Jedlý druh houby, vhodný především do směsí a polévek.
Latinsky: Xerocomus ferrugineus syn. Boletus ferrugineus
Jiný název: Suchohřib osmahlý
Jedlý ………………… Hřib osmahlý je jedlý druh nejlépe do směsí a polévek, plodnice s výrazným jodoformovým zápachem se ke sběru však moc nehodí.
Doba výskytu: červen až říjen
Roste hojně ve všech typech lesa, v jehličnatých lesích pod smrky, v listnatých pod buky a břízou.
Klobouk až 100 mm, v mládí polokulovitý, potom klenutý, nakonec ploše rozložený nebo poduškovitý, šedoolivový, hnědoolivový, šedohnědý nebo rezavě hnědý. Pokožka klobouku je suchá, matná, nelepkavá, od mládí jemně plstnatá, ve stáří někdy olysávající.
Rourky jsou až 15 mm dlouhé, v mládí žluté, s okrovým odstínem, ve stáří žlutookrové nebo okrově olivové, póry jsou v mládí nahnědlé nebo okrové, v dospělosti žluté, často se slabým okrovým nebo nahnědlým nádechem, rourky i póry po poranění slabě modrají nebo zelenají.
Třeň až 140 mm většinou téměř válcovitý, v horní polovině nahnědlý, ve spodní části světlejší, bledě krémový. Povrch třeně je poprášen jemnými nahnědlými zrníčky, báze třeně je pokrytá bělavou nebo nažloutlou plstí.
Dužnina je bělavá až světle krémová, ve spodní části třeně nahnědlá, na řezu barvu většinou nemění jen nad rourkami a ve vrcholu třeně slabě modrá. Chuť mírná, někdy je cítit po jodoformu, zejména ve spodní části třeně.
Česky též suchohřib osmahlý.
Možná záměna:
Za hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus), který má sytě žlutou dužninu, zbarvením pórů v mládí a především růstem pod duby.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.