Pro svoji hořkost nejdlý druh hřibu. Roste v podhorských a horských jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi.
Latinsky: Boletus calopus
Nejedlý ………….. Nejedlý druh houby pro svoji hořkost.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste roztroušeně v podhorských a horských jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi.
Klobouk až 150 mm, nejprve polokulovitý, později klenutý s podehnutým okrajem, ve stáří poduškovitý, bělavý, šedý, šedoolivový, nebo bledě nahnědlý, na otlačených místech tmavě hnědnoucí. Pokožka klobouku jemně plstnatá, za vlhka lepkavá. Rourky až 15 mm, v mládí světle žluté, později citronové, póry stejné jako stěny rourek, na otlačených místech modrají, později hnědnou.
Třeň až 150 mm, v mládí soudkovitý, později kyjovitý nebo válcovitý, nahoře žlutý, odspodu do poloviny červený, povrch pokrytý světle žlutou síťkou, po otlačení tmavne. Dužnina světle žlutá, v bázi třeně špinavě červená, na řezu modrající. Chuť nepříjemná, nahořklá, vůně nevýrazná nebo slabě houbová.
Možná záměna:
Podobný je jedovatý hřib satan, ten vytváří mohutnější plodnice, má červené rourky a roste pod listnáči na vápenitých půdách.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotky: M. Mikšík























































































































































































































