Jedlá holubinka rostoucí od července do října v jehličnatých lesích na písčitých a kyselých půdách.
Latinsky: Russula turci
Jedlá …………. Holubinka Turkové je jedlý druh houby, jodoformový pach tepelnou úpravou mizí, nejlépe ji upotřebíme ve směsi s jinými druhy hub.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste hojně v jehličnatých lesích na písčitých, kyselých půdách, nejvíce pod borovicemi, najdeme ji však také pod smrky a jedlemi.
Klobouk až 80 mm, v mládí polokulovitý až sklenutý, později ploše rozložený, uprostřed mělce vmáčklý,,křehký, na okraji tupý, u starších plodnic rýhovaný, barevně velmi variabilní, vínově červený, vínově nachový až růžový, vínově fialový, růžově nahnědlý, olivově až okrově nažloutlý, často na středu tmavší. Pokožka klobouku za sucha matná a ojíněná, za vlhka slizská, slupitelná do 1/2 klobouku.
Lupeny vysoké až 9 mm, středně husté, křehké, na okraji klobouku tupé, u třeně skoro volné, bělavé, později smetanové, ve stáří světle okrové.
Třeň až 70 mm, válcovitý nebo kyjovitý, v mládí plný, pevný, později vatovitě vycpaný až dutý, podélně jemně rýhovaný, bílý, někdy s růžovým nádechem, za vlhka na bázi špinavě žloutnoucí až hnědnoucí. Dužnina v mládí pevná, později houbovitě změklá, žloutnoucí, s mírnou chutí, na bázi třeně páchne po jodoformu.
Možná záměna:
Jedlá holubinka ametystová (R. amethystina), páchne po jodoformu celá a nejvíce roste pod smrky ve vyšších polohách, podle pachu jodoformu ve třeni a ekologii snadno určitelná.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek





















































































































































































