Žije při dolních toků řek i v průtočných rybnících. Je spíše nežádoucí rybou (potravní konkurent, požírá jikry a plůdek). Snáší mírnou slanost vody.
Latinský název: Gymnocephalus cernuus
Jiný název: Ruffe, Pope (Euffe), Kaulbarsch, Jerš, Grémille commune
Lidový název: Švec
Rozpoznávací znaky:
Ježdík obecný má kratší, středně vysoké tělo s mírně vyklenutým hřbetem, z boku zploštělé. Přes téměř celý hřbet se táhne ploutev, která je v přední části vyšší, než v zadní části. Řitní ploutev z druhé strany těla kopíruje základnu hřbetní ploutve, tedy její druhé části, umístěné blíže k ocasu. Břišní ploutve jsou vysunuty dopředu, pod ploutve prsní. Ocas má homocerkní, méně vykrojený. Na hlavě má, vzhledem k velikosti těla, poměrně velké oči, které jsou umístěné ve vrchní části hlavy. Ústa má koncová, koutky úst dosahují do pomyslné svislice přední části oka, tedy při pohledu z bokou. Hřbet je zbarvený šedo-olivově, mírně do hněda, boky jsou hnědé, břicho žlutavé až špinavě-bílé. Na hřbetě a bocích těla se objevují nepravidelné hnědo, nebo černo-šedé skvrny, na hřbetních a ocasních ploutvích se žluto-hnědým až šedým nádechem. Podobný ježdík dunajský má o něco vyšší tělo, tmavé mramorování, které někdy přechází do svislých pruhů. Na žeberním víčku má dva dozadu nasměrované trny, zatím co ježdík obecný má tento trn jen jeden!
Obecně:
Ježdík obecný je typická ryba dna. Živí se drobnými organismy dna. V mládí si vystačí zooplanktonem, larvami hmyzu, či korýši, dospělé ryby loví hlavně měkkýše, larvy pakomáry, ale i berušky. Potravu přijímá po celý rok, tedy je aktivní i v zimě.
Dorůstá do průměrné délky 16-18 cm, o váze do 100 g, ale byly chyceny kusy velké i 25 cm, vážící skoro 0,5 kg. Dožívá se maximálně 11 let.
Vytírá se na písčitém či kamenité dně, jikrnačka také jikry často lepí na listy vodních rostlin.
Zpracování ježdíků v kuchyni:
V Rusku je ježdík hojně loven ve velkém. Větší ježdíky rybáři dodávají na trh v čerstvém stavu nebo také mražené. Polévka z ježdíků je známá a oblíbená „Ucha“, pokládaná za nejlepší rybí polévku vůbec. Ve Finsku je dokonce chován uměle pro „ježdíkový kaviár“. V našich vodách slouží ježdík příležitostně jako nástražná rybka při lovu dravých ryb. Hospodářskou cenu u nás nemá. Lze ho upravovat jako většinu malých ryb. Větší kusy můžeme připravit jako okouny.
Recepty na ježdíky: Ucha (rybí vývar) ![]()
Další články k tématu:
Základní způsoby tepelných úprav ryb
Pokrmy z ryb, rybek a rybiček ![]()
Ryby sladkovodní, dělení a úprava
…






















































