Výborná jedlá houba rostoucí od června do září nehojně v listnatých i smíšených lesích.
Latinsky: Russula alutacea
Jedlá ………….. Výborný jedlý druh všestranně použitelný.
Doba výskytu: červen až září
Roste nehojně v listnatých a smíšených lesích, nejvíce pod buky a duby na vápenitých půdách.
Klobouk až 100 mm, v mládí vyklenutý, později ploše rozložený, uprostřed vmáčklý, v mládí pevně masitý, později houbovitě změklý, v dospělosti krátce rýhovaný, vínově červený, vínově nahnědlý, někdy s purpurově červenými nebo nafialovělými odstíny.
Pokožka lysá, za vlhka slizská, za sucha matná, slupitelná do 1/2 klobouku. Lupeny vysoké až 10 mm, středně husté, velmi křehké, lámavé, smetanové, později okrově až žlutě zbarvené s naoranžovělým odleskem.
Třeň až 80 mm, nepravidelně válcovitý, pod kloboukem mírně rozšířený, k bázi zúžený, v mládí tvrdý, pevný, později pod korovitou vrstvou houbovitě změklý, bílý, vzácně s narůžovělým odstínem. Dužnina brzy křehká, bílá nebo světle citronově, žlutá s mírnou nenápadnou ovocnou vůní, podle některých autorů jahodovou vůní a příjemnou chutí.
Možná záměna:
Příbuzná jedlá holubinka olivová – Russula olivacea, má zčeřenou pokožku klobouku, narůžovělý třeň a vytváří mohutnější plodnice.
Také jedlá holubinka slanečková – Russula graveolens se liší tvrdší konzistencí plodnic a slanečkovou vůní.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek





















































































































































































