Jedlá houba rostoucí hojně od července do září v listnatých a smíšených lesích nejčastěji pod buky a duby.
Latinsky: Russula olivacea
Jedlá ………….. Mohutná a masitá holubinka výtečné chuti, všestranně použitelná.
Doba výskytu: červenec až září
Roste hojně v listnatých a smíšených lesích nejčastěji pod buky a duby, často na sušších místech a sluncem prohřívaných půdách.
Klobouk až 150 mm, v mládí polokulovitý nebo vyklenutý, později téměř plochý, uprostřed vmáčklý, tlustě masitý, někdy laločnatě zprohýbaný, olivový, šedě olivový, olivově nahnědlý, často s nachovým okrajem , ale také vínově červený, se zelenou barvou, zřídka celý purpurový nebo nafialovělý.
Pokožka klobouku matná, později na klobouku zčeřená až zvrásněná, slupitelná do ½ klobouku. Lupeny až 15 mm vysoké, v mládí husté, později prořídlé, tlusté, křehčí, zpočátku bělavé s citronovým odstínem, později okrově žluté, často s nachově nebo purpurově zbarveným ostřím, zejména při okraji klobouku.
Třeň až 100 mm tlustý, válcovitý, v mládí plný, tvrdý, později houbovitě změklý, ojíněný, vrásčitý, světle růžově nebo nachově zbarvený, na bázi žloutnoucí až slabě rezavějící. Dužnina v mládí pevná, později drobivá, v mládí bílá, ve stáří nažloutlá s nenápadnou ovocnou vůní a příjemnou chutí.
Možná záměna:
Příbuzná jedlá holubinka podrusá – Russula alutacea se liší absencí zčeřené pokožky klobouku, bílým nepravidelně válcovitým třeněm, křehčími a menšími plodnicemi, mikroskopicky menšími hřebínkatými výtrusy.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.