Jedlá houba horší kvality, hodí se především do směsí. Roste od črvence do října.
Latinsky: Russula parazurea
Jedlá ………….. Holubinka podmračná je jedlý druh houby horší kvality, nevýhodou je její křehká dužnina, nejlépe se hodí do směsí.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste místy hojně v listnatých lesích, nejčastěji pod duby, habry, lípami a břízami.
Klobouk až 80 mm, v mládí polokulovitý, později ploše rozložený, mírně vmáčklý, na středu někdy s hrbolem, tence masitý, křehký, hladký, šedě fialový, břidlicově šedý, modrozelený až olivově šedý. Pokožka matná, slupitelná do ½ klobouku.
Lupeny vysoké až 10 mm, v mládí husté, později prořídlé, křehké a lámavé, volně připojené ke třeni, bělavé, později smetanové až máslové, ve stáří na ostří rezavě skvrnité.
Třeň až 60 mm, tlustý, válcovitý, hladký, v horní části ojíněný, v mládí plný, později houbově sklípkan, bílý, později krémově nažloutlý, při bázi nahnědlý. Dužnina bílá, neměnná, křehčí s mírnou chutí a u mladých plodnic s nenápadnou vůní, u starších plodnic vůně jako sýr camembert.
Možná záměna:
Jedlá holubinka Turková (Russula turci), roste v jehličnatých lesích pod borovicemi a její třeň páchne na bázi jodoformu. Jedlá holubinka sivá (Russula grisea) se liší hnědnoucí dužninou a ovocnou vůní. Také je možná záměna za jedlou holubinku namodralou (Russula cyanoxantha), ta má pružné špekové lupeny.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek






















































































































































































