkami Pečený máslový pstruh

Pstruh na mandlích a hroznech Pstruh cibuláč …

Další články k tématu:

Základní způsoby tepelných úprav ryb Pokrmy z ryb, rybek a rybiček

Ryby sladkovodní, dělení a úprava …

Fotogalerie: