Jedlá holubinka, vhodná a všestranně použitelná v kuchyni.
Latinsky: Russula melliolens
Jedlá …………. Holubinka medovonná je jedlá holubinka s tvrdou dužninou, velmi dobře a všestraně využitelná v kuchyni, bohužel je málo známá a proto mezi houbaři zbytečně přehlížená.
Doba výskytu: červenec až září
Roste nehojně v listnatých a smíšených lesích pod duby a buky na vápenitých a jílovitých půdách.
Klobouk až 100 mm, v mládí vyklenutý, později plochý, uprostřed mělce vmáčklý, pevný tlustě masitý, často nepravidelně až laločnatě zprohýbaný, dlouho hladký, později jen krátce rýhovaný, temně nebo živě červený, medově červený, růžově meruňkový, často s načernalým středem. Pokožka za vlhka lesklá, za sucha lysá, matná, slupitelná do 1/2 klobouku.
Lupeny vysoké až 10 mm, v mládí husté, později prořídlé, křehké, bělavé, později bledě smetanové s rezavě skvrnitým ostřím. Třeň až 90 mm válcovitý, někdy kyjovitý, pevný, tuhý, jemně vrásčitý, bílý, někdy načervenalý nebo narůžovělý od báze, okrovějící až hnědě žloutnoucí. Dužnina v mládí tvrdá, později měkčí, bělavá, s tendencí ke žloutnut,í s mírnou chutí a u starších nebo zasychajících plodnic s intenzivní vůní po medu.
Možná záměna:
Holubinka černonachová (R. atropurpurea), má palčivou chuť, také nevoní po medu, holubinka lepkavá (R. viscida), ta vytváří tvrdší a mohutnější plodnice, většinou roste v jehličnatých lesích.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.