Jedlá houba, která však roste poměrně vzácně a nejsou doposud o ní dostatečné informace. Je uvedene v Červeném seznamu.
Latinsky: Russula anthracina
Jedlá ………….. Holubinka uhlová je jedlý druh houby, je však vzácná a měla by se chránit a její nálezy dokladovat a evidovat je.
Doba výskytu: červenec až září
Roste vzácně v listnatých i jehličnatých lesích.
V Červeném seznamu je uvedena jako druh o kterém nejsou dostatečné informace, její nálezy by se měli dokladovat a hlásit mykologickým pracovištím, kontakt najdete na www.myko.cz. Známá jen z okolí Soběslavi, Brna a Prahy.
Klobouk až 100 mm, v mládí vyklenutý na středu, mírně pupkatý s podehnutým okrajem, později plochý, na středu prohloubený, mírně zprohýbaný, tuhý, masitý, bělavý, později šedě nahnědlý až šedý, ve stáří skoro černý.
Lupeny vysoké až 7 mm, husté, tenké,,křehčí, v mládí bílé, později smetanové, po poranění černající. Třeň až 60 mm, válcovitý, tvrdý a plný, jemně ojíněný, v mládí bělavý, na otlačených místech černající, později světle šedý až černý. Dužnina je tvrdá, masitá, na řezu šedavě černající, později černá, se slabě ovocným zápachem, mírnou chutí ve třeni, palčivou v lupenech.
Možná záměna:
Dužnina holubinky černající (Russula nigricans), nejprve na řezu červená, potom černá a má řídké lupeny. Holubinka osmahlá (Russula adusta), její dužnina na řezu šedne až hnědne a její dužnina černá až po několika hodinách a roste jen pod borovicemi v jehličnatých lesích. Holubinka černobílá (Russula albonigra), ta má mentolovou chuť dužniny, dužnina na řezu šedne, později černá.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotografie: J. Borovička





















































































































































































