Jedlá houba kuchyňsky všestraně upotřebitelná, rostoucí od července do října.
Latinsky: Russula vinosa
Jedlá ………….. Holubinka tečkovaná je jedlý, v kuchyni všestranně použitelný druh houby.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste hojně v podhorských a horských starších jehličnatých lesích, zvláště ve smrčinách, roste z oblibou na mechatých místech.
Klobouk až 80 mm, v mládí polokulovitý, na okraji dlouho podehnutý, později plochý a široce vmáčklý, masitý, ve stáří jemně a krátce rýhovaný, vínově nebo hnědě červený, vínově hnědý nebo červeno fialový až růžově lilákový, uprostřed tmavší až načernalý nebo naopak vybledající do okrově žluté.
Pokožka klobouku v mládí bělavě ojíněná, uprostřed šedobělavě krupičkovitě tečkovaná, za vlhka lepkavá a lesklá, za sucha matná, slupitelná do ½ klobouku.
Lupeny vysoké až 10 mm, tlustší, středně husté, později prořídlé, křehké, na okraji klobouku tupé, ke třeni úzce připojené až skoro volné, v mládí bílé, později smetanové, nakonec světle okrové, na ostří někdy narůžovělé, ve stáří popelavě šedé.
Třeň až 90 mm, válcovitý, tvrdý a plný, později houbovitý, v horní části ojíněný, bílý, někdy zčásti narůžovělý nebo načervenalý, od báze šednoucí, u starších plodnic šedočerný. Dužnina v mládí pevná, masitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, po poranění a ve stáří šednoucí s nenápadným nakyslým pachem a mírnou vůní.
Možná záměna:
Dobře určitelný druh podle bělavě ojíněného až krupičkovitě tečkovaného povrchu klobouku a černošedého zbarvení starších a zasychajících plodnic.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek





















































































































































































