Jedlá houba rostoucí od června do října hojně v jehličnatých i smíšených lesích.
Latinsky: Russula puellaris
Jedlá ………….. Holubinka dívčí je dobrý, jedlý druh houby, na škodu je však její křehká dužnina, proto je nejlepší s jinými druhy ve směsi.
Doba výskytu: červen až říjen
Roste hojně v jehličnatých i smíšených lesích na sušších místech a kyselých půdách.
Klobouk až 60 mm, v mládí mírně vyklenutý, později plochý, uprostřed vmáčklý, někdy mírně zvlněný, na okraji uzlinatě rýhovaný, barevně velmi variabilní, v odstínech červené, purpurové, vínové, fialové barvy, uprostřed vždy tmavší, často nahnědlý až načernalý, na středu na okraji vybledající do okrové nebo okrově naoliovovělé barvy.
Pokožka za sucha matná, hladká nebo trochu zdrsnělá, za vlhka lesklá a lepkavá, slupitelná do 2/3 klobouku. Lupeny vysoké až 8 mm, v mládí středně husté, později prořídlé, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, zpočátku bělavě smetanové, později máslové, ve stáří žloutnoucí.
Třeň až 60 mm, válcovitý až kyjovitý podélně vrásčitý, brzy dutý, křehký, v mládí bělavý, později rezavě žlutý. Dužnina bělavá, změklá, křehká, ve třeni intenzivně žloutnoucí s mírnou chutí a nenápadnou vůní.
Možná záměna:
Žloutnoucí dužninu má jedlá holubinka habrová (R. carpini), ta je však mohutnější a roste vzácně jen pod habry.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
