Hřib koloděj

Dobrá jedlá houba, kterou je potřeba důkladně tepelně upravit.

Latinsky: Boletus luridus

Jedlý ………………….. Hřib koloděj je v mykologické literatuře uváděn za syrova jedovatý, po dostatečné tepelné úpravě jedlý, vhodný do směsí. Mladé plodnice použijeme do omáček nebo polévek. Rozhodně by se však neměl kombinovat s alkoholem může vyvolat zvracení a nevolnost.

Doba výskytu: červen až říjen

Roste velmi hojně v listnatých a smíšených lesích, často i mimo les, v parcích, nejčastěji pod duby, buky a lípami.

Klobouk až 140 mm, nejprve polokulovitý, později klenutý, poduškovitý, žluto olivový, okrový, okrově olivový, naoranžověle rezavý, hnědo oranžový nebo světle hnědý, vzácně až sytě hnědý nebo hnědo olivový. Pokožka klobouku je sametová nebo jemně plstnatá, později olysalá, na otlačených místech tmavnoucí.

 

 

Rourky až 20 mm v dospělosti, žluté nebo žlutě olivové, na řezu silně modrající, póry jsou drobné, okrouhlé, v mládí žluté, později červenooranžové, červené, po otlačení silně modrající. Třeň až 150 mm, v dospělosti protáhle kyjovitý, žlutý nebo žlutooranžový, ve spodní části někdy kalně červený, téměř celý pokrytý obvykle dobře zřetelnou červenou nebo červenohnědou síťkou, na otlačených místech třeň tmavne. Dužnina je bledě žlutá, na řezu se zbarvuje do modra místy do černa. Chuť je mírná vůně nenápadná.

Možná záměna:

Hřib kovář (Boletus luridoformis), který se liší jinou barvou klobouku a třeň je pokrytý červenými plstnatými zrníčky a vločkami bez síťky, občas se objeví plodnice koloděje, které mají na třeni méně nápadnou síťku a mezi liniemi síťky jsou zřetelná plstnatá zrníčka, takže se povrch třeně jeví jako síťkovaný i šupinkatý, takové plodnice jsou považovány za samostatný druh hřib kavkazský (Boletus caucasius), na základě dlouhodobých pozorování se však zdá že se jedná pouze o formu koloděje. Další podobný druh je hřib koloděj červený (Boletus luridus var. rubriceps).

Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek

Fotogalerie: